Psychické procesy u zrakově postižených

   

   

   1. Vnímání

   A. U vidící osoby:

   Celistvost – zaručena kombinací všech smyslů při vnímání, minulými zkušenostmi

   Výběrovost – vztah k aktuálním potřebám, zaměření jen na část z celku

   Významovost – objekt je nositelem informací a významů, uplatňuje se proces zobecňování a
   verbalizace

   

   B.  U zrakově těžce postiženého:

   Celistvost - narušena ztrátou či narušením základního smyslu – zraku

   Výběrovost – množství podnětů je redukováno a tím i možnost výběru

   Významovost – objekt není pochopen a vnímán ve svém plném významu

   

   

   2. Pozornost

   A. U vidící osoby:

   bezděčná – spontánní zájem a koncentrace pozornosti na vybrané jevy/ předměty

   záměrná – možnost koncentrace pozornosti

   

   B.  U zrakově těžce postiženého:

   bezděčná – redukce množství objektů

   záměrná – zaměřená na sluchové podněty, jejichž jednotvárnost unavuje.

   Možnost snížení aktivační úrovně až po deprivaci

   

   

   3. Paměť

   A. U vidící osoby:

   Uchování důležitých informací, množství informací je možné získávat opakovanou vizuální
   zkušeností

   

   B.  U zrakově těžce postiženého:

   Množství informací není  možné získávat opakovanou vizuální zkušeností.

   Nutné zapamatování a dlouhodobé uchování velkého množství informací, často jen slyšených

   (pomáhá opakování, systém)

   

   

   4. Představy

   A. U vidící osoby:

   Představy: na rozhraní mezi smyslovým a abstraktním poznáváním; méně intenzivní než vjemy,
   nestálé, trvalé, možnost poznávat i minulé a budoucí

   

   B.  U zrakově těžce postiženého:

   -  zlomkovité, schematické, konkrétní

   - výskyt verbalismů

   - vhodné je využít častého opakování,názornosti

   

   

   

   5. Myšlení

   A. U vidící osoby:

   - zobecněné, nepřímé, zprostředkované poznávání

   - myšlenkové procesy – analýza, syntéza, zobecňování...

   

   B.  U zrakově těžce postiženého:

   - konkrétní,chybí vizuální myšlení

   - obtíže při srovnávání zobecňování, vyčleňování obecných a  nepodstatných znaků

   - obtíže s propojením informací

   

   

   6. Řeč a komunikace

   A. U vidící osoby:

   Možnost abstrakce, představivosti, získání slovní zásoby zkušeností, spojením předmět/jev –
   slovo

   

   B.  U zrakově těžce postiženého:

   Verbalismus – porucha vzájemného poměru smyslového a pojmového ve prospěch převahy pojmového,
   tzn. používání pojmů bez přesného vědomí toho, co znamenají

   Vývoj řeči opožděn asi do 7let, pak rychlý rozvoj - řeč je kompenzačním prostředkem

   - zvýšený výskyt poruch řeči (zejména dyslálie)

   -  časté stereotypy v chování (kývání, tlačení očí aj.)