Projevy poruch chování Mgr. Jana Hrabcová Katedra speciální pedagogiky Porucha chování n Kaufmann: PCH nebo PE je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce dítěte liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etických norem a mají nepříznivý vliv na školní výkon včetně jeho akademických, sociálních, předprofesních a osobnostních dovedností. Porucha chování n A) je něco víc, než přechodná víceméně předvídatelná reakce na stresující události n B) vyskytuje se současně nejméně ve dvou různých prostředích z nichž alespoň jedno souvisí se školou n C) přetrvává i přes individuální intervenci Klasifikace poruch chování n Poruchy chování vyplívající z konfliktu (záškoláctví, lhaní, krádeže) n Poruchy chování spojené s násilím (agrese, šikana, loupeže) n Poruchy chování související se závislostí (toxikomanie a jiné…) Disociální chování n Mírnější podoba chování asociálního se někdy označuje jako chování disociální n Výkyvy chování projevující se dočasně a které jsou příznačně věku (neposlušnost, zlozvyky, vzdorovitost, negativizmus, lhavost, jiné normy a hodnoty) Asociální chování n Za asociální chování jsou považovány takové projevy, které nejsou v souladu se společenskou morálkou (výtržnictví, útěky, záškoláctví, sebepoškozování Antisociální chování n Chování antisociální, tedy protispolečenské se už dostává do rozporu s normami práva, nejen morálky n Vyznačuje se agresivitou, destruktivní činností, delikvencí n Jde o činnost, která je právně postižitelná a trestná (alkoholizmus, toxikomanie, prostituce, rasizmus a kriminalita). Antisociální chování n Antisociální poruchy chování se vyznačují největší mírou společenské nebezpečnosti a nejvyšším stupněm narušenosti chování n Jsou trestně stíhatelné jako přestupky nebo trestné činy n Vykazují značnou míru recidivy n Jsou spojeny s výraznou agresivitou a primárně motivovány úsilím škodit n Mezi tyto poruchy patří např. zabití, vražda, ublížení na zdraví, pohlavní zneužití (pohlavní styk nebo sexuálně motivované chování s osobou mladší patnácti let), znásilnění (vykonání soulože proti vůli oběti, většinou ženy, za použití násilí nebo hrozby násilím), některé formy krádeží, loupežná přepadení, vandalismus atd. n Pro formy chování, které se dostávají do konfliktu se zákonem, se užívá termín delikvence Antisociální chování n Mezi tyto poruchy patří např. zabití, vražda, ublížení na zdraví, pohlavní zneužití (pohlavní styk nebo sexuálně motivované chování s osobou mladší patnácti let), znásilnění (vykonání soulože proti vůli oběti, většinou ženy, za použití násilí nebo hrozby násilím), některé formy krádeží, loupežná přepadení, vandalismus atd. Záškoláctví 1) Záškoláctví - jeden z „tradičních problémových jevů týkajících se školy n Záškoláctví je úmyslné zameškávání školního vyučování. Žák se z vlastní vůle, bez vědomí rodičů vyhýbá pobytu ve škole. n Často má souvislost se školní neúspěšností žáka, objevuje se u starších dětí a tento jev má tendenci se prohlubovat. n Jedná se tedy o poruchu chování únikového typu. Záškoláctví - příčiny n negativní vztah ke škole (vysoké požadavky školních povinností kladené na dítě, n menší rozumové nadání žáka n mimořádné vědomosti a schopnosti, takže se dítě ve škole nudí n silná a neopodstatněná neurotizace dítěte, jejímž důvodem je strach z nějakého vyučovacího předmětu a z jeho zkoušení, nespravedlivého hodnocení nebo z osobnosti učitele, či tresty za nesplnění očekávaného výkonu učitelem i rodiči, často i strach ze spolužáků v případě výskytu šikanování žáka ústící až do psychické poruchy školní fobie), Záškoláctví - příčiny n vliv rodinného prostředí (příčinou jsou dysfunkční vztahy uvnitř rodiny, nezájem rodičů o dítě a jeho prospěch, ale i přehnaná péče a příliš vysoké nároky, nejednotnost rodičovské výchovy, přemrštěná přísnost, shovívavost, ale i lhostejnost) n nevhodný a nekonstruktivní způsob trávení volného času (parta, drogy, prostituce…) Záškoláctví - formy n impulsivní (dítě předem neplánuje, že nepůjde do školy) n účelové a plánované (žák předem plánuje odchod ze školy pod různými záminkami) Přístup rodičů a