Vizuálně motorické komunikační systémy SP · Znakový jazyk · Znakovaná čeština Zákon o znakové řeči č. 155/1998 Sb. Znakovou řečí se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a znakovaná čeština. o znakovaná čeština je umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími o znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována o spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka o český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu o český znakový jazyk má základní atributy jazyka: o dvojí členění o produktivnost o svébytnost o historický rozměr o znakovost o systémovost Znakový jazyk o Nejmenší jednotkou ZJ je znak (znak = slovo–jednotka mluveného jazyka) o ZJ umožňuje SP bezprostřední poznávání světa o počátky lingvistického výzkumu – Wiliam Stokoe - Sign Language Structure , 60. léta, USA Odlišnost ZJ od mluveného jazyka o mluvené jazyky jsou lineární - v jazykové výpovědi není možný jiný způsob než řadit postupně jeden znak (slovo) za druhým o znakové jazyky jsou simultánní - znaky lze provádět současně, protože lze využívat trojrozměrného artikulačního prostoru o Manuální nosiče – významy jsou neseny tvary, pozicemi a pohyby rukou o Nemanuální nosiče – mimika, pohyby a pozice hlavy, horní část těla Foneticko fonologická stavba ZJ Tvar rukou (při artikulaci) DEZ Poloha rukou (místo, kde je znak artikulován) TAB Pohyb rukou SIG Orientace dlaně a prstů (ve vztahu k tělu) ORI 1/ORI 2 Vztah ruky k ruce (u znaků artikul. oběma rukama) HA Využívání prostoru při znakování: Při znakování volně v prostoru jsou tři základní oblasti: a) před obličejem- kůň, slunce, zelený b) u krku - hodina, nedoslýchavý, poslouchat c) před tělem - továrna, umělec, kultura, auto o Některé znaky při artikulaci mění svůj základní prostor - bydlet, syn,nádraží,pes, šikovný. o Na těle lze identifikovat asi 26 míst, kde lze znak ukazovat. Způsob artikulace znaků: 1. Znaky artikulované jednou rukou o znaky s nulovým kontaktem (např. ANO, CO) o znaky s kontaktem; dominantní (u praváků pravá) ruka kontaktuje nějakou část těla (např. čelo, nos, ústa, hru|, rameno atd.), nikoli však druhou ruku (např. ZAPOMNĚL, ZVĚDAVÝ) 2. Znaky artikulované dvěma rukama znaky, v nichž jsou aktivní (v pohybu) obě ruce stejného tvaru (např. ZDRAVÍ, POČÍTAČ) o znaky "symetrické", v nichž je aktivní jedna (dominantní, u praváků pravá) ruka, která artikuluje nad (pod, za, před atd.) rukou pasivní; ruce jsou ve stejném tvaru ( např. ŘÍZEK, CHLÉB) o znaky "asymetrické", v nichž je aktivní jedna (dominantní) ruka, která artikuluje nad (pod, za, před atd.) rukou pasivní; ruce jsou v různém tvaru (např. PSÁT, LÉKAŘ). 3. Složené znaky - zahrnují kombinace výše uvedených typů: o (např. NEMOCNICE, ČERVEN) Inkorporace - včleňování- modulace- pozměňování: - inkorporace časových údajů (minulý týden, příští týden, pozítří) - inkorporace počtu (dva roky, tři měsíce, čtyři hodiny) - inkorporace způsobu (učí se pomalu, pije opatrně, pracuje těžce) - inkorporace předmětu do slovesa (jak pije, co nese) - inkorporace osobních zájmen (dát, ptát se) - simultánní artikulace záporu (nechci, nebavit, nemám hlad) - inkorporace směru (návštěva) U ZJ jsou hlavním typem jeho vyjadřovacích prostředků tyto složky: o verbálně nevokální - pohyby a pozice rukou, obličeje, případně i těla o neverbálně nevokální - gesta, mimika (překvapení, strach, odpor, hněv...), o neverbálně vokální - mluvené komponenty, které doprovází znakování (hlasitý dech, smích, útržky slov ...) Druhy znaků: o ikony – až 50% (vizuálně motivované znaky) a.) transparentní (př. kouřit, brýle) b.) transmucidentní (př. mléko, kniha) o indexy – signál, příznak (zájmena, příslovce) o symboly – vztah mezi nosičem a znakem je arbitrární Variety ve znakovém jazyce: o regionální odchylky ( potom, kaše, vejce) o sociální odchylky, vzdělaní uživatelé ZJ berou více výpůjček z mluveného jazyka země, kde žijí o odchylky podle pohlaví - ženy někdy ukazují jinak než muži o odchylky generační - starší lidé používají staré znaky, někdy dochází k záměrné změně znaků mladší generací, která nechce, aby jim starší vždy plně rozuměli o dětský jazyk (znakujeme-li na děti, automaticky používáme jednodušší, vizuálně výraznější jazyk), jazyk dospělých Možnosti osvojení vizuálně pohybových jazyků o metoda lingvistická (indirektní) – na základě mateřského jazyka se učí cizímu jazyku o metoda nativní (mateřská) – učí se napodobováním, vše probíhá přirozeně, vychází z reflexologických zákonitostí Etapy ontogenetického vývoje znakového jazyka ve znakovém prostředí: o pohyby, gesta, výraz obličeje o znakové žvatlání (4-6 měsíců) o protoznaky, nejsou to znaky, ale začínají se jim podobat (užívá je k označování sebe sama, lidí, místa a věcí) – příp. pointing o stupeň jednoho znaku (8-12 měsíců) o stupeň dvou znaků (16-24 měsíců) o stupeň tří znaků (24-30 měsíců) o osvojování morfologie znakového jazyka o používání delších komplexních výrazů o po 5. roce se upevňuje základní stavba jazyka o 10-12 let začínají se používat komplikované výrazy Schematické porovnání vlastního znakového jazyka neslyšících a znakované češtiny (Janotová, Řeháková, 1990, s. 96) o nedůvěra ve ZJ, neuznání ZJ jako přirozeného jazyka, etnocentrismus Prostředky komunikační ZJ vlastní znaky neslyšících, mimika, prstová abeceda, částečně mluvená řeč ZČ znaky znakované češtiny, mluvená řeč vysílaná v plném kontextu, prstová abeceda, okrajově i mimika Obsah dorozumívání ZJ jednodušší ZČ složitější Nejčastější používání ZJ dorozumívání neslyšících mezi sebou navzájem v neformálních kontaktech ZČ sdělování neslyšícím ve formálních kontaktech, dorozumívání ohluchlých po dokončení vývoje řeči, dorozumívání některých sluchově postižených s rozvinutou mluvenou řečí Srozumitelnost pro neslyšící ZJ dobrá, neslyšící ovládají ZČ není vždy dobrá, neslyšící neovládají v plném rozsahu Struktura jazyka ZJ zejména podstatná jména a slovesa ZČ prakticky všechny slovní druhy