Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Seminář k úvodu do pedagogiky a základům pedagogického myšlení ( 1.ročník, podzim 2005) Vyučující, zkoušející: Kateřina Vlčková Název seminární práce: Výchovné poradenství Petra Bernardová -- učo: 180245, e-mail: 180245@mail.muni.cz Lenka Štěpánková -- učo: 180984 , e-mail: 180984@mail.muni.cz 27.10.2005 OBSAH: I. Úvod II. Co je to výchovné poradenství? III. Pedagogičtí pracovníci pro podporu a poradenství IV. Instituce poskytující specializované poradenské služby V. Kariérové poradenství v České republice VI. Příloha: Dotazník profesně kariérního vývoje žáků ZŠ VII. Použitá literatura I. Úvod Jedním z hlavních cílů vzdělávání je vychovat z našich dětí dospělé, odpovědné lidi, kteří si jsou vědomi své vlastní identity, hodnot, závazků, lidi kteří budou schopni ve společnosti u- platnit žádoucím způsobem vlastní potenciál a tvořivost v co nejširší míře. Podobně formulované cíle výchovy a vzdělávání nalezneme snad ve všech učebnicích pe- dagogiky (např. Průcha, 2000), pedagogické psychologie (např. Fontana, 1997, Mareš, 2001), v preambuli školského zákona a v celé řadě pedagogických dokumentů. Škola jako vzdělávací instituce je dokonce podle tohoto kritéria posuzována a hodnocena v procesu vnitřní i vnější evaluace (vylepšení). Na dosažení tohoto cíle se v rámci školy a spolupracujících institucí podílí celá řada odbor- níků -- jedním z nich je i výchovný poradce, který by měl žákům pomáhat z titulu své profe- se (paidagogos) nacházet a jít vlastní cestou životem. Na druhou stranu se učitelé v každo- denní praxi setkávají s takovými projevy chování žáků, které jejich výchovné a vzdělávací úsilí do značné míry ztěžují, jako je např. snížená koncentrace žáků, podvádění, lhaní, vyrušování při výuce, riskantní sporty, krádeže, zneužívání návykových látek, šikana atd. Aniž bychom chtěli uvedené projevy chování srovnávat nebo hodnotit, musíme konstatovat, že v konkrétní situaci s nimi musí učitel (nebo i výchovný poradce) pracovat. II. Co je to výchovné poradenství? Od září 2002 je součástí vzdělávacích programů pro základní vzdělávání na všech základ- ních školách (s výjimkou škol majících pouze 1. stupeň) vzdělávací oblast "Výchova k volbě povolání". Cílem jejího zařazení do základního vzdělávání je zprostředkovat žákům důležité znalosti a dovednosti související s jejich budoucím uplatněním ve světě práce a vybavit je kompetencemi potřebnými při rozhodování o jejich další profesní a vzdělávací orientaci a při jejich vstupu na trh práce. Jednotlivé obsahové okruhy vymezené minister- stvem jsou začleněny do povinných předmětů majících k dané problematice nejblíže (na- př. občanská výchova), do volitelných předmětů a dalších vzdělávacích aktivit realizova- ných školou. Optimální rozsah "Výchovy k volbě povolání" je 60 hodin v posledních 2 či 3 letech školní docházky, o způsobu zařazení do obsahu vzdělávání rozhoduje ředitel školy. K naplnění výchovně vzdělávacích cílů školy může výchovný poradce ze své pozice přispí- vat v těchto hlavních oblastech: -> individuální poradenství nebo poradenství v rámci malých skupin zaměřené na pomoc při zvládání nebo řešení problémů; -> vedení skupin zaměřených na podporu akademického, kariérního, osobnostního a sociálního rozvoje; -> spolupráce s rodiči, učiteli, vedením školy, školním psychologem, sociálními pracovníky a zdravotníky zaměřená na plánování a implementaci strategií zaměřených na pomoc žákům být úspěšnými ve školském systému; -> zajišťování kontaktu s institucemi spolupracujícími se školou nebo škole poskytující nějaké služby. III. Pedagogičtí pracovníci pro podporu a poradenství Pedagogičtí pracovníci působí jednak ve školách, jednak ve specializovaných poraden- ských zařízeních. Na