Ročník 2005 SBÍRKA zákonu ČESKÁ REPUBLIKA Částka 11 Rozeslána dne 25. ledna 2005 Cena Kč 17,50 OBSAH: 46. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování 47. Vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem 48. Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky 49. Sdělení Českého statistického úřadu k zavedení TNM klasifikace zhoubných novotvarů a Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkológii (MKN-O-3) Strana 314 Sbírka zákonů č. 46 / 2005 Částka 11 46 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. ledna 2005, kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování Vláda nařizuje podle § 27 odst. 5 zákona č. 18/ /1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.: ČI. I Nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se částka „1 000 000 Kč" nahrazuje částkou „1 500 000 Kč". 2. V § 4 odst. 3 slova „v roce 2003 a žádost o něj na tento rok může obec podat Správě nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení" se nahrazují slovy „v roce 2005". ČI. II Přechodné ustanovení Žádost o poskytnutí příspěvku ve výši podle § 4 2005. odst. 1 nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, může obec podat Správě úložišť radioaktivních odpadů ve lhůtě do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády. Takto podaná žádost nahradí žádost podanou podle § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády. ČI. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února Předseda vlády: JUDr. Gross v. r. Ministr průmyslu a obchodu: v z. Ing. Jahn v. r. místopředseda vlády Částka 11 Sbírka zákonů č. 47 / 2005 Strana 315 47 VYHLÁŠKA ze dne 18. ledna 2005 o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo") stanoví podle § 76 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): CAST PRVNÍ UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKOU §1 Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání (1) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. (2) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze teoretickou zkoušku z odborných předmětů členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, popřípadě může být součástí této zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu. (3) Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke každé zkoušce nejméně 15 minut a každá zkouška nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce nejméně 15 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut. (4) Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 3 až 5 témat, z nichž se pro skupinu žáků stanovenou ředitelem školy jedno téma vylosuje. Zkouška trvá nejdéle 240 minut. (5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. §2 Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem (1) Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky závěrečné zkoušky se konají v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška. (2) Pro písemnou zkoušku stanoví ředitel školy nejméně 3 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. (3) Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění trvá praktická zkouška 2 až 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin. (4) Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut. (5) Závěrečná zkouška se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. V oborech vzdělání, kde praktická zkouška trvá 2 až 4 týdny, může ředitel školy stanovit termín závěrečné zkoušky od 20. května. Termín praktické zkoušky před 20. květnem může ředitel školy stanovit po dohodě s ministerstvem. Ředitel školy může stanovit jiný termín závěrečné zkoušky v případě ukončování vzdělávání v rámci rekvalifikace podle zvláštního právního předpisu1). Zkušební komise (1) Zkušební komise2) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků. 1) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 2) § 74 odst. 6 až 10 školského zákona. Strana 316 Sbírka zákonů č. 47 / 2005 Částka 11 (2) Dalšími členy komise jsou a) pro závěrečnou zkoušku podle § 1 učitel odborných předmětů3) a přísedící, b) pro závěrečnou zkoušku podle § 2 učitel odborného výcviku ), učitel odborných předmětů ) a odborník z praxe. (3) Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět. (4) Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná. (5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 15. března příslušného školního roku. (6) Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. (7) Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem. (8) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda. §4 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (1) Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (2) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen. (3) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. (4) Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5, b) prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný, c) neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný. (5) Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil. §5 Opravné zkoušky a náhradní zkoušky (1) Termíny opravných zkoušek4) stanoví ředitel školy, termíny náhradních zkoušek ) stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce 1 chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky. (3) Žáci, kteří nekonali závěrečnou