Zrakové postižení – definice, klasifikace, pojetí 1. POSTIŽENÍ OBECNĚ WHO - International Classification of Functioning, Disability and Health – ICFDH (1980) n poukazuje na rozdíly mezi jednotlivými užívanými termíny. n disorder = porucha, vada, je vymezen jako medicínsky definovaný stav nebo nemoc. n disability je omezení schopnosti provádět nějakou činnost, která je pokládána za normální Postižení obecně n Impairment (Schädigung) = postižení znamená ztrátu nebo abnormalitu psychické, fyziologické či anatomické struktury či funkce, n Handicap (Behinderung) - vliv poruchy či postižení na práci člověka, jeho seberealizaci a předpokládá nemožnost dosažení cílů WHO – ICF 2001 - cíl přesunout medicínský pohled na postižení směrem k člověku v celé jeho rozmanitosti a životním prostředí n body functions and structures (tělesné funkce a struktury), n activity (aktivita) n participation (participace/účast). n Postižení je součástí tělesných struktur, součástí zdravotní dispozice jedince a nemusí souviset s nemocí. Medicínský model versus sociální model – (použito z www.who.int/classification/icf) n OSOBNÍ problém vs SOCIÁLNÍ problém n medicínská péče vs sociální integrace n Individuální péče vs sociální podpora n Profesionální pomoc vs individuální & kolektivní odpovědnost n osobní přizpůsobení a řízení vs komunikace s prostředím n chování vs postoj n péče (care) vs lidská práva n politika zdravotnictví vs politika n individuální přizpůsobení vs sociální změna Aktivita a účast je potřebná pro tyto oblasti: (použito z www.who.int/classification/icf) 1 Učení &užité znalosti 2 Obecné úkoly a požadavky 3 Komunikace 4 Pohyb 5 Sebeobsluha (Self Care) 6 Každodenní činnosti 7 Interpersonální interakce 8 Důležité oblasti života 9 Komunitní, sociální & občanský život Faktory prostředí (použito z www.who.int/classification/icf) 1. Produkty a technologie 2. Přírodní prostředí a lidské změny 3. Vliv společnosti a sociálního prostředí - podpora, přátelství, postoje, služby, systémy, politika ICF - oblasti využití klasifikace (použito z www.who.int/classification/icf) n Zdravotnictví n Sociální sektor n Školství a vzdělávání n Oblast práce a zaměstnávání n Ekonomika & vývoj n Legislativa & právo n Další …. Další termíny označující postižení n člověk/dítě se zvláštními potřebami (Květoňová-Švecová 2004) n člověk/dítě se speciálními potřebami (special needs, Förderbedarf), n pro oblast vzdělávání žák se speciálními vzdělávacími potřebami (pupil with special educational needs, Schüler mit sonderpädagogischem Förderbedarf). n děti znevýhodněné, s parciálními nedostatky a děti vyjímečné n člověk s postižením n aptibilita - schopnost vykonávat nějakou činnost tak, jak je běžné a považováno za „normální“. Jesenský (1993) n Disaptibilita - neschopnost jednání v každodenních situacích 2. ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ Dělení zrakových vad se dle států různí, WHO mezinárodní klasifikaci chorob: n střední slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18, minimum rovné nebo lepší než 6/60; 3/10 - 1/10, kategorie zrakového postižení 1 n silná slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60, minimum rovné nebo lepší než 3/60; 1/10 - 10/20, kategorie zrakového postižení 2 n těžce slabý zrak n a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60, minimum rovné nebo lepší než 1/60; 1/20 - 10/50, kategorie zrakového postižení 3 n b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů n praktická nevidomost - zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4 n úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5 Moravcová (2006) - klasifikaci užívanou v ČR pro posudkové účely n slabozrakost lehká až střední (vizus 6/18 až 6/60), n slabozrakost těžká (vizus 6/60 až 3/60), n těžce slabý zrak (vizus 3/60 až 1/60, dříve zbytky zraku), n praktická nevidomost (vizus 1/60 až světlocit s projekcí), n nevidomost (světlocit až amaurosa). n Od stupně postižení se odvíjejí sociální výhody, které platí pro skupinu IV. a V., od ledna 2007 vzhledem k zákonu č. 108/2006 Sb. o sociálních službách částěčně i pro skupinu III. Moravcová (2006) Hyvärinen (2001, sec.cit. Walthes 2003, s. 52) - funkčně zaměřená klasifikace n širší vidění zrakového postižení a dané zrakové vady n je pozornost zaměřena na aktivity dítěte či dospělého v těchto oblastech – komunikace, orientace a pohyb, denní aktivity a úkoly při práci na blízko (např. čtení, psaní nebo šití) n Hyvärinen rozlišuje techniky orientované nevizuálně neboli techniky nevidomých, slabozrakých a techniky vidících. Další definice zrakového postižení: n Müller (2001, s.123) má i po optimální korekci své zrakové vady či choroby problémy v běžném životě n Rath (1985, s.95) .. se jedná o osobu, která dosáhne optimálních vývojových a studijních pokroků jen s pomocí speciálních pomůcek a opatření. n Drave et al. (2000, sec.cit. Walthes 2003, s. 51-52) uvádí klasifikaci Konference ministrů spolkových zemí (KMK), ve které je vymezení slepoty a slabozrakosti:Nevidomé děti a mládež nemohou být vzdělávány nebo jen ve velmi omezené míře pomocí vizuálních vjemů. Informace přijímají z okolí prostřednictvím sluchu a hmatu, jako i vjemy kůže, čichem a chutí...Děti a mládež se slabozrakostí mohou omezeně využívat zrak. V mnoha situacích jsou odkázány na speciální pomůcky. Potřebují speciální vedení, speciálně pedagogickou podporu a technické pomůcky. Toto může být velmi důležité i u osob s lehkou slabozrakostí a při poškození zrakové ostrosti obou očí či při využívání jen jednoho oka. Další klasifikace: n dle doby vzniku - získané a vrozené, n dle etiologického hlediska - poškození orgánové a funkční, n z pohledu délky trvání postižení - akutní, chronické či recidivující, n dle typu postižení - poruchy zrakové ostrosti, poruchy barvocitu, poruchy binokulárního vidění, okulomotorické poruchy a poruchy ve zpravování zrakových informací - (srov. Ludíková 1988; Květoňová-Švecová 2000; Renotiérová, Ludíková a kol. 2003 aj.).