Syndrom školního neúspěchu



n   Postojový komplex vyplývající z předchozích zkušeností jedince s neúspěchem. Neúspěch je
zinteriorizován  a stává se tak významným vnitřním faktorem ovlivňujícím jednání a prožívání

                                            Wiel (1992)

n   Vědomí školního neúspěchu spolu s nízkým sebevědomím, pocitem studu, ponížení a úzkostí mají pro
žáka hluboké a trvalé psychologické následky, které se projeví v chování

                                       Přítomny jsou aspekty:

n   Dlouhodobost

n   opakující se tendence prožitku neúspěchu

n   Přijetí vzorce chování vedoucího k neúspěchu

                                             Důsledky:

n    Nekomunikativnost

n    Uzavřenost

n    Citová závislost na učiteli (nesamostatnost, nízká sebedůvěra)

n    Neschopnost požádat o pomoc

n    Nesystematický přístup (metoda pokus-omyl)

n    Absence ambicí → reakce uzavření se

n    Chování namířené proti okolí



n   Je li ve třídě více žáků trpících syndromem školního neúspěchu, vytváří se velmi specifické
podmínky ve skupině

n   „školní anorexie“ – hromadné odmítnutí školy (norma je nepracovat)

n   Náprava – systémový přístup