Okruhy učiva ke zkoušce z obecné chemie pro posluchače 1.
ročníku
Zkouška se skládá z čásii pisemné (60 minul) <i ústní. Podmínkou připuštěni k ústní části zkoušky je zvládnuli písemné řásii alespoň ze 70% naho ffvlňilnulí dilčioh wipoelot'Oeh puamidi ;. předmětu „Seminář ?. oboon» í:t)uumi"'OiiHiovfr alespoň* SO'% Pokud •Halituiý-audem stiskal hŤlumi tiunroamroollfcm ulorpoň 05% lindů.
^luikT'l'iiduiiľiirngenv úlHiy podobného typu jatf o -ntohy. prol**á »y v rámci imroiniiŕn (wir tkripi.O
ľozn." Předpokládá se nejen pamětní reprodukce informaci, ale jaké Schopnost poznatky využil při řešeni výpočet nich přikladu a úsudkových úloli (písemná ř.ást zkoušky)
I.    tivod: úkol chemie, oborv chemie, formy hmoty, dualismus vlna - částice, princip neurčitosti.
2     Látky: fundamentálni částice: leptony, neutrina, kvarky a jejich vlastnosti. Aniičásiice. Uleknou, proton,
neutron: jejich hmotnost, náboj., umístěni v aiomu, chování v elektrickém a v magnetickém poli. 3,    Základní chemické zákony: z. zachování hmotnosti, z. z. energie, hmotnost Čáslic s velkými rychlostmi
(teorie relativity), spojený zákon zachováni hmotnosti a energie, hmotnostní úbytek, Dalionovy zákony (z.
stálých poměrů slučovacich, z. násobných poměrů slučovacích), z stálých poměrů objemových, Avogadrův
/.., Dalionova atomová teorie a její srovnáni se současnými znalostmi. •I      Hmotnost, množství a složení látek a sonst.iv: relativní atomová (molekulová) hmotnost, atomová
hmotnostní konstanta, laikové množství, definice jednotky 1 mol, Avogadrova konstanta (význam i číselná
hodnota), molárni veličiny (molární hmotnost, molární objem). 5.    Vyjadřováni složeni vícesložkových soustav: molárni, hmotnostní a objemový zlomek, molárni,
hmotnostní a objemová procenta, látková koncentrace, molální koncentrace. - definice a základní vzorce +
jejich aplikace.
6     Pole: Elektromagnetické zářeni: korpuskulárni teorie, vlnová teorie, dualisiická teorie, foton, energie fotonu, vlnočet, vlnová délka, Planckova konstanta (význam, řádová představa o její velikosti), rychlost světla ve vakuu (číselná hodnota), rychlost světla v jiném prostředí (viz index lomu - skripta fyzika), hmotnost fotonu, vlnový charakter čáslic (Louis de Brogue), Heisenbergův princip neurčitosti.
7.    Modely atomů: Vždy charakteristika modelu a jeho srovnání se současnými znalostmi: Dalionova teorie, Thomsonuv model, Rutherfordíiv m., Bobrův m. Bobrovy postuláty, vlnově mechanický model.
5      Jádro atomu: protonové, atomové, nukleonové, hmotnostní, neutronové číslo. Prvek, nuklid, izotopy, izobary, ízotony. Hmotnost jádra, vazebná energie, vazebná energie vztažená najeden nukleon, její závislost na nukleonovém čísle (graf), hmotnostní defekt, termodynamická stabilita jádra, uvolňování atomové energie (štěpná reakce, termonukleární reakce).
)     Radioaktivita: vysvětlení pojmu, kinetická stabilita jader, přirozená a umělá radioaktivita, radioaktivní záření a jeho vlastnosti, posuvové zákony, zákon zachování atomového čísla, zákon zachováni nukleonového čisla, rozpadové řady, exponenciální zákon radioaktivní přeměny (vzorec, graf), rozpadová konstanta, poločas rozpadu (slovní vysvětlení, přepočet na rozpadovou konstantu, velikost poločasu rozpadu - řádová představa - nalézt v tabulkách).
0.  Použití radioaktivity: Kterých vlastností radioaktivního záření se využívá, podrobně jaderná chronologie, radioaktivní značení, gamagrafie).
11, Jaderné reakce: prostá přeměna, štěpná reakce, rozvětvená štěpná reakce, zákon zachování atomového čisla, zákon zachování nukleonového čísla. Princip obohacování přírodního uranu     U, Grahamův zákon.