školy k záškolákům n motivovat dítě k návratu do školy, poskytnout mu maximální oporu a pomoc, nečekat pasivně na spontánní vyřešení situace n odstranit příčiny možného záškoláctví ve spolupráci s učiteli a s odborníky n tam, kde je v popředí záškoláctví strach a úzkost, zvyšovat u dítěte jeho odolnost vůči zátěži n ocenit dítě, pokud projeví snahu překážky překonat n učit dítě žádoucím způsobům chování včetně asertivních reakcí n zvažovat výchovné postupy a cíle ve vlastní rodině, zvyšovat citově stabilní atmosféru Přístup rodičů a školy k záškolákům n zamyslet se nad vlastním chováním, eliminovat v něm takové projevy, které může dítě i nevědomě napodobovat n analyzovat s dítětem jeho nežádoucí chování a nacvičovat s ním správné reakce n všímat si podezřelých signálů na straně dítěte, které mohou záškoláctví předcházet n školní nároky přizpůsobovat možnostem dítěte (např. volit přiměřený typ studia) n obrátit se včas na odborníky se žádostí o radu, jak dítěti pomoci, pokud se školy bojí, n problémy nastávají na všech školách a proto je vhodné obracet se na výchovné poradce a metodiky prevence, které má každá jednotlivá škola. Lhaní 2) Lhaní n Lež je projevená nepravda, která je motivována snahou vyhnout se nepříjemnosti nebo získat určitou výhodu Lež u malých dětí n Příčiny: Dítě chce vzbudit pozornost, obdiv Dodat si důležitosti, získat obdiv (mám doma tři koně na kterých můžu jezdit, kdykoliv chci. To koukáte!!!) Uniknout před zraňující realitou Vyhnout se hubování Dosáhnout cíle (Už jsem si uklidil ten pokoj, tak jdu ven.) „Zachovat tvář“ Skrýt sobectví a lakotu n Dle D. Dalloz cesta k pravdě vede přes lež, lež je součástí procesu učení pravdě n Lež bývá dokonce signálem pravdy, kterou dítě nedokáže vyjádřit n Úkolem dospělých je pomáhat nacházet správná slova pro to, co dítě cítí a jasně vymezovat hranice mezi skutečností a výmyslem Lež u malých dětí n Co dělat: Dát najevo, že víme, jak to bylo Upozornit, že lhát a svalovat vinu na druhé se nemá Dítě musí poznat, že se lží nesouhlasíme, že nás to mrzí Musí vědět, že je lépe se přiznat hned, protože po přiznání přichází odpuštění Čím je dítě starší, tím více dáme najevo svůj nesouhlas Netrápit výčitkami a přílišným trestem Odpustit Pseudologia phantastica – Lhavost bájivá n Objevuje se v předškolním věku (+- 5. rok) – 8.-9. rok n Smyšlené příběhy, kde vystupují jako hrdinové n V pozadí je touha být uznáván, oceňován n Zmírnění frustrace n Posilovat sebevědomí pochvalou, kdykoli si to zaslouží Lež u starších dětí n Dítě už dokáže jít za svým cílem pomocí lži n Pokud něco provede, snaží se zamaskovat událost lží n S postupujícím věkem je lež promyšlenější Předcházení lhaní n Podporovat pravdomluvnost, odměňovat pravdu, n Umožnit pocit, že se dítěti nic nestane, bude-li mluvit pravdu n Sami nelhat n Netrestat, pokud dítě přistihneme při lži, jak se snaží dostat z problému, ale naučit, jak za své chyby nést zodpovědnost a jak napravit to, co způsobilo (spolu opravit poškozenou věc) Předcházení lhaní n Lži se daří v atmosféře strachu n Dítě lže tehdy, když se bojí n Dítě by mělo vědět, že může kdykoliv přijít, že si dospělý na jeho problémy najde vždy čas a společně je vyřeší n Nakladatel: Portál, edice: Průvodce výchovou v rodině; ISBN: 80-7178-594-6, EAN: 9788071785941 Originál: Le mensonge, překlad: Hana Prousková Formát: 108 stran, 19x11,5cm, česky, brožovaná vazba Rok vydání: 2002 (1. vydání) 2) Lhaní n Larry J. Koenig: Chytrá výchova, Portál, Praha, 2003 n Jamie Raser: Jak vychovávat děti, se kterými se dá žít, Portál, Praha, 2002 n Olga Elmanová: Kniha pro dobré rodiče, Fortuna, Praha, 2004 n Ken West: Novákovi potřebují pomoc. Portál, Praha, 2001 3) Vandalismus Vandalství n svévolné poškozování a ničení veřejného i soukromého majetku či podobných statků, které nepřináší pachateli žádné materiální obohacení a který zpravidla nemá pro takový čin žádný motiv. Většinou tak koná jen pro vlastní potěšení či pro potřebou odreagovat se. Často k němu dochází lidmi pod vlivem alkoholu nebo drog. n Slovo je odvozeno od jména kmene Vandalů, kteří roku 455 dobyli velkou část