základních, speciálních a středních školách působí výchovní po- radci a školní metodici prevence. Na některých školách působí též školní psychologové a školní speciální pedagogové. sB Funkce výchovného poradce je zřizována na všech základních a středních školách. Je-li to účelné, může být na jedné škole ustanoveno i více výchovných poradců. Výchovný poradce je pedagogický pracovník (zpravidla učitel) ustanovený do této funkce ředitelem školy. Podle nařízení vlády, kterým se stanoví míra vyučovací povinnosti učitelů a míra povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pra- rovníků ve školství, se za výkon funkce výchovného poradce započítává učiteli 1 až 3 hodiny přímé vyučovací povinnosti. - Přímá vyučovací povinnost výchovného poradce se snižuje: a) v základní a střední škole s počtem žáků = do 150...........................................o 1 hodinu týdně = do 250...........................................o 2 hodiny týdně = do 550...........................................o 3 hodiny týdně = nad 550...........................................o další hodinu týdně za každých 300 žáků b) ve speciálních školách při počtu tříd = do 7..............................................o 1 hodinu týdně = 8 -- 12............................................o 2 hodiny týdně = 13 a více.........................................o 3 hodiny týdně Předpokladem pro výkon funkce výchovného poradce je odborná a pedagogická způso- bilost učitele příslušné vzdělávací úrovně, nejméně 3 roky praxe a absolvované nebo po ustanovení do funkce nastoupené specializační studium výchovného poradenství. Úkoly výchovného poradce zahrnují zejména pedagogické poradenství v oblasti výchovy, vzdě- lávání a volby další vzdělávací dráhy poskytované žákům a jejich rodičům a dále meto- dickou a informační činnost. sB Školní metodici prevence jsou ve školách a školských zařízeních ustanovováni od r. 1996, původně jako školní koordinátoři prevence. Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních z r. 2000 uložil ředitelům škol a školských zařízení pověřit vhodného pracovníka školy nebo školských zařízení funkcí školního metodika pre- vence. Jeho funkce by měla být ohodnocována formou příplatku, popř. zvýšeného osobního příplatku. Rámcový obsah činnosti popisuje výše uvedený pokyn: měl by např. pomáhat při prevenci sociálně patologických jevů, informovat o preven- tivních aktivitách pořádaných jinými odbornými zařízeními, s řadou z nich na zá- kladě pověření ředitele spolupracovat. Kvalifikační podmínky pro výkon ani rozsah činnosti školního metodika nejsou stanoveny. sB Na některých školách působí školní psychologové a školní speciální pedagogové. Zatím nejsou zařazeni mezi pedagogické pracovníky, avšak v navrhovaném zákonu o pedagogických pracovnících již mezi ně zařazeni jsou. (Zákon o pedagogických pracovnících byl schválen Parlamentem ČR v září 2004 s ú- činností od 1. 1. 2005. Sjednocuje starší právní předpisy vesměs nižší právní síly, než je zákon. Definuje kategorie pedagogických pracovníků a obecné předpoklady pro vý- kon jejich činnosti. Pro jednotlivé kategorie pedagogických pracovníků stanoví způso- by získávání odborné kvalifikace. Upravuje povinnost dalšího vzdělávání pedagogic- kých pracovníků a jeho podmínky včetně nároku na pracovní volno v rozsahu 12 pra- covních dnů ve školním roce. Zákon dále upravuje pravidla a orgány akreditace pro příslušné vzdělávací instituce či programy dalšího vzdělávání. A konečně nastoluje ka- riérní systém, který upravuje pravidla pracovního postupu a do něhož je další vzdělává- ní začleněno. Prováděcí předpisy k tomuto zákonu se připravují). Pro zaměstnávání těchto odborníků dosud neexistuje žádný legislativní předpis. Na některých školách poskytují