Úroveň a struktura žákových znalostí jako diagnostický údaj Znalosti -- charakterizujeme je jako dispozice získané především: n Učením n Předmětně orientované, jejich obsahem jsou předměty a vztahy n Komplexní z hlediska podmíněnosti psychickými a biopsychickými dispozicemi jedince Dají se měřit didaktickým testem, odráží se v něm struktura žákových sociopsychických dispozic, tak i zčásti struktura dispozic psychických Diagnostika rozumových schopností Rozumové schopnosti se projevují nacházením, transformací a vytvářením logických vztahů a závislostí. Jejich podíl je tím vyšší, čím je výraznější podíl zobecňování (zjišťování podobností, shod mezi předměty), diferenciace (zjišťování rozdílů) a abstrakce (nacházení a vytváření ideálních, jen v psychické podobě existujících předmětů neodpovídající smyslové realitě) n Celkově zjišťování schopností není snadné, často dochází k chybným závěrům Jak úroveň rozumových schopností měřit? - Patří spíše do rukou psychologů, ale i učitel může řadu věcí změřit sám - Měření se zpravidla vyjadřuje ve stupnici IQ - Základní myšlenkou při měření rozumových schopností je řada úloh vyžadujících myšlenkovou činnost určitého typu, tak, aby se zjistili pokud možno čisté schopnosti a nikoliv znalosti Např. Váňův inteligenční test pro střední školní věk: n Např. subtest Analogie n Subtest Číselné řady n Subtest Názorné úlohy apod. n TEORIE G-FAKTORU n - existuje pouze jediná rozumová schopnost, na jejíž úrovni závisí výkony jednotlivce při řešení všech druhů problémů vyžadujících rozumovou činnost Verbální faktor -- schopnost logicky operovat se slovy, s jejich významy, silně se uplatňuje ve škole, zvl. ve společenskovědních předmětech, má značný význam pro celý školní výkon, protože ve škole je slovo hlavním komunikačním prostředkem Názorný faktor -- prostorová představivost, tj. schopnost logicky operovat s názornými představami, uplatňuje se silně v geometrii, fyzikálních a technických činnostech n Numerický faktor -- schopnost operovat s číselnými symboly, schopnost provádět rychle a správně základní početní algoritmické operace (matematika) n Postupy učitele při diagnostice schopností žáka n Především pozorováním a rozborem projevů žáka při seznamování s novou učební látkou n Rychlost vhledu do obtížnějších partií n Vlastní aktivita žáka (otázky na učitele) n Kvalita znalostí získaných z vlastní iniciativy mimo školu Při aplikaci, upevňování a nácviku n Počet opakování potřebných ke zvládnutí intelektuálních operací n Počet a druh chyb (odlišení chyb z nepochopení, náhodných, pseudologických chyb atd.) n Délka efektivní domácí přípravy potřebná k zvládnutí učiva n Při ústním zkoušení n Kvalita vlastní správné formulace ve srovnání s přejatými n Učitel zvyšuje obtížnost otázek a zjišťuje, do jaké "vzdálenosti je žák schopen aplikovat a kombinovat naučená pravidla