Vypracovala: Veronika Baroňová PR-RV, 173 945 30.10.2005 Seminární práce na téma : Alternativní školy Osnova : I. Úvod -- pojem alternativní škola II. Klasické reformní školy a)Waldorská škola b)Freinetovská škola c)Daltonská škola III. Kritika dosavadního školství IV. Základní inovační záměry alternativních škol V. Závěr VI. Použitá literatura I.Úvod -- pojem alternativní škola - je mnohovýznamný, často se pojmenovává jako netradiční škola, volná škola, svobodná, otevřená, nezávislá - existují určité obecné definice daného pojmu - jako alt.školu budeme chápat všechny druhy škol, bez ohledu na zřizovatele, tedy školy soukromé, církevní a veřejné, které mají 1 podstatný rys -- odlišují se něčím od hlavního proudu standardních(běžných, převažujících) škol daného vzdělávacího systému - odlišnost alt.škol může spočívat v jiných: ˙ způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole ˙ kurikulárních programech (změny v obsahu nebo cílech vzdělávání či v obojím) ˙ parametrech edukačního prostředí(např.nestandardní řešení učeben nebo jiná komunikace mezi učiteli a žáky) ˙ způsobech hodnocení výkonu žáků(např.slovní hodnocení) ˙ vztazích mezi školou a rodiči, školou a místní komunitou aj. - pojem alternativní škola pochází z latinského slova alter= jiný, opačný, změněný Fce alternativních škol: - kompenzační - inovační - diverzifikační 3 skupiny alt.škol : - klasické reformní školy - církevní(konfesní) školy - moderní alt.školy II.Klasické reformní školy a) Waldorfská škola - v současné době je u nás patrně nejznámějším typem ref.školy - zakladatelem byl rakouský filozof a pedagog Rudolf Steiner(1861-1925), který vytvořil fil.-pedagogickou soustavu o výchově člověka - tato koncepce je nazývána antroposofie - praktického využití došla tato teorie v podobě alt.školy, která byla otevřena v obci Waldorf u Stuttgartu v r.1919 - školy se postupně rozšiřovaly nejdříve v Německu a posléze i v zemích záp.Evropy, USA, Kanadě, Austrálie - charakteristika: - je alt. Nestátní škola se soukromým zřizovatelem - rodiče platí školné - v ČR mají tyto školy postavení státem uznávaných experimentálních škol - je 12-ti letou školou integrovaného typu - předškolní stupeň do 7 let, základní stupeň tvoří 1.-8.ročník, vyšší stupeň 9.-12.ročník, 13.ročník s možností maturity - volnou součástí jsou i mateřské školy - výchova a vzdělávání je plně podřízena tomu, aby podněcovala a rozvíjela aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby - k tomu je přizpůsobena i didaktická organizace výuky: ˙ obsah vzdělávání je rozdělen časově do určitých bloků(epoch), žáci se v nich zabývají po určitou dobu týmiž předměty ˙ žáci nejsou hodnoceni známkami, ale charakteristikami zahrnujícími i doporučení pro další rozvoj žáka(to zahrnuje ocenění, pochvalu, uznání...) - učitelé ,,jsou svobodní", nejsou vázáni osnovami - za vedení školy neodpovídá ředitel, ale celý učitelský sbor ve spolupráci se sdružením rodičů, učitelů a přátel wald.hnutí - významným prvkem této spolupráce jsou ,,měsíční slavnosti", při kterých žáci a učitelé představují rodičům výsledky svého měsíčního úsilí - část rozpočtu těchto škol je hrazená ze státních či jiných zdrojů - waldorfská škola je zřejmě nejrozšířenější typ alt.školy - nejpočetněji je zastoupena v Německu(asi 150 škol), Nizozemsku, Rakousku.V ČR působí 7 škol(Praha, Semily, Písek, Příbram, Ostrava) a několik mateřských škol - od r.1996 pracují tyto zákl.školy jakožto experimentálně-ověřující na základě programu Wald.škola schváleného MŠMT ČR - v našem domácím kontextu se lze často setkat s tím, že wald.škola je nekriticky obdivována jako ideální typ školy - na druhé straně je skutečností, že část odborníků a veřejnosti posuzuje wald.školu skepticky-ačkoli se považuje za ,,svobodnou" ve skutečnosti vnucuje žákům určitý styl výchovy a vzdělávání, určité světonázorové principy atd. - staví si za cíl být školou přítomnosti pro budoucnost b) Freinetovská škola - tento typ alt.