Vypracovala: Eliška Vintrová, 5. roč. NŠ Výchova ke zdraví – projekt Téma: Se zdravou duší to lidem sluší Třída: pátá Cíl projektu: dát žákům impulsy k přemýšlení o duševním zdraví člověka a umožnit jim učit se vzájemně ze svých zkušeností Počet hodin: cca 4 Kompetence: žáci - jsou schopni jmenovat svými slovy některé zásady duševní hygieny a zdraví - v souvislosti s tématem uvádějí příklady ze svého okolí - obecné myšlenky a zásady vztahují na své zkušenosti ze života - projevují zájem o zkušenosti ostatních tím, že jim naslouchají, komentují je Průběh: Úvod · Odhalení tématu – nechám v kroužku kolovat plátěný pytlík. V něm budou různé návodné předměty, které se k tématu vztahují – indicie. Pytlík mohou děti prozkoumat pouze zvenčí hmatem a hádají, co je uvnitř. · Postupně budeme vytahovat jednotlivé předměty. Děti mají za úkol přemýšlet, co mají společného, k čemu by se mohly vztahovat. Předměty: - Kniha - Dopis - Fotografie lidí - Stokoruna - Tenisový míček - Malý polštář - Nějaký dětský výrobek Nechám děti komentovat předměty a navrhovat možné spojitosti. I když téma pravděpodobně neodhalí, budou do něho takto vtaženi a motivováni se ho dovědět. Nakonec dětem prozradím, kterým návrhem byly nejblíže tématu – zdraví v duši. · Nyní nechám žáky hledat spojitosti předmětů s již známým tématem: - Kniha – může být kvalitní duševní stravou člověka - Dopis – představuje cílevědomé pěstování pozitivních vztahů mezi lidmi - Fotografie lidí – lidská bytost potřebuje společnost, do které by mohla patřit - Stokoruna – jaká je cena člověka, jeho já? - Tenisový míček – představuje potřebu odpočinku, pohybu a relaxace - Malý polštář – opět se vztahuje k obnově duševních sil – spánek - Nějaký dětský výrobek – lidská duše se potřebuje rozvíjet, realizovat, něco tvořit Rozhovor · Otázka: Kdyby měl do školy přijít odborník a povídat vám o zdraví, o čem by podle vás nejspíš mluvil? Předpokládané odpovědi: o zdravé stravě, pitném a pohybovém režimu, o hygieně nebo o prevenci nemocí a závislostí… To vše s naším dnešním tématem také souvisí, protože tělesné zdraví se vždycky odráží na zdraví duševním a naopak. Představte si, že kromě složitého organismu, který vidíme (těla) máme uvnitř ještě jeden organismus, který vidět není, ale je stejně složitý (duše). Měli bychom vědět, co naše duše potřebuje a jak se o ni starat. Asociace Plátěný pytlík bude teď představovat lidskou duši. · Požádám děti, aby na malé lístečky každý sám za sebe napsali cokoli, co podle nich přispívá ke zdraví duše. · Tyto lístečky posbíráme do pytlíku. Myšlenková mapa · Předložím dětem myšlenkovou mapu s obecnějšími kategoriemi duševního zdraví, které jsem vybrala tak, aby k nim bylo možné dosadit konkrétní příklady, kterým by děti rozuměly. · Do této mapy se pokusíme zařadit návrhy, které děti vložily do plátěné duše. Jednotlivé nápady budeme komentovat, doplňovat. Stanoviště · Rozdělím děti do skupin po 4 - 5 žácích. Jedna skupina budou tzv. pozorovatelé, tuto funkci si vyzkouší všechny skupiny. Mají za úkol sledovat práci ve skupinách, aniž by do ní nějak zasahovali nebo někoho rušili. Mohou pouze upozornit některou skupinu na přílišný hluk. Při prezentaci práce skupin tito pozorovatelé přispívají svými postřehy a poznámkami. · Ve třídě budou připravena čtyři stanoviště podle čtyř pojmů v mapě: - Čím svou duši krmím - V jakých žiju vztazích - Jakou mám cenu - Jak duši pracuje a odpočívá Na jednotlivých stanovištích budou žáci postupovat podle instrukcí na pracovních listech. Některé úkoly plní společně, některé každý sám za sebe. Všechny odpovědi a nápady ale lepí každá skupina na společný velký papír. Každá skupina si projde postupně všechna stanoviště. Čím svou duši krmím Tak jako tělo dostává každý den svůj příděl potravu, tak i naše duše se musí něčím živit. Čím? Myšlenkami, příběhy, obrazy. Tohle všechno naše nitro musí zpracovat. 