Problematika tlumočení znakového jazyka PhDr. Radka Horáková, podzim 2006 Tlumočení znakového jazyka n dvojjazyčná zprostředkovaná komunikační činnost n operativní přenos informací mezi partnery komunikace z komunikačního systému výchozího do jazyka cílového n funkčně komunikativní ekvivalence n obsahová adekvátnost n komunikativní trojúhlelník vysílatel » tlumočník » příjemce T 1 T 2 recepce » translace » produkce n nocionální jádro (pojmové) n emocionální jádro Typy tlumočení: n konsekutivní n simultánní (nutná souběžnost řečových činností) n lingvistické faktory n extralingvistické faktory n tlumočnická prognóza Při tlumočení je proto nutno dodržet následující podmínky: n znalost obou jazyků n znalost odborných termínů n znalost a vhodnost metafor n mluvní kultura n dostatečná zásoba znaků n stejný dorozumívací kód n minimalizace „informačního šumu“ (osobnost tlumočníka, příjemce či vysílatele) n technické podmínky (vhodný oděv…) Dělení tlumočnických služeb n tlumočení pro jednotlivce při vyřizování osobních záležitostí (např. návštěva u lékaře, na úřadě) n tlumočení při přednáškách a jiných vzdělávacích a kulturních akcích n tlumočení při řízení u státních orgánů (soudy, policie) n asistenční tlumočení (např. pro studenty) Nejčastější chyby při tlumočení: - nerespektování specifik obou jazykových kódů - zatajování informací - tlumočník mluví o neslyšícím jako o třetí osobě - ignoruje dotazy neslyšícího - přichází pozdě - nepohybuje se s klientem Hypertextové odkazy: n www.asnep.cz n www.cktzj.com n www.ruce.cz