škol pochází od francouzského učitele Célesina Freineta(1896-1966), jednoho z významných teoretiků tzv.pracovní školy - hlavní idea jeho pedagogických snah rozvíjených ve 20.letech 20.stol., zní: Z života-pro život-prací. - vypracoval koncepci o nutnosti vybavit školní třídu pracovními kouty, kde se mohou děti individuálně nebo ve skupinách věnovat činnostem z oblasti přírodních věd a techniky, domácím pracím, umělecké tvorbě i jazykové komunikaci - nejdůležitějšími prvky školní práce podle Freineta jsou: ˙ třída jako mnohostranně rozčleněný pracovní prostor pro získávání zkušeností(,,pracovní ateliéry") ˙ individuální týdenní pracovní plán žáka projednaný na začátku týdne s učitelem ˙ akustické učební programy, zvláště pro jazykovou výuku ˙ školní tiskárna s mnohostranným použitím, která slouží k rozvíjení manuálních i intelektových schopností žáků(tvorba školního časopisu atd.) - tyto typy škol jsou nejvíce rozšířeny ve Francii, Belgii, Nizozemsku c) Daltonská škola - název podle experimentální školy v Daltonu, ve státě Massachusetts v USA, vznikla u iniciativ americké učitelky Helen Parkhurstové(1887-1973) - spolupracovala s M.Montessoriovou, od níž získal závažné podněty pro svou vlastní experimentální školu, jež byla založena r.1919 - opírá se o několik ústředních principů: ˙ svoboda žáka a jeho vlastní odpovědnost(tzn., že každý žák má vytvořen svůj vlastní program práce na 1 měsíc, v němž jsou vymezeny výsledky, jichž má v učení dosáhnout ˙ zdůraznění spolupráce a vytváření sociálního a demokratického vědomí u dětí ˙ osobní zkušenost na základě samostatné činnosti žáka ˙ vyvážené střídání mezi výukou v rámci celé třídy a skupinovou a individuální prací na úkolech, jejichž pořadí vypracování si žák určuje sám - každý den se zařazuje ,,volná hodina", kterou je možno využít k dohnání toho, co žák nestihl - zároveň je koncepce dalton.plánu kritizována kvůli určitým potížím, které vznikají při praktické realizaci např.nedostatečné opakování látky, nesystematické získávání poznatků a přílišné spoléhání na žákovu aktivitu - rozšířily se z USA do Anglie, Nizozemska-zde je jich nejvíce - v ČR působí Asociace českých dalton.škol v Brně, kde pracuje 1 základní škola podle dalton.alternativní koncepce III.Kritika dosavadního školství - vytýká se: ˙ nedocenění pracovních činností, malý zřetel k estetickým, tělovýchovným a zdravotním aspektům výchovy ˙ jednostranná orientace na učení a podcenění rozvoje tvůrčích schopností ˙ obětování současného života dítěte, sporné a nejisté budoucnosti ˙ nepřiměřený pracovní a životní režim školy, přemíry drilu a nátlaku ˙ malá citlivost učitele vůči dítěti ˙ izolace školy od života, od rodiny i od kulturních institucí IV. Základní inovační záměry alternativních škol - změna celkové orientace školy - komplexní rozvoj osobnosti v jednotě její stránky intelektové, emocionální a volní - nahradit dosavadní ,,školu učení" novou ,,školou tvůrčí" - posílit pracovní aspekty školy - zvýšenou pozornost věnovat aspektům estetickým, tělovýchovným a zdravotním - aktivizovat morálně výchovnou fci školy - prohloubit kontakty školy se životem, se společností, s rodinou i s přírodou - překonat tradiční formy výuky ve třídě formami skupinovými a individuálními - posílit úlohu hry v rozvoji jedince vedle učení a práce - překonat strohé tradiční členění žáků podle věku a vytvářet přirozené životní skupiny dětí - navodit nový partnerský vztah učitelů a žáků a pozitivně změnit celkovou atmosféru školy V.Závěr - zvýšená poptávka po těchto školách upozorňuje na nedostatky státního školství a na potřebu existence různých alternativ výchovy člověka - alter.školy kompenzují nedostatky státního školství - jejich existence též odstraňuje uniformitu vzdělání, rodičům a dětem se nabízí více paralelních způsobů, cest k dosažení určitého cíle - všechny školy by pak měly mít nejen stejné povinnosti a zodpovědnost za výchovu, ale také stejná práva a možnosti rozvoje - přestože alter.školy mají jen menšinové zastoupení ve státním školském systému, velice svou existencí ovlivňují průběh a výsledek reforem státního školství - tyto škola vytvářejí podmínky pro inovaci v organizace vzdělávacího procesu i v obsahu vzdělání VI.Použitá literatura Průcha, Jan : Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Portál, 2001 Jůva Vladimír, Jarmila Svobodová : Alternativní školy, PAIDO, 1995 Materiály z e-learningu www.seminarky.cz