zkoušku v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5 z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání a kteří ukončí poslední ročník vzdělávání nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku, konají závěrečnou zkoušku v měsíci září následujícího školního roku v termínu stanoveném zkušební komisí. §6 Další podmínky konání závěrečné zkoušky (1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata pro závěrečnou zkoušku, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu. (2) Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na 3) § 9 a 10 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 4) § 75 odst. 2 školského zákona. Částka 11 Sbírka zákonů ě. 47 / 2005 Strana 317 základě dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy, a touto osobou. (3) Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny v zadání tématu práce. (4) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. (5) Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut. (6) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat. (7) Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. ČÁST DRUHÁ UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI ABSOLUTORIEM Absolutorium v konzervatoři (1) Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy ) se koná v červnu v termínech stanovených ředitelem školy. (2) Téma absolventského výkonu a téma absolventské práce stanoví žákovi ředitel školy nejpozději 6 měsíců před zahájením konání absolutoria v konzervatoři. Absolventskou práci předá žák ve 3 vyhotoveních nejpozději 1 měsíc před stanoveným termínem obhajoby vedoucímu absolventské práce. (3) Absolventský výkon může být individuální nebo skupinový. Absolventský výkon může mít podobu veřejného vystoupení. Absolventský výkon se může konat nejdříve od 10. února příslušného školního roku. V den absolventského výkonu se žák neúčastní vyučování. (4) Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy a zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. (5) Příprava ke každé zkoušce (obhajobě absolventské práce, teoretické zkoušce z odborných předmětů, zkoušce z cizího jazyka nebo zkoušce z umělecko-pedagogické přípravy) trvá nejméně 20 minut. Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy trvá nejdéle 30 minut, zkouška z cizího jazyka trvá nejdéle 15 minut. (6) Vzdělává-li se žák v rámci jednoho oboru vzdělání současně ve dvou hlavních oborech, může konat zkoušku z absolventského výkonu, popřípadě z umělecko-pedagogické přípravy, z obou těchto hlavních oborů. §8 Zkušební komise pro absolutorium v konzervatoři (1) Zkušební komise ) má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda a místopředseda. Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící. (2) Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad nejpozději do 5. února příslušného školního roku, členy zkušební komise jmenuje ředitel školy nejpozději do 5. února příslušného školního roku. Jmenování se vztahuje i na náhradní zkoušky a opravné zkoušky. (3) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při absolutoriu v konzervatoři jej zastupuje místopředseda. §9 Klasifikace a hodnocení absolutoria v konzervatoři (1) Klasifikace jednotlivých částí absolutoria v konzervatoři se provádí podle následující stupnice prospěchu: a) 1 - výborně, b) 2 - velmi dobře, c) 3 - dobře, d) 4 - nevyhověl. (2) Klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek navrhují jednotliví zkoušející, u absolventského výkonu vedoucí absolventského výkonu, u absolventské práce vedoucí absolventské práce. Vedoucí absolventské práce navrhuje klasifikaci na základě písemně zpracovaného oponentního posudku a průběhu obhajoby absolventské práce. 5) § 90 odst. 2 školského zákona. 6) § 90 odst. 5 školského zákona. Strana 318 Sbírka zákonů č. 47 / 2005 Částka 11 (3) Do celkového hodnocení absolutoria v konzervatoři se započítává klasifikace ze všech částí absolutoria v konzervatoři. Celkové hodnocení absolutoria v konzervatoři provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u absolutoria v konzervatoři není vyšší než 1,5, absolventský výkon je klasifikován stupněm 1 - výborně a žák nemá v klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu horší než 2 - velmi dobře, b) prospěl(a), jestliže celkový průměr klasifikace žáka u absolutoria v konzervatoři je vyšší než 1,5 a žák nemá v žádné části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl, c) neprospěl(a), jestliže žák má v některé části absolutoria klasifikaci podle odstavce 1 stupeň prospěchu 4 - nevyhověl. (4) Hodnocení jednotlivých zkoušek se oznámí žákovi v den, ve kterém tyto zkoušky konal. Celkové hodnocení absolutoria oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák absolutorium v konzervatoři ukončil. §10 Další podmínky konání absolutoria v konzervatoři (1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž ředitel školy stanoví témata pro absolutorium, jsou stanoveny ve školním vzdělávacím programu. (2) Ústní zkoušky a obhajoba absolventské práce se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. (3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. (4) Žáci mohou konat zkoušku z toho cizího jazyka, který se ve škole vyučuje. (5) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal vyšší odborné vzdělání v konzervatoři, uznat jednotlivou zkoušku absolutoria, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat. (6) Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium v konzervatoři, vydá škola nejpozději do 7 dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře s příslušným označením absolventa konzervatoře. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ r §11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: JUDr. Buzková v. r. Částka 11 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Strana 319 48 VYHLÁŠKA ze dne 18. ledna 2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 20 odst. 7, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 27 odst. 6, § 31 odst. 1, § 38 odst. 7 a § 56 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Organizace vzdělávání (1) Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin. (2) Ředitel základní školy (dále jen „škola") umožní žákům vstup do budovy školy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování a nejméně 15 minut před začátkem odpoledního vyučování. (3) Žáci prvního až pátého ročníku mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše 6 vyučovacích hodin. (4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program. (5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. (6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. (7) Škola ve školním vzdělávacím programu stanoví pravidla pro zařazování žáků do jednotlivých tříd a skupin a pro přeřazování žáků mezi jednotlivými třídami jednoho ročníku. §2 (1) Škola může v souladu se školním vzdělávacím programem organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy. (2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující. (3) Výuku plavání lze uskutečňovat v souladu se školním vzdělávacím programem, ve dvou zpravidla po sobě následujících ročnících prvního stupně v rozsahu nejméně 20 vyučovacích hodin během jednoho ročníku. §3 (1) Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání ), a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem ). Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. (2) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. (3) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany 1) § 144 odst. 1 písm. g) školského zákona. 2) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Strana 320 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Částka 11 zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce škola oznámí nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků. Počty žáků ve školách a třídách §4 (1) Školy, s výjimkou škol uvedených v odstavcích 2 až 5, mají nejméně 17 žáků v průměru na 1 třídu. (2) Škola tvořená jednou třídou prvního stupně má nejméně 10 žáků ve třídě. (3) Škola tvořená dvěma třídami prvního stupně má nejméně 12 žáků v průměru na 1 třídu. (4) Škola tvořená třemi třídami prvního stupně má nejméně 14 žáků v průměru na 1 třídu. (5) Škola tvořená čtyřmi a více třídami prvního stupně má nejméně 15 žáků v průměru na 1 třídu. (6) Ustanovení odstavců 2 a 3 lze využít také pro stanovení nejnižšího počtu žáků v průměru na 1 třídu ve školách s jazykem národnostní menšiny ), jestliže je to pro školu s jazykem národnostní menšiny výhodnější. (7) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. (1) Škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu přihlásí alespoň 7 žáků ve školním roce. (2) Na prvním stupni školy lze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku prvního stupně. Na druhém stupni školy nelze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku druhého stupně. Do jedné třídy nelze zařadit žáky prvního a druhého stupně. (3) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy. (4) Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových ), personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu. (5) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24. Poskytování učebnic, učebních textů a základních školních potřeb §6 (1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok. (2) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky nebo ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky ) (dále jen „zahraniční škola"), a žákovi, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí6), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem spádová škola nebo jiná škola zapsaná ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka. (3) Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízejié při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky7), poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby podle odstavce 1 hrazené státem tato škola. Přípravné třídy (1) Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě8) je 15. (2) Ředitel školy může vyřadit dítě z přípravné třídy: a) na žádost zákonného zástupce dítěte, b) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce dítěte, jestliže dítě bez omluvy zákonným zástupcem dítěte do přípravné třídy nejméně jeden měsíc nepřetržitě nedochází, nebo 3) § 14 odst. 2 školského zákona. 4) Vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení. 5) § 38 odst. 1 písm. a) a c) školského zákona. 6) § 38 odst. 2 školského zákona. 7) § 38 odst. 1 písm. b) školského zákona. 