Kvalitativní výzkum, jeho logika a strategie, způsoby a úskalí analýzy kvalitativních dat.
   Teoretické zdroje ped. kvalitativního výzkumu, příklady studií.

   

                                          Kateřina Vlčková

   

   -         angl. qualitative research

   -         druh ped. výzkumu, aplikující jiné metodologické principy (jiné paradigma) než
   klasický kvantitativní výzkum

   -         též zván postpozitivistický, naturalistický

   -         rozvíjený od 60. let 20.st,

   -         založen na fenomenologické fil.

   -         zdrojem dat jsou přirozená prostředí (šk. třída aj.)

   -         důraz je kladen na výklad zkoumaných jevů očima samotných aktérů

   -         produktem je detailní popis často jednotlivých případů

   -         metody jsou přejímány hlavně z etnografie a sociologie, zejm. zúčastněné pozorování,
   etnografický rozhovor, případové studie, výzkum životného příběhu

   -         logika výzkumu je induktivní -- začíná pozorováním, ve kt. pátráme po
   pravidelnostech, vzorcích, které snad existují v realitě => objevené pravidelnosti sepíšeme ve
   formě předběžných závěrů a ty pak dál ověřujeme => konečným produktem je nová teorie

   -         nenumerické šetření

   -         cíl = 1/ získávání subtilnějších a rozsáhlejších inf. -- může odkrýt význam a nemusí
   redukovat problematiku do takové míry jako kvantit. výzkum (počet sledovaných proměnných může
   být vyšší) 2/ porozumění lidem v soc. sit (eduk. sit.) -- schopen přinést rozsáhlou kvalit.
   inf. o velmi malém počtu jedinců

   -         metody: nestandardizovaný rozhovor, zúčastněné pozorování, studium os.  historie

   -         pomáhá rozumět pozorované realitě

   -         nevýhoda: nelze generalizovat na populaci

   -         ped. výzkum by nemohl existovat bez kvalit, ani bez kvantit. (generalizace) výzkumu

   -         směry kvalit. výzkumu: např. FENOMENOGRAFIE -- popisuje, analyzuje, jak lidé chápou
   různé fenomény -- jevy okolního světa (jak žáci prožívají své učení), zal. F. Martonem ? nebo
   např. ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE =  zabývá se popisem a vysvětlením prostředí školy, života dětí a
   učitelů v něm, založena na nových metodolog. přístupech (objasňování šk. prostř. očima
   aktérů),  a metodách přijímaných z etnografického výzkumu.

   

   

   Techniky:

   1/ zúčastněné pozorování (participační pozorování) -- např. žáků ve třídě, fenomenol. zásada:
   aby čl. poznal a pochopil jiné musí mít stejné zkušenosti => poznávat zevnitř, ne zvenku -- to
   nejde

   2/ deník -- výzkumník si ho vede o životě a práci v dané komunitě

   3/ záznamy komentářů  osob k určitým činnostem

   4/ záznamy úvah výzkumníka a spoluprac.

   5/ studium dokumentů, pís. materiálů (Dú, sloh, dopisy, příprava učitele na hodinu)

   6/ vytváření inventáře činností,

   7/ přepisy audiozáznamů a videoz.

   8/ technika stimulovaných vzpomínek -- např. učitel si po shlédnutí videa vybavuje, jaká
   rozhod. musel učinit, co ho ovlivnilo

   9/ případová studie -- dlouhod. sled. vývoje jedince/sk. v růz. sit. vývoje

   

   Literatura k tématu:

   

   ˙        Pražská skupina školní etnografie Kapitoly ze školní etnografie. Praha : 1993.

   ˙        Pražská skupina školní etnografie Typy žáků. Zpráva z terénního výzkumu. Praha :
   1995.

   ˙        STRAUSS, ANSELM; CORBINOVÁ, JULIET Základy kvalitativního výzkumu (Postupy a techniky
   metody Zakotvené teorie).  Boskovice : Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X. s. 228

   ˙        PELIKÁN, JIŘÍ Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum,
   1998. (s. 232)

   ˙        GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.

   ˙        na stránkách www.skolavpraxi.cz je článek prof. Mareše "Kvalitativní metodologie
   v sociologii)