Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Úvod do pedagogiky a základy pedagogického myšlení Podzim 2004 Kateřina Vlčková Út. 17 10 SEMINÁRNÍ PRÁCE Téma: Žák Pavel Šrámek 135561@mail.muni.cz 20.11.2004 Obsah práce: 1, Druhy inteligence 2, Identita 3, Nadaný žák 4, Vnější diferenciace 5, Vnitřní diferenciace 6, Romská minorita 7, Zahraniční zkušenosti Druhy inteligence: Výčet podle M. Gardnera 1, lingvistická (jazyková) inteligence 2, logicko-matematická 3, hudební 4, vizuálně prostorová 5, tělesná 6, sociální 7, osobní Inteligence: Jde o záležitost danou geneticky ale rozvíjenou učením. V období dospívání se radikálně mění kvalita myšlenkových operací- dospívající dovede vyvozovat soudy nejen z konkrétních věcí, ale i o tom co si nelze přímo představit. Vyvozuje soudy o soudech, myslí o myšlení. Nové kvality myšlení lze vyjádřit takto (podle J. Langmeiera): - Dospívající je schopen pracovat s obecnějšími, abstraktnějšími pojmy. Tvoření pojmů nezávisí na názorných předlohách, stačí symbolicky. Nyní chápe pojmy jako spravedlnost, pravda, právo - Při řešení problémů se nespokojí s jedním řešením, ale uvažuje o alternativách - Je schopen vytvářet domněnky, které nevycházejí z reality ale jsou pouze možné - Je schopen používat logické operace nezávisle na obsahu soudu. Přemýšlí o myšlenkách- formálně abstraktní způsob myšlení --předpoklad pochopení látky mnoha vyučovacích předmětů. Identita: Podle koncepce lidského vývoje E. Eriksona je hlavním úkolem a tématem dospívajícího budování identity. Dvě potřeby -- odlišit se "být svůj" - někam patřit být součástí toho co je důležité Pro školu je důkladné porozumění procesů utváření identity žáků zcela zásadní. Poznávací procesy a identita jsou totiž vzájemně propojené. K pocitu bezpečí přispívají dobré vztahy s vrstevníky i vědomí že je žák pro někoho z dospělých důležitý. Určujícím racionálním procesem současnosti je podle řady autorů stále se urychlující individualizace a rozklad tradičních vazeb . Ústřední úkol dospívání- budování identity --je proto dnes ještě obtížnější. Nadaný žák: J. Konečný charakterizuje nadaného žáka na základě průzkumu našich psychologů takto - žák svými znalostmi přesahuje stanovené předpoklady - odpovídá rychle s jistotou - snadno a rychle chápe nové učivo - objevují se často tvořivé odpovědi - žák se zajímá o další informace - má potřebu své znalosti projevit a uplatnit Jako vedlejší ukazatel autor ukazuje - pozitivní vztah ke škole a k učitelům - postavení žáka v malé sociální skupině třídy - úroveň sebehodnocení Podle J. S. Rezulliho má název nadaný žák dva druhy schopností Školní nadání- přijmout a analyzovat informace Tvořivá produktivita- schopnost vytvářet nové informace Formy práce s nadanými žáky: 1, Vnější diferenciace: Jde o formy výuky v nichž jsou nadanější žáci oddělovaní od ostatních. Třídy s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, hudební a tělesné výchovy. Třídy A, B- žáci jsou rozděleni do tříd podle prospěchu. Pracuje se podle shodných učebních plánů a osnov: - Nadaní žáci- náročnější úlohy, produktivnější metody výuky - Méně nadaní žáci- zvládnutí základního učiva Přechod žáků ZŠ na víceletá gymnázia -- velmi užívaná forma vnější diferenciace. Kritika: Snaha provádět diferenciaci žáků co nejpozději. 2, Vnitřní diferenciace: Práce žáků různého nadání pospolu. Odpovídající způsob rozvoje formy výuky: - Práce ve skupinách - Pomoc spolužákům přímo ve výuce nebo doučováním - Domácí úkoly, soutěže a olympiády - Volitelné předměty, zájmové kroužky Kritika: V jednotné třídě si dítě zvyká na bezproblémové proplouvání, aniž by muselo vyvíjet zvýšené úsilí. Očekává, že všechno ve škole je snadné- důsledky tohoto stavu mohou být později velmi nepříjemné. Romská minorita: Pokud se podle C. Nečase romské děti pravidelně a úspěšně nezúčastňují předškolní výchovy opožďují se v zvládnutí češtiny a tím i v celkovém intelektuálním vývoji. Negativní důsledky: -- 14x častěji propadají a 5x častěji dostávají 2 nebo 3 stupeň z chování. - 20x častěji převáděny do zvláštních škol. - Povinou školní docházku končí 30x častěji v nižších ročnících základních škol. - Propadlíci se seskupují v 5 a 6 ročnících -- tvoří skupiny -- negativní vliv na ostatní žáky. - Snaha o nápravu -- Hnutí spolupracujících škol R. K. Holomek vidí důvody současné situace v několika skutečnostech: - Nízká úroveň vzdělání romských rodičů ( vzdělání není považováno za hodnotu). - Děti nemají doma místo pro přípravu do školy. - Děti mají často jazykový handicap(mluví romsky nebo slovensky) - Učitelé nejsou dostatečně připraveni na výuku a vzdělání romských dětí. Řešení -- vzdělávat romské s ostatními dětmi a individuálně k nim přistupovat. Pracovat s talentovanými dětmi už od 1 ročníku ZŠ. Změna přípravy učitelů, osnov, myšlení romů i učitelů. Usilovat o zlepšení komunikace s rodinou. Romské děti by měli chodit 1 až 2 rok do mateřské školy před nástupem do 1 ročníku ZŠ(jazykový handicap). Zahraniční zkušenosti: V USA mají učitelé podobný problém s dětmi indiánského, afrického, latinskoamerického původu a imigranti. M. Pasch americkým učitelům dává rady: Budování sebeúcty -- dejte žákům na vědomí že úsilí se cení. -- povzbuzujte důvěru v jejich schopnosti poznávejte jejich kulturu a tradice. -- vzory jedinců z téhož kulturního prostředí, zvládnutí učební látky -- zjistit dosavadní znalosti žáků. -- hodnoťte žáky různými způsoby. -- získat zážitky a skutečnost při exkurzích. -- pracovat ve skupinách na smysluplných úkolech. Další myšlenky: navažte a udržujte kontakt s rodinou Použitá literatura: Kalhous Z., Obst O. a kol. Školní didaktika. Praha : Portál 2002 ISBN 30-7178-253-X