tito odborníci služby na základě živnostenského oprávně- ní, jinde vyučující a psychologické služby jsou hrazeny jako její součást pedagogické činnosti atd. Kvalifikační předpoklady a doporučené náplně jejich práce jsou uvedeny v metodickém listu MŠMT. Mezi jejich základní úkoly patří pomoc žákům a učitelům v oblasti psychologie a speciální pedagogiky. - Kvalifikačním předpokladem školního psychologa je ukončené vysokoškolské vzdělá- ní v oboru psychologie. Pro samostatnou diagnostickou a intervenční (terapeutickou) činnost je potřeba alespoň 1 rok poradenské praxe ve školství. Pracovníci s kratší pra- xí absolvují během prvního roku činnosti ve školství kurz organizovaný Institutem pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). - Kvalifikačním předpokladem školního speciálního pedagoga je ukončené vysokoškol- ské vzdělání v oboru speciální pedagogika. Pro samostatnou činnost platí stejná pra- vidla jako u školního psychologa. IV. Instituce poskytující specializované poradenské služby Školskými zařízeními poskytujícími specializované poradenské služby jsou pedagogicko- psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogická centra (SPC) a střediska výchovné péče (SVP). Nyní je vhodné uvést si definici ministerstva školství k integraci dětí a žáků se speciální- mi vzdělávacími potřebami do škol z r. 2002: "Dítětem nebo žákem se speciálními vzdě- lávacími potřebami se rozumí dítě nebo žák se zrakovým, sluchovým, tělesným nebo mentálním postižením, s vadami řeči, s více vadami, s lékařskou diagnózou autismus, se specifickými poruchami učení nebo chování, dítě nebo žák zdravotně postižený z důvo- du dlouhodobé nebo chronické nemoci, u kterého byly speciální vzdělávací potřeby zji- štěny na základě speciálně pedagogického a psychologického vyšetření a jejich rozsah závažnost opravňuje žáka k zařazení do režimu speciálního vzdělávání." Hlavní úkoly školských zařízení poskytujících specializované poradenské služby: << Hlavní úkoly pedagogicko-psychologických poraden v jednotlivých vývojových obdobích: -> (tyto poradny zpravidla provádí psychologické a speciálně pedagogické vyšetření žáků se specifickými poruchami učení nebo chování) sB v předškolním věku -- zjišťování vývoje dítěte, jeho schopností a kognitivních dispozic, posuzování školní zralosti; sB v základním školství -- přímá práce se žáky s výchovnými a výukovými problémy a spo- lupráce se školou a rodiči při řešení vzniklých problémů, zpraco- vávání návrhů volby vzdělávací dráhy žáků, podkladů pro integra- ci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, práce s talentova- nou mládeží, profesní a studijní orientace žáků ve spolupráci s in- formačními a poradenskými středisky při úřadech práce, poraden- ství a pomoc učitelům; sB na úrovni středních škol -- doporučené postupy vzdělávání žáků se specifickými porucha- mi učení nebo chování, vzdělávací otázky, vývojové problémy, sociální adaptace. << Hlavní úkoly speciálně pedagogických center, která jsou zaměřena na druh postižení, v jednotlivých vývojových obdobích: sB v předškolním období -- stimulace optimálního rozvoje dítěte, pomoc rodičům při řešení souvisejících otázek; sB při vstupu do školy a v průběhu vzdělávání -- speciálně pedagogická diagnostika, zpraco- vání návrhů na volbu způsobu vzdělávání a návrhů na zařazení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do režimu speciálního vzdělávání, zpracování návrhů individuál- ních vzdělávacích programů, přímá práce s dítětem, výuka specifických dovedností, spo- lupráce se školami a rodiči v otázkách vzdělávání a rozvoje dítěte, poradenství pro učitele běžného proudu vzdělávání; sB po dokončení základního vzdělávání -- poradenství v oblasti dalšího vzdělávání, kariérové poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. << Hlavní úkoly středisek výchovné péče: -> (tato střediska provádí speciálně pedagogické a psychologické vyšetření žáků se speci- fickými i nespecifickými poruchami chování a žáků ohrožených negativními společen- skými jevy) sB aktivně směřovat k prevenci sociálně patologických jevů, spolupráci se školami, rodiči; sB zajišťovat diagnostiku poruch chování a stanovení individuálních vzdělávacích programů v oblasti rozvoje prosociálních forem chování; sB zajišťovat realizaci intervenčních programů pro děti a mladistvé s poruchami chování včetně programů v oblasti drogové problematiky. V. Kariérové poradenství v České republice Podpora poradenských služeb v České republice je ve srovnání s řadou evropských zemí relativně rozsáhlá. Ukazují se ale bolavá místa: výchovní poradci na školách se mohou po- radenství věnovat jen dvě až tři hodiny týdně (podle počtu žáků; pracovní úvazek pedago- ga -- výchovného poradce zůstává po léta nezměněn). Jednotlivé služby nejsou navzájem provázané a poradci nemají -- zejména v oblasti profesní volby -- dostatečné vzdělání. Na nedostatky upozornilo šetření, které v rámci spolupráce České republiky na projektu OECD Review of Career Guidance Policie zpracoval Národní ústav odborného vzdělá- vání (NÚOV). "Rozsah působnosti výchovného poradce se ale dramaticky mění," říká koordinátor pro- jektu OECD Libor Berný. Vymezený čas podle něj umožňuje poradci řešit pouze nejna- léhavější studijní, výchovné nebo psychologické problémy. "Na profesní poradenství, které by mělo žákům usnadnit rozhodnout se o volbě oboru nebo studia, nezbývá čas," tvrdí Berný. Pedagogicko-psychologické poradny, které jsou pro výchovné poradce zcela zásadním partnerem, jsou zavaleny klienty ze základních škol. Často jim proto nezbývá kapacita na to, aby se mohly věnovat také studentům středních škol. "Ti jsou ale -- pochopitelně s několikaletým rozdílem mentálního a fyzického vývoje -- v obdobné situaci jako žáci základních škol," upozorňuje Berný. "Rovněž oni stojí před klíčovým rozhodnutím o specifikaci své profesní orientace. Z nejrůznějších důvodů se mohou například rozhodovat o změně svých vzdělávacích nebo profesních plánů," tvrdí Berný. Podle náměstkyně ředitele NÚOV Heleny Lovcové šetření poukázalo i na nesystematické vzdělávání výchovných -- kariérových poradců ve školství. Existující vzdělávací kurzy a programy se problematice kariérového poradenství věnují jen velmi okrajově. "Pojem kariérové poradenství je v České republice v podstatě nový a výchovní poradci ani pracovníci pedagogických poraden a úřadů práce často nemají přístup k aktuálním informa- cím," říká Libor Berný. Projekt OECD Review of Career Guidance Policie srovnává systémy poradenství ve čtr- nácti zemích OECD a nabízí srovnat jednotlivé přístupy a východiska. V rámci projektu bylo připraveno několik tématických studií, z nichž šest je nyní v českém překladu zveřej- něno na webových stránkách NÚOV. "Poradci se zde mohou seznámit s analýzami zahra- ničních expertů například na téma otázky kvality v kariérovém poradenství, úloha komuni- kačních a informačních technologií nebo o kvalifikaci poradenských pracovníků," dodal Berný. Projekt OECD je součástí dvouletého projektu kariérové poradenství v ČR, který NÚOV řeší ve spolupráci s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství. (bližší informace o projektu najdete na adrese www.nuov.cz) VI. Příloha: Dotazník profesně kariérního vývoje žáků ZŠ Viz. prezentace v semináři VII. Použitá literatura - Internetové stránky: http://www.eurydice.org http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz www.msmt.cz - Doc. PhDr. Libor Hřebíček, CSc. Teorie kariérního vývoje a kariérního poradenství. Brno: MU, 2005