Seminář z pedagogické psychologie Učení z obrazového materiálu Učení z textu Pedagogický text, didaktický text ­ Verbální složka Teoreticky rozpracováno téměř 100 let (Průcha, Gavora, Michovský) ­ Neverbální (obrazová) složka Rozpracováváno posledních 20 let Kognitivní psychologie ­ Psychodidaktika (Held, Pupala, 1995) ­ Psychologie ilustrace (Willows, Houghton, 1987) ­ Technologie vzdělávání (Rankin, 1995) ­ Teorie vizuálních jazyků (Chang et al. 1987) Další rozvoj s novými techologiemi ­ HCI ­ http://www.wikipedia.org/wiki/Human-computer_interaction ­ http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0401/0401007.html Zpracování obrazových informací V předškolním věku verbální a neverbální složka propojeny (obrázkové knížky, TV programy pro děti) V průběhu školní docházky se verbální a neverbální složka postupně oddělují ­ (Výklad učitele) ­ Text učebnice ­ výuka čtení je systematická (gramotnost; funkční gramotnost) ­ Obrazový materiál ­ výuka nesystematická - "obrázek je názorný, nepotřebuje vysvětlení" (vizuální gramotnost; obrazová negramotnost) Příklady Další zdroje (př.): http://www.ikaros.cz/ i méně seriózní: http://www.liquid.cz/obrazky/home/dopravni_znacky.php Zpracování vizuálních informací (Kosslyn, 1989; Mareš, 2001) Vnímaný obraz Vnímaný obraz Stanovení priorit Překódování Selekce Zakódování Reorganizace Diskriminování Stanovení priorit Spojení do skupin Zkreslení Okamžitá paměť Krátkodobá paměť Dlouhodobá paměť reorganizování Vliv zkušenosti Vizuální gramotnost Schopnost /dovednost Např.: schopnost porozumět ("číst") a používat ("vytvářet") obrazy; myslet a učit se v termínech obrazů (Hortin, 1980) Závisí na vývoji poznávacích struktur ­ např. mapa ­ chápání symbolického vztahu mezi mapou a reálnou krajinou a symbolické funkce značek: Obrazový materiál Od věrného zobrazení skutečnosti (fotografie, film, realistická kresba) Po zobecňující a abstraktní vyjádření, vycházející z určité konvence (zjednodušený obrázek, mapa, schema, diagram, ikona...) Učení z učebnice Jedinec nevnímá obrazový materiál a text izolovaně Modely: ­ Jednoduché kódování informací analýza;sémantická paměť ­ abstraktní propozice ­ Dvojné (duální) kódování Zpracování obrazu a textu zvlášť ­ paměť verbální a paměť neverbální; jsou propojeny ­ Senzoricko-sémantický model I písmo má vizuální charakteristiky, přidává se charekteristika fonetická; sémantické zpracování; charakteristiky smyslu vnímaných informací ­ Trojné kódování Zvuková, psaná a obrazová podoba informací; auditivní, vizuální logogen a piktogen; zpracovány kognitivním systémem (McLean-Thorne, 1994) Úrovně sdělování informací Syntaktická ­ Jak je to zobrazeno? Jaká je souvislost mezi prvky? Sémantická ­ Co to je? Jaký to má význam? Jaký to má smysl? Pragmatická ­ Můžu podle obrázku něco udělat? Jaký je postup? Vizuální faktory (Goldsmith, 1987) ­ Ucelenost obrázku; prostorová lokalizace; odstupňování důrazu; vztak obrázek-text Funkce obrazového materiálu Dekorativní ­ Nesouvisí s textem; může být zařazen z typografických důvodů Funkce reprezentující ­ Cílem vytvořit adekvátní vizuální představu objektu Funkce - pokračování Funkce organizující ­ Cílem uspořádat představy; vytvořit procedurální znalost (návody, rozfázované obrázky, plánky, vývojové diagramy...) Funkce - pokračování Funkce interpretující ­ Cílem usnadnit pochopení učiva v oblastech, které se vymykají zkušenosti dětí; nebezpečí vytvoření chybné představy v případě chyby v obrázku. Funkce - pokračování Funkce transformující ­ Cílem ovlivnit způsob učení a uvažování o problému. ­ Princip tří V: Vyměnit způsob kódování poznatků aby byl konkrétní a zapamatovatelný Vytvořit promyšlený a ucelený koncept Systematické vedení k vybavování potřebných informací z paměti Funkce - pokračování Funkce afektivně-motivační ­ Cílem je ovlivnit emoce žáků a povzbut je při jejich učení (př. vtip) ­ Jednoznačný efekt není prokázán Funkce koncetrování pozornosti ­ Udržení pozornosti změnou kódování informace Funkce kognitivně regulační ­ "organizátoři postupu" - Ausubel, Gavora ­ "nástroje perspektivního navozování" - Peeck, Gould ­ Vedení, regulace, perspektiva učení Problémy Přílišná "názornost" může brzdit vývoj abstrakce Učinek je ověřován spíše verbálně; není rozvíjena aktivita nonverbální a není sledován tento efekt Různé styly učení u žáků (vhodné zejména pro vizuální typ) Vazby mezi estetickým a psychodiaktickým rozměrem Výzkumy se spíše zaměřovaly na statické obrazy; otázka nových technologií