Život sv. Václava

   

   Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: „Díky tobě, Pane, že ses mi
   dal dočkat tohoto jitra.“ I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav
   se naň ohlédl a řekl: „Bratře, včeras nám dobře posloužil.“ K uchu Boleslava se naklonil ďábel
   a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: „Nyní ti chci lépe posloužit.“ Po těch slovech udeřil
   jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: „Co ti to popadlo, bratře?“ A po těch
   slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a udeřil Václava do ruky. Ten
   poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v
   bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši
   se slovy: „V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého.“