Sociální psychologie Sebepojetí a sebehodnocení Sebepojetí metodologické problémy zkoumání sebepojetí souvisejí s tím, že (volně podle Bittmana, 1980): ­ chybí přesné vymezení pojmu sebepojetí (self-concept) ­ chybí tedy i přesnější vymezení parametrů sebepojetí, které by mohly být operacionalizovány a diagnostikovány, ­ v příslušném kontextu jde spíše o diagnostiku některého aspektu sebepojetí (self-conceptu) Sebepojetí - diagnostika rozdílný interpreteční rámec výsledků. ­ ze subjektivních výpovědí o sobě usuzujeme na více méně stabilní a "objektivní" charakteristiky osobnosti - to je typické pro většinu osobnostních dotazníků, které z řady položek charakterizují určité osobnostní dimenze ­ nebo výsledky interpretujeme právě jako subjektivní výpovědi o sobě samém - interpretační rámec tedy tvoří některý aspekt sebepojetí osobnosti. Otázkou pak zůstává, zda všechny subjektivní výpovědi o sobě samém jsou skutečně relevantní obsahu sebepojetí, nebo zda jsou spíše subjektivně nevýznamným artefaktem použité metody. Stejně tak je velmi obtížné odlišit, co je subjektivně pravdivá výpověď o vlastním "já", co je sebeprezentace nebo obranný mechanismus. Diagnostika - možnosti: Velmi zjednodušeně lze ve vztahu k diagnostice sebepojetí uvažovat o dvou základních rozměrech úvah o sobě samém (např. Macek, 1991): o diagnostice převážně kognitivních obsahů vztahovaných k já, nejčastěji charakterizované jako self-concept o diagnostice více méně globálního a emociálně nasyceného vztahu k sobě - zde se nejčastěji mluví o sebeúctě (self-esteem) Diagnostika - typy: Podle tohoto schematického klíče můžeme rozdělit metody dvě skupiny: převážně diagnostikující obsah sebepojetí (strukturu, míru jednotlivých charakteristik), tj. zejména vícedimenzionální dotazníky, škály, metody volného popisu, psychosémantické techniky a další, převážně diagnostikující kvalitu vztahu k sobě samému (sebeúctu, vysoké nízké sebehodnocení a pod.) - jednodimenzionální škály a metody, které vyvozují nějaký globální ukazatel vztahu k sobě např. technikou Q-sort atp. Uvažujeme-li o sebepojetí jako o postoji k sobě samému, můžeme diagnostikovat i konativní aspekt. Sebehodnocení je součástí sebepojetí; označení jáské zkušenosti manifestující se jako celkový vztah k sobě nebo hodnota sebe sama termín spíše označuje proces, i když se také používá pro označení výsledku toho procesu součástí sebehodnocení je znalostní a emocionální stránka sebereflexe sebehodnocení je chápáno jako výsledek sociálního srovnávání a sebeposouzení na základě pozorování vlastní činnosti důležitou roli při utváření sebehodnocení hrají signály z okolního prostředí a emotivita má tři složky, z nich dvě jsou závislé na temperamentu, resp. emotivitě, třetí složka je na nich nezávislá a je založena na sociálním srovnávání ­ první je tvořena souhrnem pozitivních tvrzení o sobě (sebeúcta) ­ druhou tvoří popírání negativních tvrzení o sobě (sebesnižování) ­ třetí složkou je srovnání s druhými lidmi sebehodnocení je uváděno do vztahu s temperamentem a emotivitou ­ negativní složka sebehodnocení nejčastěji spojována s neuroticismem, dominancí a afiliací. ­ introverti mají nižší sebehodnocení než extraverti. Ukázka Rep test kombinovaný se sémantickým diferenciálem. Návrh postupu: ­ Vyberte 5 osob, které jsou pro vás významné + jáské reprezentace (aktuální já - jaký jsem nyní, ideální já - jaký bych chtěl být, nechtěné já - jaký bych nechtěl být). Seřaďte v pořadí 1. - 8. ­ Náhodně vytvořit dvojice (1-5, 2-6, 3-7, 4-8). ­ Naleznout podobnosti a rozdíly mezi dvojicemi -> adjektiva. Ukázka - pokračování: Vybrat 15 adjektiv a naleznout protiklad k adjektivům. Označit polaritu adjektiv (+ -). V případě, že je to možné. Polarita důležitá pro vyhodnocení globálního sebehodnocení. Vytvořit sémantický diferenciál Vlastnost 1(kladná) 3 2 1 0 -1 -2 -3 Vlastnost 1 (záporný opak) Vlastnost 2(kladná) 3 2 1 0 -1 -2 -3 Vlastnost 2 (záporný opak) Ukázka ­ pokračování (2): Posoudit adjektiva (např. pro: aktuální já, ideální já, matku, partnera/ku) Ukázka ­ vyhodnocení (př.): Globální sebehodnocení - součet plusových a minusových odpovědí. Maximální počet +45, minimální -45. Hodnota určuje míru sebehodnocení. Rozdíl mezi aktuálním a ideálním já - součet rozdílů absolutních hodnot mezi stejnými dvojicemi adjektiv. Minimální hodnota 0 (žádný rozdíl mezi aktuálním a ideální já), maximální hodnota 90 (největší rozdíl mezi aktuálním a ideálním já).