Hluchoslepota Kombinované postižení - duální senzorické postižení Vymezení pojmu hluchoslepota n „Osoba je hluchoslepá tehdy, jestliže má současně vážné poškození zraku a sluchu. Někteří hluchoslepí lidé jsou úplně nevidomí a úplně hluší, zatímco někteří mají částečně zachovaný zrak a sluch…“ (In Kowalik, S. – Perspektivy rehabilitace hluchoslepých, Praha, 2000 Dělení hluchoslepoty I. Dělení podle stupně poškození zraku a sluchu n Osoby s úplnou hluchoslepotou n Osoby s úplnou hluchotou a slabozrakostí n Osoby s nedoslýchavostí a úplnou slepotou n Osoby s nedoslýchavostí a slabozrakostí II. Dělení podle období života n osoby hluchoslepé od narození n osoby s vrozeným poškozením sluchu a získaným poškozením zraku n osoby s vrozeným poškozením zraku a získaným poškozením sluchu n osoby se získaným poškozením zraku a sluchu III. Dělení podle úrovně činností n osoby s nízkou úrovní činností a intelektuální úrovní n osoby s průměrnou nebo vysokou úrovní činností a intelektuální úrovní Etiologie hluchoslepoty n Biologická nezralost – předčasné porody, nízká porodní váha - menší než 1500g n Syndrom Usher – hereditární choroba, při narození nebo krátce po narození se projevuje ztrátou sluchu v důsledku odumírání buněk Cortiho orgánu a progredující poruchou zraku způsobenou pigmentovou degenerací sítnice – postihuje téměř 3-6% neslyšících a nedoslýchavých n Kongenitální rubeola – virové onemocnění – transplacentární infekce plodu v 1.trimestru n Syndrom CHARGE – skupina vrozených malformací C“ – (coloboma) - chybí část duhovky - výpadky zorného pole, nebo sítnice - slepota „H“ – (heart),srdeční abnormality; vyskytují se v 50%. „A“ – (artesia choanae), uzávěr nosních dírek „R“ – fyzická či mentální retardace „G“ – výskyt hypoplasie genitálií u 40% - nedostatečný vývoj „E“ –(ears), postižení sluchu různého stupně; výskyt u 85% n Meningitida – bakteriální zánět mozkových plen – poškození mozku a míchy s následnou hluchotou n Kongenitální toxoplasmosa – vyvolaná parazitickým prvokem Toxoplasma gonidii – při vrozené toxoplasmose je přítomen mikroftalmus se strabismem a porucha sluchu n Encefalitida – zánětlivý proces postihující mozkovou tkáň – důsledkem jsou centrální obrny, epileptické záchvaty, duševní změny nebo jejich kombinace Důsledky hluchoslepoty - omezené možnosti poznávání okolního světa - narušená komunikace („uvězněné duše“) - pasivita, apatie, stereotypní chování - obtížná edukace Důsledky totální hluchoslepoty n limitovaná možnost rozvoje kognitivních, emocionálních i sociálních funkcí n stereotypní pohyby – kývání se, točení se dokola, potřásání hlavou, protírání očí atd. n jedinec bývá egocentrický a netečný vůči okolí, obtíže při přijímání potravy, problémy s defekací, převrácený a nepravidelný rytmus spánku n možnost edukace je velmi malá a výsledky závisí na způsobu specializované intervence n ke komunikaci jsou slabě motivováni, je realizována v nesymbolické rovině Komunikační systémy u HS n v současné době je celosvětový trend komunikace HS založen na tzv. totální komunikaci n výběr jednotlivých komunikačních systémů je individuální, vychází ze stupně sluchového a zrakového postižení, z doby jeho vzniku, z individuálních potřeb dítěte s duálním senzorickým postižením, jeho věku, vývojové úrovně a somatických možností n předpokladem pro učení jakékoliv komunikační techniky je navázání taktilního kontaktu pečující osoby s hluchoslepým dítětem, čímž se tento kontakt stává prvotní komunikací Přehled komunikačních forem n Znaková jazyk n Daktylotika n Tiskací písmo vpisované do dlaně n Lormova abeceda n Braillovo písmo n Taktilní forma znakového jazyka Hluchoslepota s převahou zrakového postižení n nedostatečnou funkci zraku a sluchu nahrazují hmatovým vnímáním n narušená funkce kinestetických počitků – orientace v prostoru, chůze, motorická koordinace n nedostatky v oblasti jemné motoriky – chybí koordinace mezi palcem a ukazovákem n je preferováno dorozumívání reliéfním Braillovým bodovým písmem n z dlaňových komunikačních systémů – Lormova abeceda a vpisování majuskulí do dlaně Hluchoslepota s převahou sluchového postižení n méně problémů s orientací v prostředí, jemnou a hrubou motorikou n důležitým informačním zdrojem jsou vibrační počitky – např. podle odhmatu hrtanu sledovat artikulovanou řeč n preferují vizuální příjem informací – přirozené posunky, znakový jazyk modifikovaný do taktilní podoby, dlaňová daktylní abeceda a Lormova abeceda n pokud stav zraku dovolí diskriminovat grafémy, mohou se učit číst a psát tiskací a psací písmo Výchovně vzdělávací péče v ČR n MŠ pro děti s více vadami v Berouně n třída pro hluchoslepé při mateřské a základní škole pro SP v Olomouci Organizace pro HS n LORM (časopis DOTEKY) n VIA sdružení n Klub přátel červenobílé hole n ZÁBLESK n Tyfloservis LORM (společnost pro hluchoslepé) n od roku 1991 poskytl službu více jak 350 hluchoslepým klientům n v současné době sdružuje okolo 200 členů a poskytuje služby cca 120 osobám n LORM poskytuje individuální a skupinovou systematickou péči hluchoslepým lidem, jejíž cílem je překonání negativních psychologických a sociálních dopadů hluchoslepoty, které postihují jednotlivce a jejich rodiny n pořádá skupinové rehabilitačně-edukační pobyty a kurzy, organizuje klubovou činnost, kulturní aktivity a další regionální akce pro hluchoslepé a jejich průvodce ZÁBLESK n sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí – založeno v r. 2001 n dobrovolná nezisková organizace n hlavním cílem je: 1) zkvalitňování péče o děti s kombinovaným postižením zraku a sluchu 2) prosazování práv a potřeb takto postižených dětí a zabezpečení jejich životních podmínek v dospělém věku 3) maximální integrace do společnosti, organizace výchovně vzdělávacích akcí, programů a aktivit Literatura www.lorm.cz n LUDÍKOVÁ, L. Vzdělávání hluchoslepých I. Praha: Scientia, 2000 n LUDÍKOVÁ, L. Vzdělávání hluchoslepých III. Praha: Scientia, 2001 n LUDÍKOVÁ, L. Edukace hluchoslepého dítěte raného věku. Olomouc:Univerzita Palackého, 2001 n SOURALOVÁ, E. Vzdělávání hluchoslepých II. Praha: Scientia, 2000