Pštrosi Taxonomie pštrosů • Říše: Živočichové (Animalia) • Kmen: Strunatci (Chordata) • Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) • Třída: Ptáci (Aves) • Řád: Pštrosi (Struthioniformes) • Čeleď: Pštrosovití (Struthionidae) • Rod: Pštros (Struthio) Obecná charakteristika pštrosa dvouprstého (Struthio camelus) • Vědecké jméno pštrosa pochází z řeckého výrazu pro „vrabce“ (struthio) a „velblouda“ (camel) • největší žijící nelétavý pták (v době sexuální zralosti dosahují samci výšky od 1,8 do 2,7 metrů a samice zpravidla do 2 metrů) • jako jediný pták na světě pouze dva prsty • délka života pštrosa je kolem 40 – 70 roků • jejich váha se pohybuje v rozmezí 90 až 135kg • samci jsou černě zbarvení s bílými péry na koncích křídel a ocasu, samice a mláďata mají zbarvení šedé s ojedinělými bílými péry • zakrnělá křídla využívají pouze při námluvních rituálech, popřípadě při zastrašování nepřítele • sliné dvouprsté nohy s vnitřním prstem silně zrohovatělým dokáží kátkodobě vyvinout rychlost 70km/h, nebo slouží jako účinná obrana před vetřelci v podobě životu nebezpečných kopů Pštrosí produkty Kůže – je nezaměnitelná s jakoukoliv jinou kůží díky vyvýšeným kožním bradavicím (noppy) na hřbetě a prsou – vyznačuje se mimořádnou pevností, trvanlivostí, odolností vůči opotřebení a v nepropustnosti vody předčí kůži krokodýlí, kterou je schopna nahradit – dospělý pštros vyprodukuje kolem 1,3 metrů čtverečních kůže – používá se na výrobu luxusní obuvi, kabelek, tašek, oděvů, peněženek a dalších doplňků (například cena dámských kabelek vyrobených z pštrosí kůže se pohybuje kolem 10 – 15 tisíc korun) Peří – má zvláštní strukturu (paprsky nejsou vzájemně spojeny háčky – vytváří nadýchaný dojem) – výborně se barví na jakékoliv pastelové barvy a má uplatnění v celé řadě luxusních módních doplňků Skořápky – používají se buď jako celé pro výrobu ozdobných předmětů (lampy, poháry apod.) nebo jako úlomky, které se mohou zpracovat na zvláštní brože a náušnice – každé vejce je cenné, takže pokud není mechanicky poškozené, nebo abnormálně malé, nevejčitého tvaru apod, je považované za násadové Maso – považují znalci již dlouho za maso gurmánů – maso pštrosa je neobyčejně libové – narozdíl od běžně konzumovaných druhů masa, obsahujících více než 3% tuku, nepřesahuje hranice obsahu tuku ve svalech pštrosa více než 0,3% (nízký obsah tuku se však na jemnosti masa neodrazí) – má velice nízký obsah cholesterolu Chov pštrosů • pštros byl zdomácněn přibližně kolem osmdesátých let minulého století • oblíben díky poměrně nízkým nárokům na chovné podmínky • dnes je domestikovaný pštros chován pro kůži, maso a peří a je důležitou součástí zemědělství • rychle se rozšiřuje farmářský chov v USA, Izraeli, Holandsku, Francii a v poslední době také u nás používají se tři způsoby chovu: • párový • skupinový • triády (Triáda je označení pro chovné hejnko jednoho samce a dvou samic) Snáškové období začíná brzy na jaře a trvá do konce srpna, někdy i déle. Snáška je různá, podle genetického založení a vyspělosti chovu od 30 do 80 vajec. Chovné ohrady • pro chovný pár, popřípadě triádu se zřizuje ohrada od velikosti 600 m2 • plánujeme-li více ohrad vedle sebe, kde v každé bude pouze jeden samec, je lepší je oddělit prostorem o délce 1,5 metru, abychom zabránili případným střetům samců • pro klidné páření a ochranu před větrem je doporučeno vysadit živý plot z keřů, popřípadě stromů, nejlépe ovocných (spadané plody slouží jako krmivo) Uměle vytvořené hnízdo • Hnízdo je jednoduchá prohloubenina v zemi, která si stěží zasluhuje název "hnízdo". Vnější rozměry jsou prům. 1,4 - 2 m a hloubka cca 20 cm. Při hrabání hnízda vzniká přirozený vnější val asi 20 cm vysoký • Výběr místa pro hnízdo uvnitř ohrady může být ovlivněn dobrými podmínkami výhledu (nejlépe dále od křoví). • Měla by být dána přednost výše položeným místům a zajistit odvodnění místa pro hnízdo (např. vespod umístěnou vrstvou ze štěrku) Líhnutí • po vehnání do společné ohrady, závisí na fyzické vyspělosti samce počátek snášky, ta zpravidla pak začíná do 14 dnů • Jedna snáška divokých pštrosů obsahuje cca 12 - 18 vajec. Na farmách se však v hnízdě ponechává jen malý počet vajec, např. 3 a k nim snesená vejce se odnášejí. S touto jednoduchou metodou se podnítí další snáška vajec, která činí 40 - 80 vajec • líhnutí vajec trvá zpravidla 42 dní Potrava • Pštrosi nejsou striktní býložravci. V přírodě žerou také hmyz, malé savce a ještěrky a příležitostně vybírají ptačí vejce. Ačkoliv stráví trávu, dávají přednost jako hlavnímu základnímu krmivu listům dvouděložních rostlin, semenům a bobulím "mít žaludek jako pštros" - říká francouzské přísloví, což znamená že může všechno strávit" Pštrosí farmy v ČR • Doubravice nad Svitavou, Jarní • Doksy-Zbyny • Hodějice • Horní Branná-Valteřice • Kamenec u Poličky • Markvartovice • Nenačovice • Neratov • Nový Jičín, Nábřežní • Olší • Opava-Jaktař, Přemyslovců • Praha-východ, U Zvoničky • Stará Říše • Šestajovice-Roztoky • Tísek-Karlovice • Židovice Použitá literatura a odkazy • ŠŤASTNÝ, Karel. Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozobí, dravci, hrabaví. 1.v. Praha : Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat.Pro čtenáře od 10 let. ISBN 80-00-00579-4 • cs.wikipedia.org • www.flagar.cz • www.ekohum.cz • http://www.firmy.cz/Velkoobchod-a-vyroba/Vyrobci-zemedelskych-komodit/Vyrobci-produktu-zivocisne-vyroby/Pstrosi-farmy Děkuji za pozornost