Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Seminář k úvodu do pedagogiky a základy pedagogického myšlení Výchovné prostředky (seminární práce) Vypracovali:Simona Tomková 173690 Lucie Pavlíková Podzim 2005/06 Vyučující:Mgr.Kateřina Vlčková 29.10.2005 Osnova: 1.Masmédia 2.Druhy a funkce masmédií 3.Masmédia jako prostředek manipulace 4.Vliv médií na rozvoj osobnosti Použitá literatura: Člověk-prostředí-výchova, Blahoslav Kraus, Věra Poláčková Vydalo:Paido:edice pedagogické literatury, Brno 2001 Základy pedagogiky. Vladimír Jůva Vydalo:Paido:edice pedagogické literatury, Brno 2001 HROMADNÉ SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY Pojem vyjádřený souslovím hromadné sdělovací prostředky je totožný se slovem masová komunikační média-masmédia. Masmédia jsou sdělovací systémy,akty a prostředky,pomocí nichž jsou zprávy zakódované v těchto systémech předávány konzumentům-velkému,anonymnímu a heterogennímu souboru adresátů. Způsoby jakými mohou být sdělení předávána,mají nejrozmanitější podobu. Mluvenou řeč a hudbu přenáší rozhlas a televize,písemný záznam mluveného projevu,grafická sdělení(obrazem,fotografii)tisk a televize,vizuální akce nejrůznějšího druhu televize atd. Nejrychleji rozvíjející se hromadný sdělovací prostředek je internet.Jeho informační a vzdělávací možnosti jsou takřka neomezené a jeho využití mnohostranné. Základní druhy masmédií a jejich funkce V průběhu dlouhého vývoje se vyčlenily dva druhy médií:masmédia tištěná(noviny,časopis,knihy apod.) a masmédia elektronická(rozhlas,televize,internet...).V současné době patří k nejrozšířenějšímu médiu rozhlas(statistiky uvádějí že 80% populace starších jak 10let poslouchá rozhlas denně,a to v průměru kolem tří hodin). Přenos informací umožňují dva druhy prostředků:prostředky verbální(mluvená nebo psaná řeč) a nonverbální(mimořečové).V procesu informací můžeme sledovat určitou posloupnost jednotlivých fázích:odesilatel (původce,autor informace,mluvčí,pisatel)-záměr sdělení-formulace sdělení-realizace sdělení-adresát(příjemce informace,posluchač,čtenář)-interpretace obsahu sdělení+záměr autora-reakce příjemce. V životě člověka plní masmédia celou řadu rozmanitých funkcí. Pochopitelně tak činí s rozdílnou intenzitou a rozdílnými důsledky.Funkce masmédií se projevují jako úkon,činnost určitého zaměření a významu. V intencích současné odborné literatury zabývající se masmediální tématikou vyčleňujeme čtyři základní funkce:funkce informativní,komunikativní,přesvědčovací a rekreativní. A)informativní funkce:poskytování informací,dat a zpráv -funkce hodnotová:reprezentace duchovních hodnot -funkce hodnotící:hodnocení formou způsobem prezentace -funkce kognitivní:zprostředkovávání informací -funkce vzdělávací:rozšiřování oboro a kultivace osobnosti -funkce petrifikační:uchovávání obrazu světa a doby B)komunikativní funkce:spojení a přenos sdělení,dorozumívaní -funkce socializační:zprostředkování zkušeností.názorů a pocitů -funkce stimulační:podněcování senzibility,fantazie a imaginace -funkce kulturní:poznávání a přejímání hodnot a ideálů -funkce kompenzační:uspokojování potřeb osob C) formativní funkce:utváření názorů a postojů adresátů -funkce humanizační -funkce výchovná -funkce akulturační -funkce estetická -funkce magická -funkce nefrustrační -funkce manipulativní D)rekreativní funkce:prostředek regenerace,odpočinku a zábavy -funkce relaxační:navozování duševní rovnováhy -funkce solitární:vyvolání pocitu sociálního osvobození a samoty -funkce desolitární:zprostředkování kontaktu se světem -funkce hédonistický:provokace a prezentace politiků -funkce zábavná:zprostředkování odpočinku a zábavy Masmédia jako prostředek manipulace Komunikační média se stala neodmyslitelnou součástí kultury.V USA, kde došlo nejdříve a nejsilněji k rozvoji,kritikové zdůrazňují etiku médií. Komunikační média nejsou sama o sobě antikulturní,ale kulturotvorná. Vždy byla prostředkem kulturního,estetického a uměleckého vzdělávání a výchovy i prostředkem intenzifikace estetického prožitku recipienta.jestliže ještě před cca 20 lety sloužila mediální komunikace především interpersonálnímu styku, v současné době jsme svědky toho, že se stává jeho náhražkou.média se. 1.zmnožují 2.typizují a technicky adaptují, aby mohla svoji působnost maximálně rozšířit: působení televize, rozhlasu atd. 3.sumují:medializovaná jsou méně složitá a méně atraktivní a působivá média .média medializují jiná média a stále více se socializují. Masová média (především rozhlas a televize) a nezodpovědnost tvůrců jejich programů ohrožují postoje a chování nejmladší generace(ale nejen ji).všichni si uvědomujeme, že dochází v dnešní době k devalvaci hodnot a ke ztrátě mravní zodpovědnosti.avšak méně si