Itálie a vyplenili Řím. Slovo vytvořil Henri Grégoire, konstituční biskup v Blois, během Francouzské revoluce, když jako Vandalisme popsal některé stránky chování republikánské armády. Formy: n počmárané omítky budov sprejovými barvami, n ohnutá zrcátka na zaparkovaných autech n škrábance na karosériích automobilů n ohnuté dopravní značky n vysypané koše s odpadky n rozbité lahve od alkoholu na chodníku n rozřezaná sedadla v dopravních prostředcích nebo čekárně u lékaře n koule z bláta na omítkách obytných domů n ničí a rabují v kostelech, poškozují sochy, řádí na hřbitovech, kde rozbíjejí náhrobní desky a rozsypávají popel zemřelých n Vandalismus může nabýt formy závažné trestné činnosti n Alkohol v partě často spouští vandalské chování. Grafitti Grafitti n „Největší hardcore? Jednoznačně wholecar. Udělat wholecar není pomalovat celej vagon. Není to ani žádnej pitomej obrázek na vlaku. Je to tvý jméno přes celej zkurvenej vagon, je to wholecar, věc, kterou nemůžeš vzít zpátky. Hardcore.“ n „Když jsem s tím začal, ani ve snu by mě nenapadlo, kam to povede, co všechno se stane. Myslím na to každý ráno, když čistím rolety svýho shopu od tagů. Graffiti je báječná věc, pokud jste ten, kdo ho dělá.“ n „Graffiti je neustálý hrocení situace…, ale je to pěkný, samozřejmě.“ Slovníček n Writer – člověk, který vytváří graffiti n Crew – skupina writerů, která pracuje společně n Toy – začátečník (mezi sprejery se tento výraz používá spíše jako vulgarismus) n Can – plechovka spreje n Cap – tryska na spreje n Fatcap – tryska s nejširší stopou (až 20 cm tlustá plná stopa) n Skinnycap – tryska s nejužší stopou n Tag – podpis writera, důraz na kompozici n Piece – barevné graffiti, důraz na tvary písma a celkovou barevnou kompozici n Chrom – stříbrno-černé graffiti, důraz na tvar n Trow-up – rychlé graffiti, důraz na jednoduchost n Rooftop – piece/trow-up/chrom na střeše n End to end – panely přes celý vagón n Sketch – skica n Panel – graffiti na vagonu vlaku n Backjump (BJ) – namalování panelu za provozu soupravy n Wholecar (WC) – graffiti přes celou plochu vagonu n Wholetrain (WT) – graffiti přes celou soupravu n Oneman barevný wholecar – barevné graffiti přes celou plochu vagonu vytvořené jedním writerem, obecně to můžeme pokládat za vrchol nelegální tvorby writera Odkazy n Outlaw – První a nejstarší český graffiti web (1993-1999) n Onename – Offline virtuální archív českého graffiti. n graffitimag.cz – graffiti magazín n graffneck.cz n Eldar.cz – sekce výtvarno n Brnovision n Unos Team n EyEgasm n ROL Crew n WorldWideWriters Graffiti Site n http://www.portal.cz/psycho 4) Šikana Šikana n Šikana se ve své zárodečné formě vyskytuje prakticky na všech typech našich škol n Jednoznačně určit, kdy se jedná o šikanu a kdy o klukovinu, není vůbec jednoduché n rozhodující je skutečnost, jak 'legrácky' svého okolí prožívá postižený n Někdy vypadají výpovědi dětí, které se staly oběťmi počáteční šikany, na první pohled jako banality, ale seřadí-li se za sebou, sečtou-li se, výsledek bývá vážný Šikana n Šikana se jako epidemie rozšířila do všech škol (na některých, jako jsou například učiliště či základní školy, má těžší "průběh", na gymnáziích mírnější) n zejména tam, kde se praktikují tradiční způsoby pedagogické práce s autoritativním přístupem k žákům, kde se nepracuje s žákovskými skupinami, kde svět dětí je neprostupně oddělený od světa dospělých n většina učitelů se na těchto školách domnívá, že u nich šikana neexistuje n podle současných výzkumů je šikanou postiženo zhruba dvacet procent skupin na našich školách. n Znamená to tedy, že u nás je šikanováno na 300 tisíc dětí. Šikana n Na školách většinou neexistuje nějaká metodická příprava učitelů n Veřejnost i nadřízení se mylně domnívají,že kdyby dotyčný měl kázeň, bylo by vše v pořádku n Právě tam, kde je vnější kázeň vynikající, jako na vojně nebo ve výchovném ústavu, dosahuje šikana nejdokonalejší podoby Aktéři šikany n jsou extrémně egoističtí a sebestřední n nejsou schopni vidět utrpení druhého n mají pocit, že to všechno je zábava n strach v očích oběti, to, že ji mají ve své moci, je