1. Pokuste se vytvořit seznam všeho, co by sem mohlo patřit: co čtete, na co se nejčastěji díváte, co posloucháte. 2. Každý za sebe vyberte jednu knihu, film, počítačovou hru nebo jen nějakou myšlenku, které vás hodně oslovili, líbí se vám. Napište krátce, co se vám na vybrané věci líbí. V jakých žiju vztazích Nikdo z nás nežije na opuštěném ostrově a je známo, že lidé, kteří na nich žít museli, třeba trosečníci, nesnášeli dobře samotu a jejich duše ze samé opuštěnosti často onemocněla. Někdy se ale člověk cítí sám i uprostřed velikého města nebo ve škole nebo ve třídě…To proto, že mu chybí opravdové vztahy mezi lidmi. 1. Zamysli se nad tím, koho by sis rád vzal třeba na ten opuštěný ostrov. Nemusíš psát žádné jméno. Napiš pouze proč je pro tebe tak důležitý/á. 2. V jedné základní škole byla třída, o které si všichni učitelé i ostatní žáci říkali: “Tam bych tedy chodit nechtěl, vládnou tam vážně mizerné vztahy. Žáci v této třídě: (pokuste se dopsat několik nápadů, jak by se tato věta dala doplnit) Jakou mám cenu 1. Jedna moudrá žena, říkali jí Matka Tereza, kdysi řekla: „Vím, to co dělám, je jen kapkou v moři, ale věřím, že by chyběla, kdyby tu nebyla.“ Nás lidí je na zemi několik miliard a jsme vlastně takové velké lidské moře. Na rozdíl od obyčejného moře je ale v tom lidském moři každá kapka jiná, říkáme tomu „jedinečná“. Už proto má každý člověk (a také všechno živé) velkou cenu. Někdy ale lidé soutěží, kdo bude znamenat víc než ostatní a vymýšlejí různá Hra · v přestávce mezi stanovišti si zahrajeme hru, která hráče vede k přemýšlení o vztazích v kolektivu. Řeknu dětem, že teď se trochu projdeme po třídě. Nebude to ale úplně obyčejná procházka. Každý si v duchu vybere někoho, ke komu se bude snažit být co nejblíže. (bez tělesného kontaktu). Budeme chodit podle rytmu bubínku maximálně dvě minuty. Povíme si, jaké to bylo, jak celá skupina vypadala. · Potom požádám děti, aby si v duchu vybrali někoho, od koho se budou snažit být co nejdál. Opět se budeme chvilku procházet a sdělíme si své pocity. · Na závěr oba postoje zkombinujeme – k někomu se snažím přiblížit a od někoho se naopak snažím udržet odstup. Celou hru si představíme jako vztahy ve třídě. Jak je nepříjemné, když se lidé k sobě odmítají přiblížit. Že potřebujeme držet spolu, abychom se cítili bezpečně a mohli spolu na něčem pracovat. Závěr · Každá skupina prezentuje své pracovní listy, komentuje jednotlivé úkoly, a jak se jí celkově pracovalo. Každý žák může ostatním sdělit, co se mu nejvíc líbilo. Předvedeme si připravené pantomimy. · Na závěr s dětmi vyrobíme papírovou postavu člověka. Na hrudi bude mít velkou papírovou nebo plátěnou kapsu, která znázorňuje duši. Každý žák do této kapsy vloží na papírku nějakou radu pro její zdraví. Tentokrát mohou čerpat z toho, co se během dne dověděli. Můžou své rady vkládat celý další týden. Potom si je přečteme a zhodnotíme. Kapsa potom může sloužit jako anonymní schránka pro to, co děti zrovna tíží a trápí nebo naopak těší. Schránku můžeme pravidelně vybírat.