Vývoj péče o zrakově postižené ve světě a v našich zemích Starověk O/Žádná výchova nevidomých O/V tzv. otrokářském období výjimečně umožněn přístup k základům věd nevidomým z vyšších občanských vrstev O/Období represe O/Řím, Sparta x Indie,Židé První zmínky o pomoci O/206 př.n.l. - organizace nevidomých hudebníků v Číně O/754 n.l. – Japonsko, povolání masérů Středověk O/Konec represe O/Vzdělání pouze u nejbohatších O/Tlupy žebráků, potulní vypravěči a zpěváci (nezávislí na církvi) O/Profesionální modliči O/Římskokatolická církev umisťovala nevidomé v azylech (modlili se za chlebodárce) O/Křesťanství – ústavy, pouze charitativní funkce Novověk O/Vliv humanismu a renezance O/16. – 18. století – pokusy o cílenou výchovu a vzdělávání jednotlivců z bohatých vrstev O/Tlak ze strany nevidomých na přístup k elementárnímu vzdělání O/První významnější pokusy o tvorbu písma čitelného hmatem l1560 – Španěl Francesco Lucas, písmena vyřezávaná do dřeva lMelanie von Salignac – mapy pro nevidomé, pro psaní technika vypichování zrcadlových písmen 1661 – Akademie slepých hudebníků a básníků v Palermu O/cca 1760 - první čítanka pro nevidomé O/1773 – Němec Christian Niessen – metodický spis jak vyučovat nevidomé O/1784 – první výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé v Paříži O/Zakladatel Valentin Haüy O/Nejprve škola s denní docházkou, později i domov O/Cílem je vybavit nevidomé takovými dovednostmi, aby se stali užiteční pro společnost (domácí učitel, sazeč v tiskárně, košíkář, výrobce rohoží, etc.) O/Ke čtení používal hladkou reliéfní latinku, počty a hudbu vyučoval pamětně O/Ústav zanikl během Francouzské revoluce O/1806 Augustin Zeune zakládá ústav v Berlíně (ovlivněn Haüyem) O/1807 – Haüy založil ústav pro nevidomé v Petrohradě O/1822 Haüy umírá v zapomenutí O/Do konce 18. stol. nevidomí považováni za nevzdělavatelné - Haüy jako první dokázal opak O/Do konce 18. stol. - založeny 4 ústavy v Anglii O/Nevidomý začíná být chápaný jako člověk, se všemi lidskými vlastnostmi, postoji, city a právy O/D. Diderot – Dopisy o slepých vidomých O/Johann Wilhelm Klein (1765-1848) O/Vzdělával nevidomého chlapce vlastními metodami O/1805 založil výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé ve Vídni O/Autorem hladké a propichované reliéfní latinky O/Adoptoval hry pro nevidomé, zeměpisné mapy v podobě dřevěných skládaček, etc. O/Myšlenka vzdělávat nevidomé společně s vidícími - nerealizováno O/Založil oddělení pro „poloslepé děti“ – pouze krátce O/Uznávaná a vlivná osobnost – „otec pedagogiky nevidomých“ O/Louis Braille (1806-1852) O/ navštěvoval pařížský ústav pro mladé slepce O/učil se 12-ti bodové slepecké písmo vyvinuté Barbierem (1815) O/1825 vyvinul 6-ti bodové písmo, přijato až 1879 na III. Slepeckém sjezdu v Berlíně O/V USA první škola pro nevidomé založena v roce 1832 v New Yorku O/Myšlenka, že nevidomí musí být v neustálém kontaktu s vidícími O/pol. 19. stol. - myšlenka „předškolních zařízení“ pro děti ve věku 8 – 12 let –Francie, Dánsko, Vídeň O/1887 – v USA založena první mateřská škola pro nevidomé O/poč. 20. stol vzdělávání nevidomých organizováno v podstatě stejně jako pro žáky vidící lVe většině ústavů zavedeno bodové písmo lVýuka TV Péče v Čechách O/Aloys Klár (1763-1833) O/1807 – „Hradčanský ústav pro slepce a na oči choré“ – spoluzakladatel prvního ústavu pro nevidomé v Čechách O/Vypracoval výchovné osnovy O/Od 1825 ředitel O/1832 pro neshody odchází O/1832 zakládá zaopatřovací a zaměstnávací ústav pro dospělé slepce – „Klárův ústav“ O/1833 umírá O/Alois Pavel Klár (1801-1860) O/Navazuje na práci otce v Klárově ústavu O/1833 – stavba nové budovy, počet chovanců vzrostl z 15 na 54 O/Personál nejdříve tvořili řádové sestry, 1850 nahrazeny civilními zaměstnanci O/Snahy o vystěhování ústavu vojskem, poté pro zřízení nemocnice O/Přijímáni jedinci s absolvovanou ZŠ v Hradčanském ústavu O/Učňovské obory, snaha o zajištění zaměstnání absolventům O/Rudolf Maria Klár (1845-1898) O/1880 ředitelem ústavu O/přístavba další budovy–chovanci 15-50 let O/Do ústavu zavedl Braillovo písmo O/1897 - Mateřská škola s opatrovnou (jinak ústav určen pro dospělé slepce) O/Zaměření na řemesla, zejm. košíkářství O/R.M.K. zastával názor, že nevidomí musí být vzděláváni soustavně od nejútlejšího věk BRNO: O/1835 „Soukromý ústav pro nevidomé“ v Zábrdovicích v Brně lZaložil Jan Nepomuk František Rafael Beitl O/1846 – „Moravskoslezký ústav pro slepce“ lzaměřený na řemesla lpřešli sem chovanci soukromého ústavu lBeitl ředitelem lDalším ředitelem Jan Schwarz – rozšíření ústavu, tiskárna pro tisk hladké reliéfní latinky a posléze Braillovým písmem. O/1910 – Deylův ústav pro slepé O/Zakladatel oční lékař Jan Deyl O/Možnost vzdělání v českém jazyce (první ryze český ústav) O/Josef Zeman (1867-1961) O/Propagátor zřízení slepeckého muzea O/Organizátor první světové výstavy slepeckého tisku v Praze (1935) O/Vydal cenné publikace, které se zabývají historií péče o nevidomé i jejich životními problémy Současnost O/Ján Jesenský O/Markéta Skalická O/Robert Vachule O/Josef Smýkal O/Pavel Wiener O/A další O/Lily Nielsen O/Integrace / inkluze O/Profesní uplatnění Literatura: O/Smýkal, J. Tyflopedický lexikon jmenný http://www.ecn.cz/smykal/publikace/kniha13t.htm O/Monatová, L. Pojetí SP z vývojového hlediska. Brno: Paido, 1996 O/Ludíková, L. Tyflopedie I. Olomouc: UP, 1989