S l u n c e  (mocniny)


                                Slunce je jedna z více než sto miliard hvězd v naší Galaxii. Svojí hmotností 2•1030 kg tvoří více než 99,8% celkové
                                   hmotnosti Sluneční soustavy. Přitom 75% jeho hmotnosti tvoří v současnosti atomy vodíku, 25% atomy hélia.
                                Teplota v jádru Slunce dosahuje hodnoty 15•106 Kelvinů (K), tlak hodnoty 250 miliard pozemských atmosfér.
                                V jádru Slunce probíhá termonukleární reakce, při které se každou sekundu přeměnění 7•1011 kg vodíku na atomy hélia.
                                Povrch Slunce nazývaný fotosféra má teplotu asi 6000 K. Sluneční skvrny jsou "studené" oblasti, které mají teplotu
                                   jen okolo 3800 K.
                                Nejvyšší vrstva Slunce se nazývá koróna. Rozpíná se milióny kilometrů do vesmíru, ale je viditelná pouze při zatmění
                                   Slunce. Teploty v koróně dosahují více než jeden a půl miliónu Kelvinů.
                                Kromě tepla a světla vyzařuje Slunce také proud nabitých částic (většinou elektrony a protony) známý jako sluneční
                                   vítr. Tyto částice mohou přinést dramatické poruchy na Zemi - od zhoršení radiového signálu až po krásnou polární záři.
                                   Sluneční vítr má také velký vliv na ohony komet a měřitelně ovlivňuje i trajektorii vesmírných lodí a sond.
                                Stáří Slunce se odhaduje na 4,6 miliard let. Od svého zrození spotřebovalo asi polovinu vodíku ve svém jádře. Za 7 miliard
                                   let by mělo zářit asi desetkrát jasněji než dnes. Tehdy také začne žít přeměnou helia na uhlík. Pak se začne náhle
                                   rozpínat a stane se z něj červený obr. Merkur, Venuše a Země se vypaří. Přibližně za 7,6 miliardy let budou vrchní vrstvy
                                   Slunce odvrženy do maziplanetárního prostoru v podobě planetární mlhoviny. Odhalí se tak sluneční jádro, které bude
                                   postupně vychládat. Slunce dožije jako bílý trpaslík.


        Otázky a úkoly:
        (všechny své odpovědi zapisujte do připravených, zeleně podbarvených buněk)

        1. Budeš-li se v noci daleko za městem dívat na oblohu posetou hvězdami, uvidíš jich pouhým okem asi 3000. Hvězd je ve vesmíru ale nepoměrně víc.
            Poslední číslo prezentované astronomy je vskutku astronomické: 70 sextiliónů (sedmička a za ní 22 nul) hvězd.
            Zapiš číslem, kolik hvězd je přibližně v naší Galaxii.

                 V naší Galaxii je více než      hvězd.                  Hodnocenízatím nebyla zadaná správná odpoveď


        2. Proč je dobré umět zapsat veliké číslo jako mocninu se základem 10 pochopíš v tomto příkladě. Tvým úkolem bude zapsat hmotnost Slunce
            v tunách(!) bez použití mocnin do následujícího rámečku.

          Hmotnost Slunce je                             tun.            Hodnocenízatím nebyla zadaná správná odpoveď


        3. Přibližné teploty panující v různých částech Slunce jsou nám známé. Mnoho záhad ale ještě stále čeká na své rozluštění. Např. co zůsobuje,
            že teplota koróny je mnohonásobně vyšší, než teplota fotosféry. Tvým úkolem je vyplnit správně následující dvě tvrzení.

                   Teplota v jád    2 500krát větší než teplota na jeho pHodnocenísprávná odpověď

                              a          krát větší než teplota v koróně.Hodnocenízatím nebyla zadaná správná odpoveď


        4. Tlak uvnitř Slunce je nepředstavitelný. Je tak velký, že stlačené plyny v jeho jádru mají 150 krát větší hustotu než voda na Zemi.
            Vyjádři tento tlak v Pascalech. Napovíme, že na Zemi je normální atmosferický tlak asi 101 000 Pa. Výsledek svého výpočtu zapiš ve tvaru a•10n.
            Nezapomeň, že v programu Excel musíš např.číslo 1,25•106 zapsat 1,25E6.

                  Tlak v jádru Slunce je Pa.                             Hodnocenízatím nebyla zadaná správná odpoveď


        5. Vzdálenosti hvězd ve vesmíru jsou tak obrovské, že všechny jednotky délky, používané pro měření na Zemi, jsou příliš malé. Proto se v astronomii
            používají jednotky délky mnnohonásobně větší. Jsou to např.:
            Světelný rok (ly) - vzdálenost, jakou světlo ve vakuu urazí za 1 rok; 1 ly = 9,46 biliónů km.
            Parsek (pc) - vzdálenost, jakou urazí světlo ve vakuu za 3,26 roku; 1 pc = 30 biliónů km.
            Např. vzdálenost Slunce od středu naší Galaxie, je asi 8200 parseků. Vypočítej, kolik je to světelných let. Výsledek zaokrouhli na stovky světelných let.

            Slunce je od středu naší Galaxie vzdásvětelných let.         Hodnocenízatím nebyla zadaná správná odpoveď