Vidění
Člověk vidí viditelné světlo (elektromagnetické vlnění) - vlnová délka 350 – 750 nm. Zrakem získává 80 % informací o okolním světě. Kvůli postavení a spolupráci očí vidí dospělý člověk trojrozměrně v rozsahu 140° Barvy vidí díky třem typům čípků (R-G-B). Světlo a šero vnímá jedním typem tyčinek.
Kromě člověka ale na naší planetě žije mnoho dalších živočichů, kteří vidí jinak a ve své podstatě i jiné věci - viz (zoo Praha - Jak zvířata vidí):
Ptáci
Jedno z nejdokonalejších barevných vidění v živočišné říši najdeme u ptáků. K rozpoznávání barev jsou vybaveni čtyřmi typy čípků (lidé mají tři), což jim umožňuje vnímat mnohem širší paletu, včetně mnoha purpurových odstínů, a dokonce i ultrafialového spektra, které lidská čočka vůbec nepropustí k sítnici. Díky tomu je pro ně svět daleko barevnější než pro nás a ve svém peří vnímají barevné vzory a kresby, které nám zůstávají skryty.
Hmyz a pavouci
Pavouci a mnozí příslušníci hmyzu dovedou rozlišovat ultrafialové světlo. Včely například díky této schopnosti vidí na okvětních plátcích vzory, kterými rostliny navádějí své opylovače k nektaru. Barevné vidění včel ovšem není oproti lidskému obsáhlejší, jen je posunuté do jiného spektra: namísto červené, zelené a modré vidí včely dobře žlutou, modrou a ultrafialovou. Proto také květy, jejichž hlavními opylovači jsou včely či jiný blanokřídlý hmyz, bývají často žluté či modré, zatímco květy v červené barvě, kterou včely nevnímají, spolupracují na opylování s kolibříky či motýly.
Ryby
Velmi kvalitní barevné vidění mají některé ryby. Můžeme u nich dokonce rozlišit čtyři typy čípků jako u ptáků, z toho jeden vnímá ultrafialové spektrum a uplatňuje se například k detekci planktonu. U řady pestře zbarvených obyvatel korálových útesů nebo třeba u cichlid z afrických jezer hrají barvy významnou roli také v pohlavním výběru. Jiné druhy ryb ovšem barvy tak dobře nerozlišují a většina hlubinných ryb nevnímá barvy vůbec.
Více druhů tyčinek
Teprve nedávno byla objevena podivuhodná schopnost některých žab rozlišovat barvy i v téměř naprosté tmě. Za tím účelem mají ne jeden, ale hned dva typy tyčinek, což je mezi obratlovci unikát. Modrou od zelené dovedou bezpečně rozlišit i v tak špatných světelných podmínkách, kdy už lidé nevidí vůbec nic.
Psi
O psech se dříve tradovalo, že vidí černobíle. Dnes víme, že to není pravda. Mají v oku dva druhy čípků – o jeden méně než lidé – a barvy vnímají, ovšem nedovedou rozlišit červenou od zelené, které jim splývají v jakýsi odstín žluté. Svět pro ně navíc pravděpodobně postrádá syté tóny a je spíše pastelový. Takto dichromatické vidění (dva typy čípků v oku) je společné většině savců, každý druh je ovšem „naladěn“ na trochu jiné barvy. Myši či potkani například nejlépe vidí v ultrafialové a zelené části spektra.
Primáti
Tři druhy čípků v oku, tedy trichromatické vidění, mají ze savců pouze někteří primáti včetně lidí. Díky tomu dobře rozpoznají červenou od zelené, což využívají při výběru těch nejzralejších plodů. U jihoamerických primátů je celá záležitost o to zajímavější, že schopnost vnímat červenou je v jejich případě významně ovlivněna tím, ke kterému pohlaví jedinec náleží. Samci jsou dichromatičtí a červené odstíny jim splývají se zelenými, podobně jako barvoslepým lidem. Některé samice jsou na tom také tak, nadpoloviční většina však má plnobarevné vidění blízké lidskému.
Noční vidění
Při nočním pobytu v přírodě bylo již mnoho lidí zaskočeno setkáním s tvory, jejichž oči ve tmě jasně zářily. Asi nejznámějším příkladem jsou oči šelem, podobně se však chovají také oči krokodýlů, koní, jelenů či turů, a dokonce i některých ryb, žraloků a pavouků. Může za to reflexní vrstvička zvaná tapetum lucidum, která se nachází uvnitř oka, za sítnicí, a odráží světlo z okolí. Díky ní prochází každý paprsek světla sítnicí dvakrát, na cestě do oka a zpět, a zvíře tak vnímá své okolí jasněji, což mu usnadňuje orientaci za zhoršených světelných podmínek. Když se na takto vybaveného tvora posvítí baterkou, jeho oči světlo odrazí a tím vyvolají dojem, jako by samy svítily.
Velmi zvláštní druh „nočního vidění“ uplatňují chřestýši, krajty a někteří další hadi specializovaní na lov savců či ptáků. Dovedou vnímat infračervené záření, což je typ pro nás neviditelného záření za červenou částí spektra. Protože infračervené záření se od předmětů odráží tím více, čím má daný předmět vyšší teplotu, umožňuje hadům vypátrat kořist v jakýchkoliv světelných podmínkách včetně naprosté tmy, a to podle tepla, které její tělo vyzařuje. K detekci infračerveného záření ovšem hadům neslouží oči. Místo toho jej vnímají prostřednictvím specializovaných tepločivných receptorů, uložených ve zvláštních jamkách na hlavě. U chřestýšů a křovinářů se jedná o dvě hluboké jamky pod nozdrami (toto umístění pomáhá hadům přesně zacílit), u krajt a některých hroznýšů pak o pás mělkých jamek podél čelisti k zajištění lepšího „rozhledu“ do stran.
Zdroj: https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/11699-jak-zvirata-vidi
Včely vidí rostliny v ultrafialovém světle. Jsou tak pro ně výrazně zajímavé v oblasti, kde se nachází pil.
Zdroj: www.naturfotograf.com/UV_POTE_ANS.html
Vývoj vidění člověka se vyvíjí i po narození
Narození => světlocit, důraz na periferní vidění, nystagmus (rychlé pohyby očí)
2. týden => počátek centrálního vidění
Do 2. měsíců => MONOKULÁRNÍ fixace
Od 2. měsíců => rozvoj BINOKULÁRNÍ fixace (dítě se dívá oběma očima)
Od 3. měsíce => reflex KONVERGENCE / DIVERGENCE (dítě sleduje bližší i vzdálenější předměty)
Od 4. měsíce => počátek AKOMODACE (zaostřování na různou vzdálenost), převaha fotopického vidění
Od 5. měsíce => trvalá centrální fixace, VIZUS 1/20 – 1/30
6. měsíc => dokončený vývoj MAKULY, reflex FÚZE – dítě dokáže spojit 2 obrazy obou očí v 1 spol.
9. – 12. měsíc => upevňování binokulárních reflexů (fixace, fúze, akomodace, konvergence), VIZUS 6/60
3 roky => VIZUS 6/9
5 – 6 rok => VIZUS 6/6