2.   Elektronový obal atomu: modely atomů, Schrödingerova rovnice, Hamiltonňv operátor, vlnová funkce, orbital, hraniční plocha, uzlová rovina.
3.   Atomové orbitaly: hlavní kvantové číslo, energetická hladina, elektronová vrstva(slupka), vedlejší kvantové číslo, degenerované orbitaly, magnetické kvantové čislo, tvary orbitalů a jejich orientace, spinové kvantové čislo.
4.   Výstavba elektronového obalu: Pauliho výstavbový princip, pravidlo (n+I), multiplicita, Hundovo pravidlo maximální multiplicity, základni a excitovaný stav atomu, některé způsoby excitace, elektronová konfigurace, zápis pomocí elektronové konfigurace vzácného plynu.
5.   lonty: katión (vznik, ionizační energie), anion (vznik, elektronová afinita), elektronegalivita.
6    Periodický zákon: Mendělejevova formulace, dnešní znění.
7.  Periodická tabulka: periody, skupiny. Souvislost mezi číslem periody a hlavním kvantovým číslem orbitalů sap valenční sféry. Názvy: základní perioda, krátké, dlouhé a velké periody. Názvy skupin (alkalické kovy, kovy alkalických zemin, chalkogeny, halogeny, vzácné plyny). Souvislost mezi číslem pgíí*flý a počtem valenčních elektronů. Prvky nepřechodné (s-, p-), přechodné (d-) a vnitřně přechodné (ľ-).
Lanthanoidy, aktinoidy (umel prvek zařadil do správné kalegoric). Přesná poloha prvků v tabulce (kroruě f-prvků) 18   Periodicita chemických a fyzikálních vlastností prvků; Souvislost mezi stmklurouYelekironového obalu a chemickými a fyzikálními vlastnostmi prvků (valenční elektronová vrstva, valenční elektrony, souvislost mezi reaktivitou a obsazením valenč nj elektronové vrstvy) Primární a sekundární periodicita, konfigurace elektronové osmnáctky a elektronové dvacítky. Periodicita, oxidačních čišel, první ionizační energie, elektronové afinity, elektronegativity, iontových a kovalentnich polomem. Vysvětlení pojmu poloměr atomu (iontu).
19.   Struktura molekul: elektronová teorie chemické vazby, typy chemických vzorců (stecliiomeirický. molekulový, funkční, strukturní, elektronový strukturní, geometrický, krystalochemický).
20.   Názvosloví anorganických sloučenin: V rozsahu repetitoria. Značky a české i latinské názvy všech prvko, oxidační čislo prvku (definice, pravidla pro určování), rozdil mezi oxidačním číslem a nábojem iontů (významový rozdil, rozdil v zápise), názvoslovné koncovky k označeni oxidačního čisla, názvy binárních sloučenin vodíku, názvy kyselin, polykyselin, vyznačeni počtu atomů 11 nebo O, peroxokyseliny, oxokyseliny, Ihiokyseliny, triviální názvy (k. kyanatá, isokyanalá, dithionová, thiokyanalá, voda, amoniak, sírouhlík), názvy kationtň, aniorilů, názvy kyslíkatých atomových skupin (hydíoxyl, karbonyl, nitrosyl, vanadyl, uranyl), názvy solí, hydrogensoli, podvojných a smíšených soli, solvátů, adičních sloučenin a klathrátň, názvy koordinačních sloučenin, názvoslovné zkratky (EDTA. Hjox, bpy, en, llac, pben, py, ur, ĽtOH, MetOH). Elektronové siruklumi vzorce.
21 Vlnově mechanický výklad chemické vazby: předpoklady vzniku chemické vazby, potenciální energie soustavy dvou atomů v závislosti na vzdálenosti atomů, chemická vazba - definice, délka vazby, vazebná energie, disociační energie.
22.   Molekulové orbitaly: Vznik MO, MO vazebné a antivazebné, tvary MO v dvojatómových molekulách, pravidla pro obsazování MO, orbitaly o a ti, jednoduchá, dvojná a trojná vazba. Diagramy MO, řád vazby a délka vazby, odhad magnetických vlastností látek s dvojatómovými molekulami pomocí obsazení MO.
23.   Víccatomové molekuly - teorie hybridizace: nevhodnost metody MO pro víccatomové molekuly (důvody - vysvětlit na příkladě), HAO jako lineární kombinace AO. Pravidla hybridizace, metoda VSEPR - základni pravidlo, jeho aplikace, základni tvary molekul odvozené z modelu VSEPR (uspořádání HAO na centrálním atomu v hybridních stavech sp, sp2, sp"\ sp2d, sp'd, sp'd2), doplňková pravidla pro deformaci základního tvaru.
