Seminář sociální psychologie
Sociální  poznávání
Sociální poznávání
(sociální kognice - cognoscere=poznávat)

protože je soc. ps. věda o sociálních interakcích, vstupuje do
popředí otázka jak se lidé vzájemně vnímají a jaké dojmy
si o sobě vytvářejí ­ tj. počátek sociální interakce.

utváření dojmu o druhém člověku (angl. make sense) -
sociální kognice

sociální kognice obsahuje také vnímání a interpretaci
událostí (mimo utváření dojmu o lidech)

vnímání -> sociální zkušenost -> kategorizace (zařazování
vnímaných objektů do určitých tříd podle společných znaků)
-> interpretace -> atribuce -> hodnocení
Faktory ovlivňující sociální
kognici:
informace

fyzický vzhled,

expresivní a jiné 
motorické projevy,

verbální projevy 
chování

(.?.)
proměnné vnímajícího

předcházející pocity a
poznatky o vnímaných
stimulech

implicitní teorie
osobnosti a stereotypy,
sebepojetí

(.?.)
Příklad 1
Je vám tato osoba podle popisu sympatická?
Arnošt je:

inteligentní, pilný, impulzivní, kritický, svéhlavý, závistivý
Příklad 2
Je vám tato osoba podle popisu sympatická?
Gustav je:

závistivý, svéhlavý, kritický, impulzivní, pilný, inteligentní
Specifické efekty
a) primacy effect: první dojmy ovládají pozdější dojmy z téže
osoby (silný první dojem - halo efekt)
b) recency effect: dojde-li k diskrepanci mezi prvními a
pozdějšími dojmy z téže osoby, pozdější dojmy korigují nebo
překrývají dřívější dojmy
c) haló efekt: některé vlastnosti jsou významné bez ohledu na
pořadí tzv. centrální rysy. Jde o dominanci určité vlastnosti.
d) efekt rozptýlení: vliv určitého chování na utváření dojmu je
menší, pokud je podán v kontextu jiných informací
Chyby v soc. kognici
(laické chyby v sociální percepci):
a) implicitní teorie osobnosti (Kelley, 1950): rozvíjení určité zjištěné vlastnosti do dalších
nezjištěných vlastností
Příklad: studenti posuzovali lektora, který byl představen jako ,,vřelý" jako více rozvážlivého a
informovanějšího, než ti kterým byl představen jako ,,chladný" - příklad haló efektu.
b) kognitivní heuristiky: zjednodušení, která umožňují řešit složité problémy redukcí na
jednodušší operace.
Příklad: heuristika reprezentativnosti - tendence přiřazovat osoby do kategorií podle toho, do
jaké míry jsou podobní průměrné osobě v dané kategorii (člověk s tmavou pletí - jak moc
musí být tmavý a jaké znaky musí mít, abych mohl říct, že je nebo není Rom?).
c) efekt mírnosti a shovívavosti (Bruner, 1954): sympatické osoby jsou hodnoceny výše
v pozitivních vlastnostech a níže v negativních vlastnostech.
d) vnímání podobnosti - podobnost mezi vnímajícím a vnímaným vyvolává sympatie -
souvislost s bodem b).
Příklad: (Newcomb,1961) Pronajal dům a nechal v němž žít skupinu studentů, kteří se
navzájem neznali. Uložil jim sledovat vývoj svých vztahů. Zjistil, že s mírou souhlasu
v postojích, narůstaly vzájemné sympatie.
"Psychologická" interpretace fyzických
znaků (Allport, 1963)

přisuzovat lidem s tmavou pletí nepřátelskost či nedostatek přátelskosti
a smyslu pro humor

blondýnům připisovat různé příznivé kvality (v literatuře je tendence
popisovat kladné hrdiny světlovlasé a záporné jako tmavovlasé)

obličej s vráskami kolem očí patří lidem přátelským, plným humoru

starší muži jako ušlechtilejší, odpovědnější, vzdělanější než mladší
muže

starší ženy jako mateřské

lidé s brýlemi a vysokým čelem jako inteligentní, spolehlivé a pilné

smějící obličej za inteligentní

ženy s plnějšími rty za sexuálně a s tenkými rty za asexuálně založené

vystouplé rty jako znak marnivosti, chtivosti a nemorálnosti