Klíčové kompetence u zrakově postižených Východiska a spojitost s kompetencemi mají oblasti n Teorie – možnosti rozvoje potencialit osobnosti, ICF, kvalita života n Školní praxe – RVP, sociální učení (SRN) n Praxe – projekty (např. TyfloCentrum – Tyfloemploy) Kompetence (dle RVP ZV) n kompetence k učení n kompetence k řešení problémů n kompetence komunikativní n kompetence sociální a personální n kompetence občanské Další klasifikace kompetencí u zrakově postižených - tyto klasifikace upozorňují na to, že kromě běžných kompetencí, jejichž zvládnutí se očekává u žáků a studentů bez postižení, existují kompetence specifické, které přesahují běžný rámec. V tomto smyslu musí člověk s postižením zraku zvládat více než člověk bez postižení. 1. Klasifikace dle ICEVI – dostupné na www: , [cit. 18.1.2006] KOMPETENCE BĚŽNÉHO KURIKULA o Kompetence organizační o Kompetence k řešení problémů o Zodpovědnost za práci o Kompetence spolupracovat v týmu o Autonomie o Mezilidské vztahy o Aktivní přístup k profesní přípravě a výkonu práce o Adaptabilita o Schopnost evaluace pracovních podmínek o Profesní účast a plnění závazků o Kompetence využití získaných vědomostí KOMPETENCE SPECIFICKÉHO KURIKULA o Schopnost orientace v prostoru samostatného pohybu o Funkční a kompenzační kompetence včetně komunikace o Sociální kompetence o Kompetence pro samostatný život o Kompetence pro volnočasové aktivity o Schopnost poradit si v profesní přípravě a výkonu profese dle typu postižení o Kompetence k využití technologií pro zrakově postižené o Kompetence k využívání zraku 2. Kompetence u zrakově postižených dle autorů Salvia a Ysseldyke (1995 in Sacks et al., 2002, s. 43-45) n Komunikativní dovednosti (např. psaní, vlastnoruční podpis, použití psacího stroje na psaní bodového písma, použití textových editorů a kompenzačních pomůcek) n Rozvíjení speciálních akademických dovedností (např. schopnosti k učení, organizační schopnosti, používání materiálů) n Sociálně-emocionální dovednosti (např. poznání sebe sama, vědomosti o zrakovém postižení, lidské sexualitě, rozvoj sociálních dovedností, sebeovládání, schopnosti pro smysluplné trávení volného času) n Senzomotorické dovednosti (např. maximální využití zraku, rozvoj hrubé a jemné motoriky, síly a vytrvalosti, schopnost taktilně rozeznat materiály a struktury, identifikace kinestetických a čichových vjemů) n Dovednosti potřebné pro každodenní život (např. hygienické návyky, schopnost samostatně jíst, obléci se, nachystat si jídlo, udržovat domácnost, jednoduché opravy, využití telefonu a informačních technologií, nákup, chování se na veřejnosti a v prostředí, kde žiji) n Dovednosti pro samostatný pohyb a orientaci v prostoru (např. vytváření vlastního „body image“, zvládnutí dopravy, trailing, dovednosti pro samostatný pohyb, použití bílé hole) n Dovednosti spojené s povoláním a kariérou (např. chápání důležitosti zaměstnání, znalost možných profesí, dovednosti pro získání zaměstnání – napsat životopis apod., znalost kompenzačních pomůcek pro výkon povolání, pracovní zkušenosti, znalost zákonů spojených se zaměstnáváním) 3. Kompetence sociální a personální u zrakově postižených dle Rullofa (1997, in Strittmatter 1999) SOCIÁLNÍ KOMPETENCE BĚŽNÉ o schopnost interakce (oční kontakt, stisk ruky, přátelský přístup, empatie, tolerance...) o schopnost spolupráce o zodpovědnost(schopnost odhadnout následky svého jednání apod.) o schopnost kritického myšlení (schopnost zdůvodnit postup práce a výsledky, umění správně se ohodnotit) o umění se vyrovnat s konflikty o schopnost odhadnout své potřeby o sebeovládání o soběstačnost o samostatnost a výkonnost (vlastní iniciativa, výdrž, soustředění, přesnost, pečlivost apod.) o emocionální stabilita a sebeúcta, správné sebepojetí SOCIÁLNÍ KOMPETENCE SPECIFICKÉ o přesná znalost svého postižení o schopnost vysvětlit etiologii, prognózu a projevy svého postižení o reálný odhad svých zrakových schopností o schopnost užívat kompenzační pomůcky o schopnost používat zvětšený černotisk nebo Braillovo písmo o znalost učebních metod používaných nepostiženými (zpětný projektor, tabule…) o schopnosti týkající se praktického života o znalost zákonů spojených se zaměstnáním Sociální učení n …..v dnešní pedagogice může znamenat... n „..cílené zprostředkování sociálních postojů a chování jako je empatie, ochota pomoci a sociálních dovedností jako např. schopnost naslouchat a spolupracovat. Protože se sociální chování u dětí a mládeže rozvine jen zřídka primárně prostřednictvím pochopení, musí se žákům ve škole ukázat hranice, normy a pravidla. To neznamená lpět na klasickém pořádku, ale zahrnout do procesu edukace také schopnost udobřit se, omluvit se, uvědomění a poslání společenství“ (Wagner 2003). R. Strittmater – sociální učení n Rozlišuje rovinu blokované interakce, intervence a integrace. n Cílem tohoto konceptu je zjistit, ve kterých oblastech má žák se zrakovým postižením problémy (blokády) a tyto blokády odstranit jak v rovině vnější (vnější mobilita), tak vnitřní (vnitřní mobilita). n Hlavím cílem sociálního učení je pomoci žáku se zrakovým postižením dosáhnout integrace/ inkluze do společnosti. n Koncept se zabývá celou osobností člověka, jeho jádro tvoří sebepojetí člověka a pozitivní hodnocení sebe sama. Doporučení: · Nutné posilovat využívání kompenzačních pomůcek u nevidomých i slabozrakých žáků · Nutné posilovat sebeurčení; dílčí dovednosti a kompetence, čím těžší postižení, tím větší obtíže v jejich zvládání · Nutné posilovat dílčí dovednosti a využívání kompenzačních pomůcek žáků s vrozeným i získaným postižením · Nutné posilovat schopnost sebeevaluace - akceptaci postižení, sebepojetí, identitu a sebeurčení ...dále... n Využití RVP – průřezových témat, klíčových kompetencí, propojení informací, posílení transferu n Využití efektivních technik výuky (kooperativní učení, projektová výuka) n Týmová práce, spolupráce s rodiči n Propojení vzdělávání s realitou, otevřenost škol n Aktivní využívání kompenzačních pomůcek n Posilování akceptace postižení, sebevědomí, sebeurčení a kompetencí n Průběžné hodnocení kompetencí