, 24. Lokalizace vazeb: vazby lokalizované, vazby delokalizované Dvojné vazby izolované, kumulované, konjugované. Vazby v molekule benzenu, teorie rezonance. Vliv počtu dvojných vazeb v konjugaci na barevnost látek (probráno u indikátorů).
25.   Polarita kovalentnich vazeb: vazba zcela nepolární, vazba definicí nepolární, vazba polární, vazba (definicí) iontová - souvislost s elektronegativiiou vázaných partnerů. Způsoby zápisu polarity vazby, parciální náboje. Elektronové efekty (indukční, mezomerní), dipólový moment (definice dipólového momentu vazby, dipólový moment víceatomové molekuly.
26.   Charakteristika kovalentnich sloučenin: rozděleni do skupin, pro každou teplota tání a varu, rozpustnost, mechanické vlastnosti.
27.   Koordinační sloučeniny: pojmy donor-akceptorová vazba, koordinační sloučenina, komplexní částice -definice, typy komplexních částic. Centrální atom, ligandy, typy lígandů, koordinační čislo, kompenzující ionty. Cheláty - struktura, využiti (chelatometrie), typické chelátové ligandy (en, EDTA), chelátový efekt. lzomerie koordinačních sloučenin (geometrická, optická, vazebná, koordinační, ionizační).
28.   Vazba v koordinačních sloučeninách: donor-akceptorová vazba, elektronová konfigurace centrálního atomu (d  ad  , d až ď). Teorie ligandového pole pro oktaedrické komplexy (štěpení a obsazování d-orbitalů), síla ligandového pole, nízkospinový a vysokospinový komplex, spektrochemická řada ligandů, optické a magnetické vlastnosti komplexních čáslic.
29.   Fyzikálně-chemické vlastnosti koordinačních sloučenin: elektrolytická disocíace koordinačních sloučenin, konstanta komplexity (stability), termodynamická a kinetická stabilita komplexní částice, chelátový efekt a jeho využiti, optické a magnetické vlastnosti komplexních částic.
30   Slabé vazebné interakce: dipól - dipól, ion - dipól, dipól - indukovaný dipól, Londonovy disperzní síly, rozpustnost látek (základní přibližné pravidlo), hydrofobní interakce (princip, orientace molekul s polárně-nepolární strukturou na povrchu roztoku, při vzniku micel, při vzniku buněčné membrány), vodíková vazba
3 1.  Vodíková vazba: podmínky vzniku, typy, důsledky pro teplotu tání a teplotu varu látek a pro sílu kyselin, význam vodíkové vazby pro život na Zemi.
32.   Vazba v biopolymerech. primárni, sekundární, terciární a kvartemi struktura. Struktura DNA. základní složky, lineární x knihová DNA, smysl vinutí dvojité šroubovice, počet řetězců, nadšroubovicové vinuli.
33.   Iontová vazba: elektronegativita vazebných partnerů, vznik iontů se stabilní elektronovou konfigurací (katión, anion), oxidace, redukce, oxidačně-redukčni děj, vznik iontové vazby, elektrostatický charakter a směrová ncspecifičnosl iontové vazby. Iontové krystaly, mřížková energie, princip funkce chladicí směsi a
2
40.
pnklad chladíc, srnes.. Bom-I laberäv cyklus lonty s vysokým nábojem Povrchová huslola náboje hydru.ce .».ílu (phémy rozsah, důsledky, ochran*). Formální a efektivní náboj iomfl (hranice mezi vazbou po árni ková emm a vazbou iontovou je pouze definitorkká, ne fyzikálni). Elektronová konfigurace iontů I oloinervjeuhioatoniovycb K>Mu (definice, periodicita, lanlhanoidova a akünoidovi kontrakce a leilch pnemy) S,ab,l„a , reakiivita iontů (Fajansová pravidla). Deformace iontů, polarizovat*!™«, atomů ion,,, , vazeb, duscdky pro reaklmtu. 1'earsonova teorie tvrdých a měkkích kyselin a zásad. Vlastnosti ternových s oucen.n (ypevne fct, v lavenmě, v roztoku} - tvrdost, teplota táni, teplota varu, elektrická vodivo,! elektrolytická dtsociaee, elektrolyty. Srtvaiace, hydratacc, Zápis rovnic iontových reakci Kovová vazba zjednodušeně chápaná kovová mřížka, vlastnosti kovu (elektrická vodivost - závislost na teplote tepelná vodivost, kujnos,. tažnost). Slitiny, imershciálni sloučeniny, intermetalické sloucen.nv vazba kov - kov Pasový model kovově vazby (valenční, zakazar.ý a vodivost™ pás - analogie „ M0 diagramy vodic, polovodič (vlastni, přiměsovy), .zolátor. Závislost elektrické vodivosti „a teplotě n kovů a u polovodiču, fotoelektrická vodivost.