pro ně vzrušující n je to slast, kterou potřebují opakovat a postupně i zvyšovat. n je to podobné jako s drogovou závislostí Aktéři šikany n pokročilém stadiu šikany se stejně tak závislou může stát oběť, která se se svým trýznitelem identifikuje, bere ho jako kamaráda Typy agresorů n primitivní, brutální, na první pohled grázlík, který druhé zastrašuje I jeho rodiče jsou spíš lidé s násilnými sklony Typy agresorů n velmi slušný, sevřený, zvýšeně úzkostný n někdy i se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu n na první pohled nic nenasvědčuje tomu, že by nebyl v pořádku n oběť trápí většinou někde stranou, třeba na záchodě, aby ho druzí neviděli Typy agresorů n žák oblíbený, vlivný, s dobrým prospěchem, s výborným sociálním chováním n umí si získat učitele, je zábavný, rád pořádá "představení" s obětí a občas k tomu má i "své" lidi n v jeho rodině není na první pohled znát zřejmá patologie, rodiče ho mají rádi, "pouze" jsou hodně zaměřeni materiálně a konzumně n v rodině chybí duchovní a morální rozměr. Charakteristika oběti n děti z rodiny, kde chybí otec nebo kde je hyperprotektivní výchova n a kdy jej většinou matka svou péčí svazuje n obětí se může stát za určitých okolností každý, třeba jen tím, že se nějak odlišuje n Dr. Kolář to ilustruje případem holčičky, která měla rakovinu a prožila si velké utrpení. Vlivem toho se změnil i její žebříček hodnot. To však provokovalo její spolužáky. Ubližovali jí, třeba tím,že jí vytrhávali řasy n Děti, které to dělají, nejsou nenormální, jsou to obyčejní kluci a holky, "jen" více sebestřední. n Svou roli tu hrají i velmi silné davové fenomény, vliv médií, přemíra násilí v nich, vliv společnosti, ve které se uplatňují hodnoty zaměřené na prosazení se, na agresivitu, n Ve společnosti ve které je hodnota lásky a soucitu devalvovaná Formy šikany n Agresoři drží oběť na zádech, odhalí jí břicho a házejí kovovou mincí na pupek (tzv. pupendo), případně otevřenou dlaní nebo hranou ruky bouchají oběť do břicha (tzv. pigbelky). n Hromadné kopání do oběti ("Pojďte si kopnout, je to zadarmo!"). n Bodání nožem do hýždě, říznutí nožem do nohy, naříznutí ušního boltec žiletkou. n Oběť je mučena a "vynervována" až k sebevražednému či sebepoškozujícímu úniku. (Např. skoku z okna v 1. poschodí, což má za následek zlomenou nohu a potlučení.) n Vážně míněné pokusy o vyhození z okna, shození z mostu a pod. n Agresoři oběti svážou ruce, na hlavu jí navléknou igelitový pytlík a pozorují, jak se zmítá. n Škrcení kabelem, provazem, šálou, páskem (do ztráty vědomí a strangulační rýhy na krku nebo "jen" do "zmodrání" obličeje a dušení). Co brání vyšetřování šikany n oběť nedokáže podrobně vypovídat o tom, čemu byla vystavena, n agresoři úporně, přesvědčivě a organizovaně lžou, n většina ostatních spolužáků také lže nebo nechce vypovídat; objevují se falešní svědkové, n rodiče agresorů jsou přesvědčeni, že jejich děti byly nespravedlivě nařčeny, někdy se snaží dokonce vyvolat dojem, že agresorem je oběť, n rodiče oběti mají většinou strach o osud svého dítěte a bojí se dalšího vyšetřování, n při pokročilé šikaně brání nevědomě vyšetřování i pedagog Postup při vyšetřování šikany n Rozhovor s informátory a oběťmi n Nalezení vhodných svědků (u počáteční šikany není tak složité najít ty vhodné. Měli by to být žáci, kteří s obětí kamarádí, sympatizují s ní, neodmítají ji, nebojí se, nejsou závislí na agresorech a nejsou poplatní normám šikanování) n Individuální případně konfrontační rozhovory se svědky (Nekonfrontovat oběť a agresora a svědky s agresory) n Zajistit ochranu obětem n Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi (smyslem není získat informace, ale zastavit ho) n Pouze při vážné šikaně, kdy hrozí ublížení a je potřeba ochránit oběť, se čtvrtý krok udělá nejdříve Literatura n Dr. Michal Kolář Bolest šikanování (brož., 272 s., ISBN 80-7178-513-X). Lze si ji objednat v nakladatelství Portál, Klapkova 2, 182 00 Praha 8, tel.: 02/830 28 203, fax: 02/830 28 208, e-mail: obchod@portal.cz. Literatura n Kolář,M. Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál 1997, 2000.