Stanislavského metoda měla obrovský vliv na moderní herectví a je stále široce používána a vyučována po celém světě, i když často v modifikovaných formách. Tento systém popsal základní stavbu herecké práce, mnohé z něj se promítá do dramatické výchovy. 

1. Emocionální paměť - Herci využívají své osobní zkušenosti a vzpomínky k napodobování v rovině fikce. 

 2. Magické kdyby - Herci si představují, jak by jednali, kdyby se ocitli v situaci své postavy. 

 3. Fyzické jednání - Důraz na fyzické akce a gesta k vyjádření vnitřních stavů postavy. 

 4. Podtext - Porozumění skrytým motivacím a myšlenkám pod povrchem dialogu. 

 5. Cíle a překážky - Identifikace cílů postavy a překážek, které jí stojí v cestě. 

 6. Rozdělení na jednotky a cíle - Rozdělení scénáře na menší části pro snazší analýzu a pochopení. 

 7. Relaxace - Techniky pro uvolnění těla a mysli před výkonem. 

 8. Koncentrace - Cvičení pro zlepšení soustředění a přítomnosti na jevišti. 

 9. Představivost - Rozvoj schopnosti vytvářet živé mentální obrazy. 

 10. Charakterizace - Hloubková analýza postavy, včetně její minulosti, motivací a vztahů. 

 11. Ensemble práce - Důraz na spolupráci a vzájemnou podporu mezi herci. 

 12. Psychofyzické cvičení - Propojení fyzických akcí s emocionálními stavy.

Reflektivní otázky: 

 1. Jakým způsobem mohu zlepšit své schopnosti fyzického jednání a jak je propojit s emocionálním prožitkem? 

2. Jak mohu lépe porozumět a vyjádřit podtext v dialogu?

3. Jaké psychofyzické cvičení mi nejvíce pomáhá propojit fyzické akce s emocionálními stavy?

4. Jak mohu využít Stanislavského metodu při sociálně-pedagogické práci?