Západoslovanské jazyky 1. čeština česká, středomoravská (hanácká), slezská, východomoravská nářeční skupina 2. slovenština: - spisovný jazyk z let 1843-1844 - západosloven., středosloven., východosloven. nářeční skupina 3. polština - spisovná od 14. století - hlavní nářeční skupiny: velkopolská n., malopolská n., slezská n., mazovská n. (jádrem Varšava), kašubská n. (SZ od Gdaňska) 4. lužická srbština - 2 spisovné jazyky: hornolužičtina , dolnolužičtina 5. polabština jevy vydělující československou skupinu 1. metateze likvid: čs: trat, tlat, trět, tlět - na sever od čs. (lužičtina, polština): trot, tlot, tret, tlet př.: pol. krowa, glowa, brzeg, mleko luž. hlowa 2. zánik nosovek v čs. a lužičtině, v polštině zachovány - př.: čes. maso, pět, ruka, múka - hluž. mjaso, pjeć, dluž. měso, pěś, ruka - pol. mięso, ręka, mąka 3. dispalatalizace ´e > ´o - proběhla v pol., luž., nikoliv v čs. - čes. žena, teplý - pol. žena > zona, čelo > czolo - hluž. žona, coply 4. dispalatalizace ě > ´a proběhla jen v polštině - př.: pol. miara, gwiazda - čes. miera, hvězda, hluž. měra, hwězda jevy vydělující čs. od polštiny a češtinu jako samost. jazyk (od pol. i slovenštiny) l. změna g > g > h - jen v čs. a hluž. - př.: čes. a hluž. noha, čes. hlava, hluž. hlowa - v pol. a dluž. noga, pol. głowa, dluž. Glowa 2. depalatalizace retnic před původním e - jen v čs. - př. čes. peče, beru, veze, mete - pol. piecze, biore, wiezie, miecie - dluž. pjaku, pjacoš 3. změna ŕ > ř - jen v češtině a polštině 4. depalatalizace slabik d´e, t´e, n´e ( n´ebud´et´e > nebudete) - v češtině mimo moravskoslezská - lašská nářečí 5. změna dz´ > z´ za původní dj - jen v češtině, - př. psl. a stč. vývoj medz´a > mez´a > mezě