Cíl: Účastník e-kurzu bude po přečtení následujícího výkladového textu schopen popsat systémový strukturální model učebnice, dále dokáže definovat a uvést příklady jednotlivých strukturních prvků učebnice. Strukturní analýza učebnice Funkčně strukturální analýza učebnic se podílí na vzniku všeobecného strukturního modelu učebnice. Realizace tohoto modelu významně přispívá k prohloubení teorie tvorby a hodnocení učebnic. K provedení analýzy je potřebné vytvořit logicky přesný systém klasifikačních kritérií tzv. strukturních složek. Funkčně strukturální pojetí vychází z hierarchických vztahů mezi částmi/komponenty systému. Tyto komponenty uskutečňují pomocí svých specifických prvků plnění didaktických funkcí. Strukturní složku, stejně i strukturní komponentu, můžeme charakterizovat jako systém prvků, který je ve vzájemném vztahu s jinými složkami a komponentami téže učebnice, má přesně vymezenou formu a své funkce plní jen pomocí vlastních prostředků. Tzn., že máme uzavřený a integrovaný charakter všech strukturních složek. Obecný model struktury učebnice se skládá ze dvou primárních částí a to z textové složky a z mimotextové složky. Nejdůležitějším kritériem rozboru strukturních komponentů je jejich základní znak, dominantní funkce. Tato na první pohled jasná podmínka odhaluje v praxi některá úskalí. Předně se jedná o prolínání různých funkcí u jednotlivých prvků komponentů, můžeme na ně nahlížet z různých úhlů pohledu). Proto se při vymezování obecného modelu učebnice zdůrazňuje správné terminologické pojmenování prvků. Hierarchii učebnice můžeme v nejobecnější podobě vyjádřit v následující posloupnosti: učebnice - strukturní složka - strukturní komponenta - strukturní prvek. Obdobně jako typologizace funkcí učebnic, případně didaktických textů, se i rozbor strukturních komponent dá nahlížet z různých hledisek. Mezi příklady těchto hledisek je možné uvést hledisko věcného obsahu, hledisko povahy a způsobu podání učiva, hledisko strukturních prvků ad. V české pedagogice podaly vyčerpávající rozbory struktury učebnic především M. Bednařík, A. Wahla, V. Michovský, J. Průcha a J. Banýr. Pro evaluaci učebnic zavedl M. Bednařík důležitý pojem "didaktická hodnota učebnice". Ta se vypočítává jako proporce zastoupení strukturních komponentů v učebnici v porovnání s maximálním možným zastoupením těchto strukturních komponentů. Význam strukturně-analytických rozborů učebnic přispívá na jedné straně k propracování samotné teorie učebnice, na straně druhé vede k optimalizaci procesu tvorby a evaluace učebnice.