Akustika Zvuková vlna Zvukové pole Sluchový orgán Ucho je z technického hlediska naprosto nemožný přístroj. Takový počet a navíc během „práce" se měnících nelinearit, nepřesností, chyb a „vymýšlení" si těžko jinde nalezneme • na lineární vzrůst akustického tlaku odpovídá sluchový vjem logaritmickým vzrůstem počitku (Fechner-Weberův zákon; vede na pojem hladin) • „kmitočtová charakteristika" ucha je několikrát zakřivená a nelineární v rozsahu několika decibelových dekád (vede na váhové křivky) • kmitočtová charakteristika mění podle působící intenzity dopadajícího signálu (proto bylo dříve používáno několik váhových křivek: A, B a C) • naprosto nemusí být vnímány, poměrně intenzivní, signály, pokud současně je vnímán jiný kmitočtově blízký signál (maskovací efekt - silnějším signálem je „zahlušena" určitá oblast bazilární membrány) • v systému přenosu počitku vznikají nové, zkreslující složky (s vyšším kmitočtem), neobsazené v dopadajícím signálu (většinou jsou díky maskovacím efektům podružné - nerespektováno, mění se však barva tónu) • naopak si sluch vymýšlí složky tím, že dopadem dvou kmitočtově soudílných signálů si mozkový analyzátor domyslí vjem kmitočtu jejich nejvyššího společného dělitele - aurální tóny, nebo si něco úplné vymyslí („zvonění v uchu", podráždění části bazilární membrány nebo sluchového nervu - nerespektováno, obtěžující, ale ne zdravotně nebezpečné) • stejně intenzivní signál vnímá sluch s různou velikostí vnímaného počitku v závislosti na době krátkodobého působení signálu; je to důsledek funkce předpětí středoušního svalstva a jeho reakční doby (řádově desetiny milisekundy) na prudkou změnu hladiny působícího signálu (vede spolu se setrvačností ukazatele měřidla na dynamické charakteristiky S - slow, F - fast a / - impulz) • navíc k tomu přidá psychika jedince a mozkový analyzátor tzv. „tchýnin efekt", tj. dýchá-li tchyně v sousední místnosti, je to pro někoho daleko rušivější než řvoucí big-beat (s tím se nedá nic dělat) • vyšší kmitočty (formanty) mají pro srozumitelnost řeči větší důležitost než tón základní, a tak při zdůraznění nižších kmitočtů (útlumem vyšších kmitočtů se vzdáleností nebo zesílením při reprodukci) se srozumitelnost zhoršuje (tzv. „nádražní efekt") • vjem změny hudební výšky tónu neodpovídá fyzikálním změnám a je závislý i na vnímané akustické intenzitě (dalo vznik stupnici v jednotkách „mel") Křivky stejné hlasitosti Fyziologie • Maskovací efekt – kmitočtové blízké tóny, akustická intenzita o 10 dB vyšší, • Ozvěna – 100 ms (34 m) • Směšování – 40 ms až 70 ms • Prahy poznatelnosti – citlivé osoby 1 dB – pozorovatelná 3 dB – jednoznačná 5 dB – dvojnásobný hlas asi 10 dB Vlnová délka zvuku při 20^oC (343 m/s) Odraz nastává jen v případě, že vlnová délka je menší nebo rovna rozměru překážky (ve všech směrech) Hluk z okolí Hodnocení hluku Zvuk • atmosférický tlak 2.10^5 Pa • zvukový obvyklý rozsah – práh slyšení 20 mPa ~ 0 dB – práh bolesti 100 Pa ~ 133 dB • normální slyšení 20 Hz až 20 kHz Co jak hlučí Součet intenzit Průběh hluku • Spojitý • Nesouvislý (přerušovaný) • Impulzní Rozložení hluku • Tóny • Nízké frekvence Hlukové bariéry Útlum hluku • vzdálenost od zdroje • frekvenční rozložení • okolní teplota • vlhkost • okolní tlak Vliv okolí (odrazu) Zvuk a překážka Vliv oken Měření vzduchové neprůzvučnosti vnitřních konstrukcí - laboratoř Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí Vnitřní akustika • intenzita zvuku není tak utlumena jako ve volném prostoru • doznívání vlivem odrazů • statistická akustika – aproximace difúzního akustického pole • hustota akustického pole je rovnoměrně rozložena • zvuk se šíří stejnoměrně ve všech směrech Intenzita zvuku dopadajícího na povrch interiéru Dozvuk Vlnění v místnosti Absorbér Součinitel pohltivosti & frekvence Membrána a deska Helmholtzův rezonátor a panely Vzduchová naprůzvučnost Kročejová neprůzvučnost Nashledanou