Seminář k úvodu do pedagogiky a základům pedagogického myšlení vyučující: Kateřina Vlčková Učitel (1. semestr, podzim 2005) Alžběta Kučerová -- 190705 -- 190705@mail.muni.cz Michala Prokešová -- 185728 -- 185728@mail.muni.cz 11. listopadu 2005 Obsah: 1) Pojmy pedagog, učitel, pedagogický pracovník 2) Vymezení pojmu, požadavky, kompetence 3) Profesní dráha, typologie učitele 4) Volba učitelské profese 5) Feminizace, burn-out syndrom, prac. náplň a zátěž 6) Závěr (literatura) UČITEL Pedagog(r) pedagog je v celém výchovně vzdělávacím procesu činitelem, který nese společenskou odpovědnost za jeho účinnost a úspěšnost. Učitel(r) výraz učitel označuje osobu, která vyučuje ve škole Pedagogický pracovník(r)je učitel předškolní zařízení, ZŠ, ZUŠ(základní umělecké školy), střední školy, speciální školy, učilišť, zařízení pro zájmové studium, zařízení sociální péče - a kromě učitelů ještě vychovatelé škol a škol. zařízení POŽADAVKY(r) základním požadavkem na učitele je hluboké všeobecné vzdělání a široký rozhled filozofický, politický, vědecký a kulturní o k všeobecnému vzdělání patří teoretické a praktické odborné vzdělání v oboru, který pedagog vyučuje o důležitým momentem je i jeho široká praktická zkušenost o dalším požadavkem je i hluboké pedag. vzdělání, zahrnující dějiny výchovy, obecnou pedag., diakritiku, teorii jednotlivých výchovných složek i metodiku oboru KOMPETENCE(r) je soubor profesních dovedností, kterými má být vybaven učitel, aby mohl efektivně vykonávat své povolání. Jsou z části získávány přípravou (učením) a z části jsou dodány genetickým potenciálem (sportovní talent). Příklad kompetencí: kompetence oborově-předmětová, didaktická a psychodidaktická, obecně pedagogická, socialní,psychosociální, manažerská atd. Profesní a životní dráhy učitelů: ˙ profese mívají ucelené cykly profes. vývoje ˙ etapy: 1/ volba profese (motivace ke studiu učitelství), 2/ profesní start (začátečník), 3/ profesní adaptace (první roky výkony povolání), 4/ profesní stabilizace (učitel expert, zkušený), 5/ profesní vyhasínání (vyhoření) -- viz Moderní ped., Průcha, 2002, s. 201 ˙ profesní kontinuita (setrvání u profese), profesní migrace (odhod do jiných profesí) Typologie učitelů: +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Procentuální podíl z celk. počtu |Stat. ročenka školství 2000/01 -- Výkonové ukazatele | |učitelů v ČR |2001 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |ZŠ |38,8 | | | | |z toho: 1.st. |18,4 | | | | | 2.st. |20,4 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |MŠ |14,7 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |SOŠ |13,5 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |VŠ |8,9 (15 640) | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |SOU |7,5 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |gymn. |7,1 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |spec. školy |5,9 | |--------------------------------------+-----------------------------------------------------| |VOŠ |3,3 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ˙ 40% všech učitelů na ZŠ -- 68 155 osob, silná kategorie i MŠ 23 800 (X téměř nezkoumána u nás -- mělo by to být zkoumáno dle proporcí) ˙ specifičnost učitelů dle oborů -- univerzalisté (1.st.), specializovaní (VVP, stovky odborných předmětů) -- specifičnosti těchto učitelů málo objasněny (P. Ferko 1986 -- Pohľad na prácu učiteľa fyziky in průcha 2002, s. 329) Feminizace ˙ vysoká,ve všech zemích převažují ženy v primárních a nižších sektorech vzdělávání, ve vyšších úrovních se počet mužů zvyšuje ˙ ČR -- mnohem nižší zastoupení mužů zákl. a středním vzdělávání než v řadě zemí OECD (prim- 84,5% žen, vyšší sek. 56,3), více v USA 86,5%, Rak. 88,5%, It 94,6% Volba učitelské profese: ˙ zájem o studium učitelských oborů je trvale vysoký ˙ vysoká převaha žen -- 70% i více ˙ častá orientace na učitelskou profesi jen jako náhradní řešení ˙ regionální rozdíly -- Praha, Brno -- větší nabídka prac. míst Burn-out syndrom -- ztráta zájmu o práci, rutinní provádění a bez nadšení, výkon profese unavuje až vyčerpává, únava z vyučování, obavy ze styku s rodiči, zklamání z profes. úspěšnosti, nezájem o další vzděl., odpor k ped. inovacím Prestiž učitelů ˙ povolání učitele se v ČR hodnotilo jako vysoce prestižní, vážené ˙ některé sociální výzkumy to potvrzují -- vysoká složitost práce, náročnost na kvalifikaci (viz Průcha 2002) ˙ sami učitelé jsou skeptičtí v hodnocení prestiže = jeden z faktorů proč opouští své povolání -- Vacek 1999 -- chybí stavovská hrdost -- už u studentů učitelství; muž -- finanč. ohodnocení, žena -- že je i přes své povolání normální, reakce na nízké plat. ohonocení ve srov. s méně nároč. profesemi i VŠ profesemi Náplň práce ˙ zjišťování pomocí profesiogramů (čas. snímky pracovní činností zaznamenávané samotnými učiteli) ˙ Pracovní zátěž a zdraví učitelů ˙ zabývají se jí většinou lékaři a psychologové ˙ prac.zatížení a únava učitelů: vysoké čas. zatížení při výkonu profese -- 48 hod/t vyšší u mužů než u žen ˙ u 40% učitelů duš. únava až vyčerpání v důsledku dlouhod. vypětí sil, úzkostná očekávání, deprese (M.Langová, M.Kodým a kol. 1987) ˙ hlasová zátež: poškozují hlasivky nadměrným zvyšováním síly hlasu, trapným překřikováním žáků, nedodržování hlas. hygieny (př. kouření), nedostatečná hlas. výchova studentů učitelství ˙ psych. zátěž: a) senzorická: značná, pracují při plném až vyostřeném vědomí, vysoké nároky na zrak a sluch, b) mentální -- ne odborně, ale prací s žáky -- psychologické problémy žáků, řízení třídy, c) emoční -- nejvýraznější u učitelů ZŠ, angažován na výsledcích žáků ˙ 40% učitelek ZŠ neurotické, 10% až patologicky (1998) Zdroje a příčiny prac. zátěže učitelů: ˙ stres, ale i pracovní nespokojenost, vztahy s rodiči, úřady, ve sboru ˙ rozdíly v zátěži rozdílné dle školy (st., druh) , jedince a vyuč. předmětu ˙ na ZŠ jim nejvíce vadí: 1. nízká prestiž, 2. neodpovídající plat, 3. nutnost podřizovat se administrativním rozhodnutím, která neberou v úvahu názory učitelů 4. nedostatek času k relaxaci a odpočinku ˙ na SŠ: nízká prestiž, 2. nedostatek času k odpočinku 3. špatné postoje žáků k práci 4. neodpovídající plat Zvládání zátěže v učitelské profesi ˙ odolnost (hardiness) -- důležitá pro učitele = přesvědčení jedince, že je s to ovlivňovat události ve svém životě i okolí, schop. ztotožnit se sebou samým, institucím kde dělá, nacházet v tom smysluplnost, přesvědčení, že změny jsou výzvou ne hrozbou Literatura: - Učitel (Průcha) - Internet - Materiál ke stažení (is.muni.cz)