Indoevropský souhláskový systém a jeho vývoj ve stsl.



   3 řady guturál

   

   1.čisté veláry *k, *g

   2. palatální veláry *k' , *g`

   3. labioveláry    * k^w, * g^w

   

   

   kentumové jazyky - západoevropské, např. germánské, románské, řečtina, východní chetitština

   lat. centum (čteno s k-) = "sto"

   satemové jazyky - např. indické, baltské, slovanské jazyky

   sti. sátám, čes. sto

   

   

   příklady:

   kentumové: řec. hekaton, gót. hund

   satemové: sti. s'ata, lit. šimtas, stsl. s"to

   

   kentumové: řec. kardia, gót. haírto

   satemové: sti. vis'-, lit. širdis, stsl. sr'd"ce

   

   kentumové: řec. oikos, lat. vicus, gót. weihs

   satemové: lit. vieš-pats, stsl. v's', čes. veš(kerý)

   

   aspirované varianty:

   bh, dh, gh, g' h, g^wh

   příklady na původně aspirované souhlásky: čes. kosa - "kštice", rus. kosa - "cop" pol kosa -
   "vrkoč", bulh. kosa - "vlasy", lit. kasa

   čes. honiti, pol. honić, rus. goniť, sch. goniti, sti. hánti - "zabíjí", ide. *g^whon-,
   *g^when-

   čes. beru, lat. fero, řec. fero, sti bharami, ide. *bher-

   čes. býti, lat. fui - "byl jsem", ide. kořen *bheu-

   

   některé změny hláskové v psl.

   -         zánik souhlásek na konci slova

   -         př. lit. sunus x stsl. syn"

   -         3.os. sg. préz. sloves bere x lat. fert x čes. jest

   

   nové psl. souhlásky:

   ch - z ide. *s po samohláskách typu i, u a po r, k

   např.: lit. viršus, stsl. v'rch", čes. vrch

               lit. vetušas (= starý), čes. vetchý

               lit. dausos, dausati, stsl. duch", dychati

   

   z - znělostní asimilací ze s

   např. čes. hnízdo, pův. ni-sdo (souvislost se seděti)

   

   raně psl. konsonantický systém:

   p          b

   t           d          s          z

                           (š)

   k          g          (ch)

   

   

   + r, l, m, n

   neslabičné i, u