Katka Vlčková Hesla In Maňák, J., švec, Š., Švec, Vl. Slovník pedagogické metodologie, Brno, 2005 Doplňkový materiál k výuce ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- KVANTITATIVNÍ VÝZKUM (angl. quantitative research) Ustálené, nikoli však výstižné, označení pro metodologii výzkumu v pedagogice a sociálních vědách, která je založena na pozitivismu (k.v. je někdy nazýván "novopozitivistický"). Hlavní znaky: Zdrojem poznání má být pouze objektivní/objektivizované a co možná nejpřesnější zkoumání edukační reality, podobně jako v přírodních vědách. Cílem výzkumu je objasňování jevů na základě vědecké teorie, ověřování z ní odvozených hypotéz a formulování zákonitostí. Postup výzkumu je formalizován, jeho provádění lze popsat pomocí různých schémat a modelů, které zaručují jeho opakovatelnost a verifikovatelnost. Sběr dat je stále častěji prováděn on-line -- časové, finanční výhody, zasažení i obtížně dosažitelných skupin, multimediální možnosti, flexibilita. Výsledky jsou statisticky zpracovány a prezentovány tak, aby splňovaly požadavek reliability, validity a reprezentativnosti výběru a pokud možno byly vyjádřeny též kvantitativními daty. Dodržuje se standardní postup výzkumu a jeho etapy, struktura projektu výzkumu i zprávy z výzkumu. Hlavní metody: experiment, dotazník, strukturované pozorování/rozhovor. Někdy se hovoří o dvou základních paradigmatech pedagogické metodologie, resp. o kvantitativní a kvalitativní metodologii. Dříve chápány jako kontradiktorní, v současnosti spíše jako komplementární; využívá se vzájemného doplňování obou přístupů za účelem co nejlepšího postižení výzkumného problému. Většina odborníků se shoduje na tom, že kombinace metod obou přístupů umožňuje celistvější poznání. Tabulka zobecněných rozdílů kvalitativního a kvantitativního výzkumu +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |kritérium | kvantitativní výzkum | kvalitativní výzkum | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |filozofický |pozitivizmus |fenomenologie, antropologie, hermeneutika| |zdroj | | | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |cíl |získání objektivního důkazu, |porozumění chování lidí v přirozeném | | |ověření teorie/ hypotéz |prostředí | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |charakter |snaha o objektivnost |subjektivní | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |vztah k teorii |potvrzení či vyvrácení teorie |tvorba teorie, generování hypotéz | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |myšlenkový |prvotně dedukce |prvotně indukce | |postup | | | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |východisko/ |vychází z teorie a hypotéz |začíná vstupem do terénu | |začátek výzkumu| | | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |plánování |pečlivě se připravuje na začátku, |plán vzniká v průběhu práce, mohou se | |výzkumu |písemný projekt podle dané |měnit zkoumané otázky, a metody => je | | |struktury |pružnější | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |průběh výzkumu |plánovitě ověřuje hypotézy, |shromažďuje obrovské množství údajů o | | |zjišťuje kauzální vztahy |konkrétním chování lidí a o jeho | | | |kontextu, zaznamenává se a interpretuje, | | | |v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |počet |reprezentativní vzorek, preference|žák, třída, škola -- "reprezentativnost" | |zkoumaných osob|velkého množství |ve smyslu specifičnosti | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |techniky, |experiment (manipulace |dlouhodobý terénní výzkum, pozorování | |metody |s proměnnými), dotazník, testy, |s různou mírou zúčastněnosti, spolupráce | | |standardizované pozorování aj. |výzkumníka s informanty při sběru údajů, | | | |bez zasahování do dějů | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |zpracování dat |kvantitativní, počítačové, |kvalitativní kódování, analýza, | | |statistické, snaha o objektivní |interpretace -- subjektivní porozumění | | |interpretaci dat | | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |spolehlivost |standardní postupy, zjišťována |problematická - výsledky subjektivní; | | |statisticky (validita, |triangualce dat, metod, výzkumníků, | |výsledků |reliabilita); výzkum lze zopakovat|teorie (interpretace údajů několika | | | |výzkumníky, porovnání podobných výzkumů, | | | |podobných jedinců v podobném kontextu, | | | |použití více metod, schválením závěrečné | | | |zprávy účastníky) | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |výsledky, |zobecnění výsledků na populaci, |vysvětlování chování lidí v určitém | | |zjištění zákonitostí; |kontextu; detailní, interpretativní či | |podoba | |jen deskriptivní zpráva, hluboké | |závěrečné |stručná, výstižná výzkumná |vyprávění | |zprávy |zpráva, dle zažité struktury: 1/ | | | |výzkumný problém, 2/ metodologie, | | | |3/ analýza dat, 4/ diskuse | | | |výsledků | | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |platnost |snaha o platnost pro celou |platnost pro danou třídu, žáka, školu | |výsledků |populaci | | |---------------+----------------------------------+-----------------------------------------| |význam |predikce, zákonitosti, |deskripce, porozumění, smysl | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Vl. Lit.: Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. Hendl, Jan Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1 Kerlinger, F. N. Základy výzkumu chování. Pedagogický a psychologický výzkum. Praha : Academia, 1972. bez ISBN HALÓ EFEKT / EFEKT HALÓ (angl. halo-effect) Též zastarale jev haló; jev poprvé popsal F. L. Wells (1907), pojmenování od E. L. Thorndika (1920); globální chyba v posuzování lidí; patří k nejčastějším omylům v sociálním vnímání. Tendence pozorovatele být ovlivněn jednotlivým rysem, prvním a/n. celkovým dojmem při posuzování jiného jejího rysu. Dojem je přitom tvořen z 55% vzhledem (oblečení, doplňky, gestikulace aj.), 38% hlasem a z pouhých 7% obsahem sdělení. Příznivý dojem vede ke zdůraznění kladných vlastností posuzovaného, nepříznivý dojem má opačné účinky; znalost nápadných pozitivních nebo negativních vlastností/rysů nám zkresluje posouzení vlastností ostatních. H.e. je součástí tzv. kontextového efektu - h. e. vyvolává kontext nabídky různých charakteristik, prostřednictvím nichž má být osoba posouzena. H. e. se vyskytuje především u hodnocení z morálního hlediska, nedochází k němu u axiologicky neutrálních vlastností. H.e. souvisí také s chybami, kt. vznikají z předsudků, stereotypizace a generalizování. Konstatována bývá blízkost tří chyb posouzení: e.h., efektu zmírňování (angl. leniency-effect) a logické chyby posouzení. Kontrola h.e. je ve výzkumu nutností. Posuzovatelé musí být předem upozorněni na nebezpečí chyb a měli by být schopni mentálně oddělit posouzení např. na jedné dimenzi od posouzení na jiné dimenzi. Také např. v případě pozorování činnosti učitele ve výuce můžeme na základě výše zmíněných důvodů zkreslení reality či na základě našeho očekávání dojít ke špatným závěrům. H.e. viz Kolaříková (1982). Vl. Lit: Kolaříková, O. Zřetel k efektu "haló" v základním výzkumu osobnostních vlastností. Zprávy psychologické laboratoře ČSAV v Brně. ČSAV : Brno, 1982. EFEKT ZMÍRŇOVÁNÍ (angl. leniency-effect) Jedna ze základních chyb v posuzování lidí; tendence hodnotit lidi a zejména sebe vysoko vzhledem k žádoucím vlastnostem a nízko vzhledem k nežádoucím (u sebehodnocení splývá s efektem tzv. sociální dezirability - činitelem snižujícím objektivitu např. dotazníkových či ratingových dat); tendence posuzujících hodnotit spíše mírně než přísně -- v posudcích převažují pozitivní vlastnosti; získaná rozložení nebývají normální, ale šikmá; při stanovení typu stupnice a hodnotících kategorií je na to třeba myslet předem. Vl. LOGICKÁ CHYBA POSOUZENÍ Jedna ze základních chyb v posuzování lidí; poprvé popsána Newcombem (1931), pojmenování od Guilforda (1936); tendence posuzovatele na základě předběžného náhledu či předsudku o vzájemném sepětí určitých osobnostních aj. rysů shledávat také jejich koexistenci u posuzovaného (př. kdo lže, ten krade). Uplatnění logické chyby závisí na vyspělosti posuzovatelů; na nebezpečí chyb je třeba posuzovatele předem upozornit. Vl. EFEKT SOCIÁLNÍ ŽÁDOUCNOSTI / DEZIRABILITY (angl. social desirability effect) Tendence respondenta upravovat např. při rozhovoru své odpovědi tak, aby vyzněly, jak si myslí, že se od něj očekává; např. žák chce tazateli "udělat radost" a odpovídá tak, aby byl tazatel spokojen. Je třeba nestavět závěry výzkumu jen na tom, co nám o sobě respondent, např. žák sdělí. E.s.ž. snižuje objektivitu dotazníkových a ratingových dat. Vl. EFEKT NOVOSTI (angl. law of recency, recency effect) Též zákon novosti, méně často také čerstvosti, rannosti či bezprostřednosti. Tendence být nejvíce ovlivňován tím, co člověk právě prožil; v experimentech volného vybavování: položky umístěné na konci seznamu jsou snadněji a více vybavovány než položky ze střední části seznamu; významný v psychologii učení: spoj mezi slovy je tím pevnější, čím je styk bezprostřednější. Vl. PLACEBO EFEKT/EFEKT PLACEBA (angl. placebo effect) Příznivé působení víry jedince v účinnost léčby; prům. až 30% účinku léčby a léčebných prostředků údajně způsobuje placebo - farmakologicky neúčinná látka vzhledově připomínající účinnou látku (např. tabletka cukru); míra je různá u různých onemocnění, jedinců, léčebných postupů. Velký význam má v psychofarmakologickém výzkumu -- běžný při výzkumu účinnosti léků ke kontrole a) očekávání pacienta, že mu lék pomůže, b) přesvědčení výzkumníka o účinnosti léku, c) pozitivního vlivu mimořádné pozornosti ze strany personálu. Obvykle se používá tzv. dvojitě slepého pokusu -- experimentální skupina dostává lék a srovnatelná kontrolní skupina placebo; pacienti, ani badatel do konce studie neví, kt. skupina dostává placebo. Jestliže je procento zlepšení větší u skupiny, kt. dostávala účinnou látku, je látka považována za účinnou; pokud je zlepšení přibližně stejné, jedná se o p.e. a látka je považována za neúčinnou. P. e. může být velmi silný (např. u psychických poruch); mechanismus, kt. ho způsobuje není přesně znám, doloženy jsou sociální vlivy (role pacienta -- "dobrý pacient se uzdravuje", status lékaře - autorita, důvěra), očekávání jedince, vliv jeho zkušenosti; podmiňování, sugesce apod. Vl.