uvědomujeme, že jsme svědky otupování a deformování estetického cítění a vkusu. Z hlediska oxiologického je ztráta etického cítění a vědomí pro společenský vývoj stejně zhoubná jako ztráta cítění a vědomí estetického. Ztráta svědomí,otupený vkus a neprofesionalita představují podhoubí,na kterém pak vyrůstá arogance a agresivita.zvláště agresivity se u nás dostává v míře vrchovaté. Masmédia se podílejí na utváření esteticky stylizovaného obrazu světa. Při koncipování zvláště zábavných programů usilují o intenzifikaci estetických podnětů a zážitků. Umění reprezentované vrcholnými díly tvůrců minulých generací se tak ztrácí pod nánosem masové mediální produkce, která divák šokuje svými pseudovědeckými a diskutabilními televizními seriály nebo videoklipy. V zábavných programech převažuje balast a kulturní odpad. Právem jsou pak média obviňována, že přispívají k vzestupu zločinnosti, násilí, korupce, morálního rozkladu a povrchnosti, že potlačují tvořivost, devastují estetické cítění, vkus a kulturní povědomí diváků. Lidská kultura je založena na stereotypech-tedy na opakování. Opakování je typickým znakem nedokonalého,limitovaného bytí. Televizní seriály i postmoderní virtuální realita jsou založeny na využívání stereotypů(láska, krása, sex, násilí a krev). Divák vstupuje do jejich uměleckých světů a vytváří si prostor pro vlastní identickou roli. Prakticky neomezená nabídka veškerého kulturního bohatství společnosti, kdy se kdokoli může stát jeho příjemcem, odkrývá nejzranitelnější a pedagogicky nejproblematičtější místo masových médií. Z výsledků řady výzkumů je zřejmé, že telekomunikační rozhlasové a televizní společnosti si velmi zřetelně uvědomují, jak moc disponují a jak mohou doslova podle svých představ a svého záměru vytvářet mediální obraz společnosti.manipulativní charakter masmédií se projevuje naplno v reklamních šotech. Plodí novou realitu formovanou logem nebo sloganem společnosti. Dokáží ovlivnit a zasáhnout obec konzumní společnosti v masovém měřítku. Reklama se tak stává nástrojem masové manipulace . Výchova a vliv masmédií na rozvoj osobnosti Masmédia ovlivňují osobnost člověka komplexně a ve všech jeho společenských rolích. Míra tohoto ovlivňování je individuální. Masmédiím podléhají nejčastěji ti jedinci,kteří jsou na hranici sociální patologie,protože se častěji nacházejí v pásmu snížené intelektové kompetence a jsou na nižší morální a estetické úrovni. Pedagogika na existenci masmédií a jejich působení reagovat musí. Její úsilí by mělo být zaměřeno na výchovu adresáta tak, aby důkladně a důvěrně poznal jeho specifické vlastnosti a možnosti a jeho vyjadřovací prostředky. Média spoluutvářejí duchovní svět a hodnotovou strukturu každého z nás. Děti a mládež přesvědčují o své nepostradatelnosti a jedinečnosti a ve svých důsledcích tak zvyšují jejich identitu. Všichni recipienti jsou však současně ochuzováni o přímý styk s původcem nebo autorem zprávy.Distance mezi vysílačem a příjemcem se zvyšuje a jejich vzájemný vztah ztrácí lidský rozměr. Podstata výchovy se však ani v této hektické době nemění. Výchova se snaží uchovat vše, co má hodnotu a stojí za to, aby bylo mladším generacím předáno a zabránilo se tak ztrátě paměti národa. Svět vyžaduje permanentní nápravu. Socializační proces má charakter procesu celoživotního, v jehož průběhu si jedinec osvojuje formy chování a kulturu společnosti, ve které žije. Uskutečňuje se pomocí sociální komunikací a především sociálním učením. Konkurenceschopnost masmédií je nesouměřitelná s množstvím intencionální výchovy realizované školou a jinými výchovnými institucemi. Masová média působí hlavně v procesu funkcionální výchovy, kde je jedinec ovlivňován prostředím, na jehož podmínky se datuje. Nezbývá nám proto nic jiného než konstatovat, že možnosti účinné intervence pedagogiky do vztahu média-nedospělý jedinec jsou velmi problematické, značně omezené a většinou nepříliš účinné. Pedagogové všech oborů mají povinnost působení těchto prostředků nejen sledovat a mapovat, ale musí se také snažit je ovlivňovat. Nemohou-li výrazně změnit skladbu nabídky,kterou média dětem předkládají, musí hledat nový algoritmus pedagogických strategií a snažit se ovlivnit alespoň výběr toho, co budou děti přijímat. Jako schůdné jsou dvě cesty: Na té první by se měl učitel snažit oslabit negativní působení médií. Na té druhé straně by se ml pokusit vzbudit i v kulturně a esteticky jinak formovaném jedinci touhu po elementárních, přirozených estetických aktivitách stimulovat jeho potřebu je poznat, procítit a intenzivně prožít.S takto koncipovanými záměry může pedagogika vstoupit do akce, ovšem nejen v rovině praktické, ale i v rovině teoretické.Jen tehdy má naději, že bude alespoň zčásti úspěšná