Krystalová struktura  |a1i;y krystalické a amo.fni  Klasifikace krystalů (iontové, molekulárni atomově vrstevnaté   Kapalné krystaly, Kryaalojjmľ.cké soustavy (vyjmenovat, uvést po I příkladu ke každé soustavě) I olv.no, f,e. nlotrcpte, izomorfie, směsné krystaly. Krystalová mřížka, mezirovinna vzdálenost
. lC' vnu Z a' T **??** dĽmĽll,a™dl bunčk- K^'°™ mřížky kovů, iontový«* sloučenin (odhad typu podle polomeru katiomu a aniomu), kovalcnínich látek (molekulové krystaly klalhraty S l!r>slal5' ¥nWv ™lé k'>'s,alrt- Krystalová voda. Jmerkalacc (princip, využili v molekulami
Základy termodynamiky (viz skripta do semináře): úkol termodynamikv, ,ermodvn soustava stavové vehemy imenzivm a ex1enz,vní, objemová práce (vykonaná plynem, vykonaná vnějším, sílám,) Havevé uiikce, vnitin, energie soustavy, prvui véta termodynamická, reakčni teplo, enthalpie, reakce cndoter.nická
37.
a Botermiefcá, vztah All = AU + pAV, slučovaci a splaná enthalpie, S. a 2. tennochentický zákon a jejich využit,, termocheimcke cykly (LWHaberův, enlhalp. cyklus pro kovaleumi látky) Gibbsova (volná) energie, entropie, vzlah                                                                                                     K        '
AO = ŮH - TAS, odhad uskutečnitelnosti reakce podle AG. Vliv teploty na směr reakce
Chemická rovnováha (viz skripta do semináře): ustalováni rovnováhy, rovnovážny stav Definice
rovnovážné konstanty K   Ka K., vztah AGr° = -RTlnK,, Le-Chalelie,ův -Braunův princip a jeho aplikace
11) nj   ideální plyn - detuuce, stavová rovníce ideálního plynu, termodynamická teplota a její převod na
stupnici Celsiovu, /Wogadruv, Doylův-Marioiteův. Gay-Lussacův a Charlesův zákon. Hustota a relativní
molekulová hmotnost plynů.
Reálný plyn - odlišnosti od ideálního plynu, van der Waalsova rovnice, zkapalňovíni plynu kritická teplota
historicky pojem permanentní plyny".
Směsi plynů: parciální objem, parciální tlak, Daltonův zákon parciálních tlaků
Maxwcll-Bollzmannovo rozdelení rychlostí - nejpravděpodobnější, střední kvadratická a střední aritmetická
rychlost.
Kapaliny: vypařováni a kondenzace, výparná enthalpie ajejí souvislost s teplotou varu lenze páry Jehnice teploty varu (fyzikálni. Fyzikálně - chemická), souvislost teploty varu s vnějším tlakem. Vypařováni směs,
dvou látek Raoultuv zákon, jeho aplikace, odchylky od něj. Tenze páry nad roztokem netčkavé lálkv-
využiti pro stanoveni Mr (cbuhoskopíe, tryoskopie), osmotický tlak.
Roztoky: roztoky, jejich typy, látka rozpouštějící, rozpuštěná, rozpouštědlo, typy rozpouštědel vyjadrovaní
koncentrace roztoků. Tvorba roztoků a jejich struktura, elektrolyt, disodační stupen elektrolytu silnéa slabé
elektrolyty, dtsociační konstanta, elektrolytická vodivost.
Faktory ovlivňující rozpustnost látek látky rozpustné a nerozpustné, pravidlo „podobné se rozpouští v
podobném , nasyceny roztok, rozpustnost látky (závislost na rozpouštědle, rozpuštěné látce - xeroxovaná
tabulka, prítomnosti dalších látek v roztoku = ovlivněni rozpustnosti iontové sloučeniny přídavkem soli se
společným kat iontem nebo aniontem, závislost „a teplotě, tlaku - Henryho zákon) rychlost rozpouštěni
součin rozpustnosti Ks, pKs .
78