8) § 47 odst. 1 školského zákona. Částka 11 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Strana 321 c) po předchozím prokazatelném písemném upozornění zákonného zástupce dítěte, jestliže počet zameškaných dní bez omluvy zákonným zástupcem dítěte překročí 30 dní ve školním roce. (3) Ředitel přihlédne před rozhodnutím o vyřazení dítěte z přípravné třídy vždy k zájmu dítěte. (4) Obsah vzdělávání se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávám ) a je součástí školního vzdělávacího programu. (5) Časový rozsah vzdělávání je určen počtem vyučovacích hodin stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro první ročník. (6) Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva obsahuje vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Dále zpráva obsahuje: a) vyjádření speciálních vzdělávacích potřeb, předpokládaných schopností, nadání a zájmů dítěte, b) případné doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu pro vzdělávání dítěte v dalším období, c) další doporučení pro vzdělávání dítěte. (7) Zprávu podle odstavce 6 předá škola na konci druhého pololetí školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí dokumentace školy. Označování tříd Třídy jednotlivých ročníků školy se označují řadovými číslovkami vyjádřenými římskými číslicemi od I. do IX. Třídy téhož ročníku se rozlišují velkými písmeny připojenými k číslicím označujícím ročník. Třídy prvního stupně školy, v nichž jsou zařazeni žáci dvou nebo více ročníků, se označují podle věty první a v závorce se vyznačí řadovými číslovkami vyjádřenými arabskými číslicemi příslušné ročníky. Rozvoj nadání žáků (1) K rozvoji nadání žáků může škola uskutečňovat rozšířenou výuku některého předmětu nebo skupin předmětů stanovených školním vzdělávacím programem (dále jen „rozšířená výuka"), a to vytvářením skupin žáků nebo zřizováním tříd s rozšířenou výukou. (2) Do skupiny žáků s rozšířenou výukou jsou zpravidla zařazováni žáci ze tříd jednoho ročníku. (3) O zařazení žáka do skupiny žáků s rozšířenou výukou rozhoduje ředitel školy na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a se souhlasem zákonného zástupce žáka. (4) O zařazení žáka do třídy s rozšířenou výukou rozhoduje ředitel školy po posouzení nadání a předpokladů žáka a se souhlasem zákonného zástupce žáka. (5) O zařazení žáka do třídy s rozšířenou výukou od následujícího školního roku rozhodne ředitel školy do 15. června. (6) Zák je ze skupiny žáků nebo třídy s rozšířenou výukou přeřazen do skupiny žáků nebo třídy bez rozšířené výuky v případě, že dlouhodobě neprokazuje předpoklady pro tuto výuku, nebo i z jiných závažných důvodů. Ředitel školy rozhodne o přeřazení žáka v rámci školy na základě doporučení vyučujícího daného předmětu a po projednání v pedagogické radě a se zákonným zástupcem žáka zpravidla ke konci pololetí. Ze závažných důvodů, zejména zdravotních, může být žák přeřazen i v průběhu pololetí. O přeřazení ze zdravotních důvodů rozhodne ředitel školy na základě doporučení odborného lékaře. Vzdělávání ve třídách pro jazykovou přípravu §10 (1) Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli škol určí školy, ve kterých bude na území kraje poskytována bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků pro žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo kde taková osoba studuje, anebo kde taková osoba získala právo pobytu z jiného důvodu, dlouhodobě pobývají a plní zde povinnou školní docházku10) (dále jen „jazyková příprava"). Seznam těchto škol zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Ředitel školy uvedené v odstavci 1 zřizuje třídu nebo třídy pro jazykovou přípravu. (3) Ředitel školy, ve které žák plní povinnou školní docházku, vyrozumí zákonného zástupce žáka 9) § 3 odst. 2 školského zákona. 10) § 20 odst. 5 školského zákona. Strana 322 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Částka 11 uvedeného v odstavci 1 do jednoho týdne po přijetí žáka do školy: a) o možnosti docházky do tříd pro jazykovou přípravu, b) o způsobu zařazování žáka do tříd pro jazykovou přípravu, c) o místech zřízení tříd pro jazykovou přípravu. (4) Žáka uvedeného v odstavci 1 lze do třídy pro jazykovou přípravu zařadit kdykoliv během období školního vyučování. Zák uvedený v odstavci 1 se do třídy pro jazykovou přípravu zařazuje na žádost zákonného zástupce žáka podanou řediteli školy uvedené v odstavci 1, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. §11 (1) Nejvyšší počet žáků ve třídě pro jazykovou přípravu je 10. Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu pro jazykovou přípravu nevztahují a počty tříd pro jazykovou přípravu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy pro jazykovou přípravu nejsou žáky školy uvedené v § 10 odst. 1. (2) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 70 vyučovacích hodin po dobu nejvýše 6 měsíců školního vyučování po sobě jdoucích. (3) Obsah výuky českého jazyka je určen očekávanými výstupy vzdělávacího oboru Cizí jazyk stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Konkrétní obsah a metody vzdělávání zohledňují potřeby jednotlivých žáků. (4) O absolvování jazykové přípravy vydá škola uvedená v § 10 odst. 1 žákovi osvědčení. (5) Absolvování jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, v níž žák plní povinnou školní docházku. Kurz pro získání základního vzdělání §12 (1) Kurz pro získání základního vzdělání11) (dále jen „kurz") může škola nebo střední škola organizovat v denní formě vzdělávání a dálkové formě vzdělávání. (2) Vzdělávání v denní formě vzdělávání je organizováno ve třídě kurzu pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku. Počet vyučovacích hodin v týdnu stanoví škola v rozpětí nejnižšího a nejvyššího počtu vyučovacích hodin týdně v devátém ročníku stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Vzdělávání v dálkové formě vzdělávání je organizováno jako samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu nejvýše 180 konzultačních hodin ve školním roce. (4) Délku kurzu v denní i dálkové formě vzdělávání určí ředitel školy na základě zjištění úrovně dosavadního vzdělání žáka, nejvýše však v délce jednoho školního roku. Kurzy v denní i dálkové formě se zahajují k začátku prvního nebo druhého pololetí. (5) Nejvyšší počet žáků ve třídě kurzu je 24. Ustanovení § 4 o nejnižším počtu žáků ve třídě se na třídu kurzu nevztahují a počty tříd kurzu a počty v nich vzdělávaných žáků se do počtu tříd a žáků stanovených v § 4 nezapočítávají. Žáci zařazení do třídy kurzu nejsou žáky školy podle odstavce 1. §13 (1) Obsah vzdělávání a obsah zkoušek na závěr kurzu stanoví škola v souladu s očekávanými výstupy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. (2) Na závěr kurzu koná žák zkoušky z předmětů stanovených školním vzdělávacím programem pro poslední ročník základního vzdělávání, s výjimkou předmětů volitelných a nepovinných. (3) Po úspěšném vykonání zkoušek nebo opravných zkoušek žák obdrží vysvědčení. (4) Konání zkoušek je možné i bez předchozího vzdělávání v denní nebo dálkové formě vzdělávání v kurzu. (5) Žákovi, který byl v kurzu při zkouškách na závěr kurzu hodnocen z jednoho nebo více předmětů stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, umožní ředitel školy vykonání opravné zkoušky. Opravná zkouška je komisionálni a koná se: a) do dvou měsíců od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nejvýše ze dvou předmětů, b) nejdříve za půl roku od poslední zkoušky na závěr kurzu, jestliže byl žák hodnocen stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením z více než dvou předmětů. (6) Pro jmenování komise pro opravnou zkoušku podle odstavce 5, její složení a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 1 až 6. n) § 55 odst. 3 školského zákona. Částka 11 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Strana 323 Hodnocení žáků §14 (1) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu12) a obsahují zejména: a) zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, b) zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, c) stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií, d) zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií, e) zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, f) způsob získávání podkladů pro hodnocení, g) podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách, h) způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. (2) Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: a) jednoznačné, b) srozumitelné, c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii, d) věcné, e) všestranné. (3) Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Hodnocení žáků na vysvědčení §15 (1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. (2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úro- veň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. (3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (4) Při hodnocení podle odstavce 3 jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. (5) Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3. (6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). (7) 2ák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení 12) § 30 odst. 2 školského zákona. Strana 324 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Částka 11 a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e), b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. (8) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). (9) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Výstupní hodnocení §16 (1) Hlavním obsahem výstupního hodnocení13) je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (2) Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: a) možnostech žáka a jeho nadání, b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky, d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. (3) Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělá- vání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října. Výchovná opatření §17 (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. (4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. (5) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. (6) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (7) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy14). Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky §18 (1) Zák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil 13) § 51 odst. 5 školského zákona. ) § 28 školského zákona. Částka 11 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Strana 325 zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola"): a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (2) Zák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. (3) Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. (4) Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. §19 (1) Zkouška je komisionálni. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedo-jde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředi- tel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. (4) Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. (5) O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. §20 (1) Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. (2) Po vykonání zkoušek podle § 18 odst. 1 nebo 2 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Zák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona". (3) Celkové hodnocení žáka se stanoví obdobně podle § 15 odst. 6. (4) V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22. (5) Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi. §21 (1) Žáka, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce Strana 326 Sbírka zákonů č. 48 / 2005 Částka 11 žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 1 a na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání. (2) Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením. (3) 2áka, který plnil povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí a pokračuje v plnění povinné školní docházky ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, zařadí ředitel této školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek podle § 18 odst. 2. (4) Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18, zařazuje ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka. Komisionálni přezkoušení §22 (1) Komisi pro komisionálni přezkoušení ) (dále jen „přezkoušení") jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení sta- 15) § 52 odst. 4 školského zákona. ) § 53 školského zákona. 17) § 53 odst. 2 školského zákona. 18) § 61 odst. 1 školského zákona noví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (5) zák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. (7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku ). Opravná zkouška §23 (1) Komisi pro opravnou zkoušku17) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení § 22 odst. 2 až 6. Společná ustanovení §24 (1) Tato vyhláška se obdobně vztahuje také na vzdělávání žáků nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia18), s výjimkou ustanovení § 1, 2, 4, 5, 7, 8, 22 a 23. (2) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí touto vyhláškou, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. (3) Na vzdělávání dětí v přípravných třídách podle § 7 se obdobně vztahují ustanovení § 1 až 3, § 5 odst. 1, 3 a 4, § 6, 14, 17, odstavce 2, § 25 odst. 2. Přechodná ustanovení §25 (1) Pokud učební plány a učební osnovy vydané Částka 11 Sbírka zákonů č. 48 a 49 / 2005 Strana 327 podle dosavadních právních předpisů a konkretizované 3. Vyhláška č. 234/2003 Sb., kterou se mění vyhláška školou neobsahují části nebo údaje, u kterých tato vy- č. 84/1984 Sb., o poskytování stipendií a hmotného hláška požaduje, aby byly stanoveny školním vzdělá- zabezpečení žákům gymnázií a středních odbor- vacím programem, ředitel školy je doplní s platností od ných škol, vyhláška č. 61/1985 Sb., o dalším vzdě- 1. září 2005. lávání pedagogických pracovníků, ve znění zákona /•nDJifiAj^i-sTfisJ^isfii-j č- m/1998 Sb, vyhláška č. 189/1991 Sb, o pod- (2) Podle § 4 odst. 1 az 5 a 7, § 5 odst. 1 a 5, § 12, , , , u , ' A , ~ , , u t V i » .- \í 3 ■ i ~i r ^i i *,nnc/*>nns minkach uzavíraní hospodárskych smluv o bezplat- 13 a 16 se postupuje od školního roku 2005/2006. , ^, , , ■ , r^ , , < ,, , , l-r„, r r J nem užívam majetku středních odborných ucílist ^ „ a středisek praktického vyučování, a vyhláška Zrusovaci ustanoveni ~ iai/1001 cf ^ T i . t< T ~ . tt~ c. 291/1991 Sb, o základní škole, ve zněm vyhlas- § 26 ky č. 225/1993 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zrušuje se: 4> Vyhláška č. 9/2004 Sb, kterou se mění vyhláška 1. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělový- č. 291/1991 Sb, o základní škole, ve znění pozděj-chovy České republiky č. 291/1991 Sb, o základní ších předpisů. škole. 2. Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělový- Účinnost chovy č. 225/1993 Sb, kterou se mění a doplňuje s 27 vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 291/1991 Sb, o základní Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vy- škole. hl asem. Ministryně: JUDr. Buzková v. r. 49 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 17. ledna 2005 k zavedení TNM klasifikace zhoubných novotvarů a Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkológii (MKN-O-3) Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb, o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zavádí s účinností ode dne vyhlášení TNM klasifikaci zhoubných novotvarů, 6. vydání 2002, česká verze 2004 a Mezinárodní klasifikaci nemocí pro onkológii (MKN-O-3). TNM klasifikace zhoubných novotvarů, 6. vydání 2002, česká verze 2004 je systém pro popis anatomického rozsahu nemocí založený na určení tří složek: T - rozsah primárního nádoru, N - nepřítomnost či přítomnost a rozsah metastáz v regionálních mízních uzlinách, M - nepřítomnost či přítomnost vzdálených metastáz. Přiřazením číslice k těmto třem složkám je udán rozsah zhoubného nádoru. TNM klasifikace zhoubných novotvarů nahrazuje dosavadní 5. vydání 1997 TNM klasifikace zhoubných novotvarů, česká verze 2000, platné od 1. ledna 2001. Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkológii (MKN-O-3), 3. vydání, česká verze, představuje dvojí klasifikaci s kódovacími systémy jednak pro topografii, jednak pro morfologii. Topografický kód popisuje místo Strana 328 Sbírka zákonů č. 49 / 2005 Částka 11 původu nádoru a používá stejné třímístné a čtyřmístné kategorie (kódy), jaké používá MKN-10 pro maligní nádory (C00 - C80). To umožňuje vyšší specificitu pro kódování nemaligních nádorů, než je možné v MKN-10. Morfologický kód popisuje buněčný typ tvořící nádor a biologickou aktivitu nádoru (popisuje charakteristiky nádoru jako takového). Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkológii nahrazuje dosavadní 2. vydání Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkológii (MKN-O-2) platné od 1. ledna 1994. TNM klasifikaci zhoubných novotvarů, 6. vydání 2002, česká verze 2004 a Mezinárodní klasifikaci nemocí pro onkológii (MKN-O-3), 3. vydání, česká verze, lze obdržet v elektronické podobě (formát pdf) a v omezeném rozsahu i v knižní formě v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 (p.o. box 60). Obě klasifikace jsou rovněž dostupné na webových stránkách UZIS ČR (www.uzis.cz). Předseda: Ing. Fischer, CSc. v. r. 8M591449NOI 101 3II 05 ISSN 1211-1244 Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. sehr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 - Redakce: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, pošt. sehr. 21/SB, 170 34 Praha 7-Holešovice, telefon: 974 832 341 a 974 833 502, fax: 974 833 502 - Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků - MORAVIAPRESS, a. s., U Pony 3061, 690 02 Břeclav, telefon: 519 305 161, fax: 519 321 417. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 00421 2 44 45 46 27. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2005 činí 3000,- Kč) - Vychází podle potřeby - Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Pony 3061,690 02 Břeclav, celoroční předplatné- 516 205 176, 519 305 176, objednávky jednotlivých částek (dobírky) - 516 205 179, 519 305 179, objednávky-knihkupci - 516 205 161, 519 305 161, faxové objednávky - 519 321 417, e-mail - sbirky@moraviapress.cz, zelená linka - 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz - Drobný prodej - Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231; Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14, Knihkupectví JUDr. Oktavián Kocián, Příkop 6, tel.: 545 175 080; Břeclav: Prodejna tiskovin, 17. listopadu 410, tel.: 519 322 132, fax: 519370 036; České' Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 387432244; Hradec Králové: TECHNOR, Wonkova 432; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví - Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství - Přibíková, J. Svermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Jaroslav Tvrdík, Lidická 69, tel.: 416 732 135, fax: 416 734 875; Most: Knihkupectví „U Knihomila", Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc: ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal - Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava: LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Nádražní 29; Otrokovice: Ing. Kučeřík, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: TYPOS, a. s. Úslavská 2, EDICUM, Vojanova 45, Technické normy, Lábkova pav. č. 5, Vydavatelství a naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: Dům učebnic a knih Černá Labuť, Na Poříčí 25, FIŠER-KLEMENTINUM, Karlova 1, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o., Václavské nám. 41; Praha 2: ANAG, spol. s r. o., nám. Míru 9 (Národní dům), SEVT a. s., Slezská 126/6; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP - Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17; Praha 7: Donáška tisku, V Hájích 6; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60, Specializovaná prodejna Sbírky zákonů, Sokolovská 35, tel.: 224 813 548; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Ing. Urban, Jablonecká 362, po-pá 7-12 hod., tel.: 286 888 382, e-mail: tiskovy.servis@abonent.cz; Praha 10: BMSS START, s.r.o., Vinohradská 190; Přerov: Knihkupectví EM-ZET, Bartošova 9, Jana Honková - YAHO - i - centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22, tel.: 352 303 402; Šumperk: Knihkupectví D&G, Hlavní tř. 23; Tábor: Milada Šimonova - EMU, Budějovická 928; Teplice: Knihkupectví L & N, Masarykova 15; Trutnov: Galerie ALFA, Bulharská 58; Ústí nad Labem: Severočeská distribuční, s. r. o., Havířská 327, tel.: 475 259 032, fax: 475 259 029, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma, tel.+fax: 475 501 773, www.kartoon.cz, email: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Zatec: Prodejna U Pivovaru, Žižkovo nám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 - Vazby Sbírek, tel.: 415 712 904. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidovaní předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. číslech 516 205 174, 519 305 174. V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995. 8591449011013