Vychovávaný jedinec Cílem výchovy a vzdělání je mnohostranný rozvoj osobnosti, přiblížení jedince ke stávající kultuře a utváření jeho aktivního a tvůrčího vztahu k realitě. Jedincem pedagogika rozumí dítě, žáka i dospělého člověka a zabývá se jím po mnoha stránkách. Přitom bere ohled na předpoklady i postavení jedince k vychovávacímu procesu. Předpoklady Rozlišujeme dvojího druhu, a to fyzické a psychické. Fyzické předpoklady jedinec uplatňuje zejména při tělesné a estetické výchově. Jde tu o zdatnost, zdraví, fyzický typ, pružnost, uvolněnost, anatomické uzpůsobení aj... Další požadavky se týkají smylů a jejich citlivosti, motoriky a koordinace až potom přechází i do sféry předpokladů psychických.. Psychickým předpokladům je věnována větší pozornost.. Především se zaměřujeme na schopnoti a nadání jedince pro určitou činnost. Psychické schopnosti odlišujeme od těch, které nám byli dány fyziologicky a tyto pak nazývámé vlohy. Vlohy jsou ovšem základem rozvoje schopností, a to, do jaké míry se rozvinou záleží na mnoha okolnostech -- podmínky, motivace, úroveň výchovy a vzdělání aj..Schopnosti se chápou jako podmínka rychlého a úpěšného ovojování vědomostí, dovedností a návyků a pedagogickém procesu. Mezi schopnostmi, vědomostmi, dovednostmi a návyky však exituje ten vztah, že jedno nejde získat bez osvojení si druhého, takže rozvoj schopností je podmíněn osvojením ostatního získaného praxí a dalším tvořivým užíváním.Schopnosti jsou trvalejší než vědomoti a dovednosti, avšak utváří se déle a proto se někdy zdají až neměnné a stálé. Důležitým výchovným aspektem je otázka diagnózy předpokladů a volba nejvhodnějších metod, to, jak tyto předpoklady rozvíjet, integrovat, posílit a slabé kompenzovat silnými. Důležité je vystihnout u každého jeince jeho nadání pro danou činnost v dané oblasti, aby taková diagnóza byla skutečně odpovědná musí se sledovat jedinec dlouhodobě a dlouhodobě se musí vyhodnocovat i výsledky jeho činností, snah a úsilí. METODY V souvislosti s metodami Průcha rozlišuje dvojí: kvantitativní a kvalitativní. Ty kvalitativní jsou pozorování, poznámky či rozhovory v přirozeném prostředí a navíc nahlíží více z pohledu prožívání samotných účastníků. Kvantitativní jsou opak -- tedy v připravené modelové situaci.. né tak spontální.. PROSTŘEDÍ Jůva jako další vliv na výchovu jedince uvádí sociální prostředí, ve kterém je jedinec vázán mnoha svazky s organizacemi a skupinami, s rodinou, povoláním aj..., kde vykonává také společenské funkce.Tyto vazby mohou výchovu ovlivňovat jak pozitivně tak negativně, pokud jsou v rozporu s výchovnými zájmy a nároky. Také necítí-li jedinec kladný vliv prostředí ztrácí chuť a snaží se bez motivace vymknout dalšímu výchovnému působení, které nikdo neocení. Pozitivní pedagogická atmosféra a vytvoření vztahu k výchově a vzdělání je tedy důležitým činitelem jak v životním, tak v pracovním prostředí. DALŠÍ VLIVY Další faktor dosavadní vzdělanostní úroveň se více projevuje až ve věku, kdy jedinec navazuje na učivo z jedné školy a porovnává nejen vědomosti, ale i dovednosti a návyky, postoje, zájmy a potřeby které doposud získal. Za předpokladu, že tyto aspekty jsou na úrovni, která je žádoucí z hledika dalšího výchovného a vzdělávacího procesu, pak je to dobré. Jestliže tomu tak není, nebo se tyto aspekty liší, většinou dochází k převýchově, a ta vyžaduje velké úsilí ze strany pedagoga i žáka. CÍLE VÝCHOVY V procesu výchovy je důležité vymezit si co u jedince rozvíjíme. Mohou to být informace, dovednosti, postoje k realitě, zájmy či potřeby. Ale všeobecně platí, že jedno navazuje na druhé, jak už bylo výše řečeno!! =o(( Výsledkem je tedy vždy komplexní rozvoj jedince! Vznikem má být osobnost autentická, tvůrčí a aktivně se podílející na životě společnoti. Postavení jedince v pedagogickém procesu Tradiční model výchovy -- Je jednostranné působení pedagoga na vychovávaného jedince, takže ten napodobuje a reprodukuje jeho postoje ke skutečnosti. Moderní pedagogické myšlení -- Staví do čela aktivitu vych. jedince při výuce,v přístupu k učivu, v řešení úkolů a podílem na samém plánování vzdělávacích činností, forem a metod. Také si tak můžem přiřadit pojem autoritativní výchova, která jen málo respektuje jedince a výchova jako služba jedinci, kde společenké cíle jsou do velké míry nahrazeny cíly individuálními. V současnosti pedagogika usiluje o výchovu, která respektuje autoritu pedagoga a na druhé straně nechává plně uplatnit také aktivitu a iniciativu jedince, tedy výchova jako neustálá spolupráce pedagoga a vychovávaného jedince. Pedagog hledá nejefektivnější cesty k dosažení výsledků a jedinec by mu měl důvěřovat. Pedagog by měl být také příkladem. Vztah mezi pedagogem a jedincem je zanesen v ,,Úmluvě o právech dítěte`` z 20.listopadu 1989, která v rámci OSN vstoupila v platnost v únoro 1991. UČITEL, ŽÁK, VÝCHOVA, VZDĚLÁNÍ (dle Průchy) Celý proces výchovy a vzdělávání je pak u Průchy v Moderní pedagogice nazván jako edukační a rozdělení pojmů ohodnoceno jako nešikovné právě díky vzájemnému prolínání. Učitele a žáka nahrazuje pojmy edukant (kterýkoliv subjekt učení- žák, student, účastník školení či kursu, dítě poučované rodičem či pacient poučovaný lékařem) a edukátor (kterýkoliv aktér vyučování či jiné edukační aktivity -- učitel, lektor, instruktor, vychovatel, trenér, konzultant, poradce aj..). Samotnou výchovu specifikuje jako činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání ,,duchovního majetku`` společnosti z generace na generaci -- normy, komunikační rituály, hygienické návyky atp.. Ukutečňuje se rodinnou výchovou již od malička. (nejranějšího věku dětí =o( Tak se výchova stává hlavním procesem socializace. Pedagogicky ovšem je výchova opět záměrným působením na jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách jeho osobnosti. Výchova je tentokrát rozlišena na: Rozumovou, Mravní, Tělesnou, Uměleckou aj... Vzdělání je pak proces záměrného a organizovaného ovojování poznatků, dovedností, postojů aj.., typicky realizovaný prostřednictvím školního vyučování. Tyto dva pojmy lze však oddělit pouze teoreticky, a tak v pedagogice mluvíme o výchovně -- vzdělávacím procesu působícím na osobu, jedince... LITERATURA: Základy pedagogiky -- Vladimír Jůva Moderní pedagogika -- Jan Průcha Přehled pedagogiky -- Jan Průcha MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta VYCHOVÁVANÝ JEDINEC Jméno: JITKA BAŘINKOVÁ Ročník: 1 Obor: B-SPE OV3, RJ3