Seminář pdagogické psychologie
Autoregulace učení
Terminologie

učení se vs. řízení vlastního učení (Kulič, 1992)

řízení učení ­ vnější (více rozpracováno), vnitřní

,,Jsme odpovědní za své vlastní učení, ale je
otázkou, jestli všichni mohou být odpovědni za
řízení svého učení"
(Candy, 1987, Garrison, 1992)
Autoregulace

autoregulace (sebepojetí, sebehodnocení)

zdroje
­ vnější (rodiče, učitelé, kamarádi)
­ vnitřní (vč. tzv. osobnostní autoregulace)

autoregulace učení ­ aktivita v procesu učení po
stránce činnostní, motivační i metakognitivní;
stanovuje si cíle, iniciuje a řídí své úsilí a používá
specifických strategií s ohledem na kontext učení
(Zimmerman, 1998)
Autoregulace - předpoklady

potencialita každého žáka

výuka musí umožnit získat dovednost ,,jak se učit"

vnější řízení má stimulovat autoregulaci

v prepubertě rozvoj metakognitivních strategií

postupným zdokonalování se žák stává nezávislým na vnějším řízení

může postupně lépe zvládat své emoce při učení

postupně aktivní přístup k prostředí pro učení

rozvoj vázán na rozvoj ,,já" (self)

není ryze individuální proces; utváří se ve spolupráci s druhými (párové,
skupinové, vrstevnické učení...)

je to aktivní proces; nelze ,,předat návod"

rozvíjí se více při souladu s vnějším řízením

celoživotní proces
(Mareš, 1998)
Teorie

přehled teorií ­ Čáp, Mareš, s. 508

teorie cyklických fází (Zimmerman, 1998)
Provádění
a volní kontrola
Uvažování
cíle, strategie
Sebereflexe
bilancování
Autoregulace v praxi
(Zimmerman, Schunk)
- uvažování
Začátečníci

cíle chaotické, nespecifické

orientace na výkon,
výsledek

nízké self-efficacy

nezájem
Pokročilí

cíle hirarchické, spcifické i
perspektivní

orientace na proces učení

dostatečně vysoké self-
efficacy

vnitřní motivace
Autoregulace v praxi
(Zimmerman, Schunk)
- provádění a volní kontrola
Začátečníci

mají nejasný plán

nedůvěřují si, používají
sebesnižování

kontrolují jen výsledky
Pokročilí

mají jasný plán

věří si

kontrolují průběh i
výsledky
Autoregulace v praxi
(Zimmerman, Schunk)
- sebereflexe
Začátečníci

vyhýbají se sebehodnocení

příčiny úspěchu a
neúspěchu hledají ve svých
schopnostech (neovl.)

reagují na sebe negativně

v měnících se podmínkách
zmatení
Pokročilí

snaží se o sebehodnocení

příčiny úspěchu a
neúspěchu hledají v
použité strategii
(ovlivnitelné)

reagují na sebe pozitivně

dobrá adaptace i měnícím
se prostředí
Výkon a jeho souvislosti

cíle, které si žák stanovuje

autoregulace

výkon (průběh)

motivace
ovlivněny i kontextem
Možnosti při diagnostice -
sledujeme:

Kognitivní učební strategie

Metakognitivní strategie

Strategie vedoucí k poznání sebe samého

Motivační strategie
nejlepší je kombinace kvantitativního a
kvalitativního přístupu
Vedení k autoregulaci

není možný pouhý ,,nácvik"; nutný rozvoj ,,já"

zdroje
­ sociální
­ osobnostní
­ situační

cílený nácvik:
­ vyučování strategiím, praktické provádění a. strategií,
zpětná vazba o účinnosti a. strategie, monitorování
sebe samého, sociální opora, sebereflexe
Metody
Pod vedení učitele

verbální instruování

předvedení vzoru
(nápodoba)

supervize

reciproční vyučování

podpůrné vyučování

transakční vyučování
S vrstevníky

vrstevnické učení

kooperativní učení

skupinové učení
Využití techniky

CAL systémy
Pod vedením sebe samého

sebemonitorovací protokoly

žákovský deník

domácí příprava

samostatná praxe
Záznamový arch (Lan, 1998)
Kapitola 1 2 3 4 5(...)
Klíčové prvky učiva
Celkový čas věnovaný učení z textu
Z toho aktivní učební čas
Celkový čas věnovaný řešení úloh
Z toho aktivní učební čas
Celkový čas věnovaný dikusí o učivu
Z toho aktivní učební čas
Celkový čas věnovaný věnovaný učivu ve škole
Z toho aktivní učební čas
Celkový učební čas ve všech předchozích formách činnosti
Z toho aktivní učební čas
Vnímaná výsledná kompetence
(práce s daným prvkem učiva ­ 1 bod min.; 10 max.)
Celkový čas a aktivní učební čas