REGIONÁLNÍ HISTORIE LITERATURA: ČAPEK, V.: Didaktika dějepisu II. JULÍNEK, S.: Základy oborové didaktiky dějepisu. JULOVSKÝ, J.: Základy didaktiky dějepisu. Regionální historie - regionální dějiny jsou chápány jako dějiny dílčích oblastí, menších než stát; v rámci dějin národních - někdy jde o dějiny geografických celků vyššího řádu - je specializovanou součástí prostorového členění historické vědy – zabývá se vývojem společnosti dílčích územních oblastí – většinou jde o území menší než státní celek - vlastivědná tradice byla založená v 17. století dílem Pavla Stránského – Res Publica Bojema - regionální dějiny nejsou samostatnou vědní disciplínou - studium r. d. má opodstatnění zejména v rovině výchovné a didaktické - odborná úroveň r. d. se zvýšila po WWII. – navázala na dřívější vlastivědnou činnost - vlastivědná činnost v oblasti regionalistiky se může zaměřovat buď na práci odborně výzkumnou nebo jen na popularizaci jejích výsledků – tím je dán prostor pro tvůrčí práci učitelů dějepisu; didaktické využití výsledků r. h. by mělo být součástí přípravy na výuku všech učitelů dějepisu - příprava by měla spočívat v těchto činnostech o na základě studia regionálních pramenů a příslušné odborné literatury se seznámit s historií daného regionu o zpracování a výběr dostupného regionálního materiálu vhodného ke konkretizaci, případně i obohacení dějepisného učiva stanoveného osnovami o promyšlení účinných metodických postupů při prezentování regionální látky v rámci dějepisné výuky Význam regionalistiky pro VVP učitele dějepisu 1. Vzdělávací význam – regionalistika zkoumá, jak se významné celostátní historické události projevovaly v konkrétních historických podmínkách regionů; sleduje, jak se tyto regionální jevy odrážely v dějinách národa – jde o komparaci regionálních historických jevů, jež jsou pro svoji konkrétnost a blízkost pro žáky snadněji pochopitelné s historickými, náročněji osvojitelnými skutečnostmi celonárodních dějin; v prvním případě se opírá o deduktivní logické postupy, v druhém pak o princip indukce. 2. Výchovný význam – regionální historie posiluje citový vztah žáků k prostředí, ve kterém žijí, a využíváním přirozeného zájmu o blízké okolí a jeho minulost rozvíjí zdravý patriotismus, žádoucí etické kvality i jejich historické vědomí. 3. Didaktický význam – je spojován s postupy, které regionální historie konkrétně naplňuje: od bližšího ke vzdálenějšímu, od části k celku, od zvláštního k obecnému, od jevu k podstatě, od smyslového k pojmovému, od konkrétního k abstraktnímu, od citového k rozumovému, od neuvědomělého zájmu k vědomému učení a individuální aktivitě. 4. Badatelský význam – tématika regionální historie je nejvhodnější látkou využívanou k nástupu do vědecko-výzkumné, případně i publikační činnosti. 5. Ekologický význam – dotýká se požadavku aktivně přispívat k ochraně zejména nejbližšího životního prostředí a kulturního dědictví minulosti, a k tvorbě odpovědného vztahu žáků k přírodě, k umělecko-historickým památkám i k sobě navzájem. 6. Význam zájmově-osvětový – regionální tématika nabízí atraktivní program k rozvoji zájmové mimotřídní činnosti pro žáky, vhodnou příležitost k navázání bližších, odborných kontaktů s pracovníky příslušných institucí; historické kroužky – námětem pro činnost historického kroužku v regionu může být např. zpracování vlastního rodokmenu (životní osudy, fotografie) – zpracováním rodokmenů se zabývá genealogie, která se řadí mezi tzv. PVH - obsah regionálních dějin nelze stanovit osnovami - uplatnění regionálního principu ve výuce závisí na přístupu učitele a jeho přehledu o úrovni regionální práce svého působiště Příručky v oblasti regionalistiky - nejstarší zmínky o regionech – Kosmas – 1061 – Vratislav - rozmach regionálních dějiny – 2. polovina 19. století – P. Kutna – „Přehled dějin českého a slovenského dějepisectví I. – II.“ - 1. ČSR – vlastivěda na pražské FF - WWII. – podpora vlasteneckého vědomí – př. F. Roubík – „Přehled vývoje vlastivědného popisu Čech“; po WWII. – „Příručka vlastivědné práce“ - při bádání – mít přehled o dosavadním bádání – bibliografické příručky, tištěné prameny (přehled o nich – přehled dějin Československa I./1 a I./2) - na většině univerzit – kurzy regionálních dějin - Pavel Stránský ze … Res Publica Bojema - Štefka – „Kapitola o regionální historii ve výuce dějepisu“ Příklady otázek a úkolů 1) Jak se vyvíjí chápání pojmu regionální dějiny? 2) Opiš z naučných slovníků (Otto…) údaje o své obci či jiném blízkém městě. 3) Jak nám mohou pomoci pracovníci knihoven při studiu nějakého problému regionu? 4) S pomocí konkrétních příkladů vyprávěj o významu tištěných pramenů pro poznání souvislostí mezi národními a regionálními událostmi. 5) Prohlídky muzejních expozic nejsou jedinou formou spolupráce škol a muzeí. Uveď jiné možnosti. Regionální vlastivědný pracovník musí ovládat základy PVH, znát historickou geografii. Příklady textů k regionální historii Čapka, F.: Procházka Brnem.