Fyziologie procesu vidění

   

   ►Lidské oko vnímá světelné podněty různé vlnové délky

   

   ►Světlo, kt. se do oka dostává prochází optickým prostředím oka

   

   

   Optické prostředí oka:

   

   ►Soustava průhledných tkání

   ►Rohovka, oční komorová voda, čočka a sklivec

   ►Paprsky se lámou přes zakřivené plochy rohovky a čočky

   

   Akomodace:

   

   ►Schopnost oka přizpůsobit se vidění na různou vzdálenost, zejm. na blízko

   ►Ciliární sval v řasnatém tělese, pružná čočka, vazivový závěsný aparát

   

   Zraková ostrost:

   

   ►Rozlišovací schopnost oka

   ►Nejdokonalejší v místě žluté skvrny sítnici

   ►Stupeň zrakového postižení = míra zrakové ostrosti

   

   Centrální vidění:

   

   ►= vizus

   ►= rozlišovací schopnost oka – nejmenší pohledový úhel, pod kterým musejí být dva
   objekty, aby mohly být vnímány odděleně

   

   Vyšetření zraku do dálky:

   

   ►Schnellenovy optotypy

             

   ►Pflügnerovy háky

              

   ►Tabule typu „log MÚR“ - Landoltovy prstence

   Landoltovy prstence

   

   ►Běžná vyšetřovací vzdálenost je 5 m

   ►Zraková ostrost je zapisována do zlomku

   §Čitatel – vzdálenost od optotypu v m

   §Jmenovatel – vzdálenost, ze které by měl být daný řádek přečten

   ►Fyziologický vizus = 5/5

   

   

   

   Vyšetření zrakové ostrosti do blízka:

   

   ►Jägerovy tabulky

   ►Priegel-test

   ►Pracovní vzdálenost 35 cm (30-40 cm)

   ►Různá velikost písma

   

   Poruchy ostrosti zraku dle WHO:

   

   ►střední slabozrakost – 6/18 – 6/60, kategorie zrakového postižení 1

   

   ►silná slabozrakost -6/60 – 3/60, kategorie zrakového postižení 2

   

   ►těžce slabý zrak – 3/60 – 1/60, ZP do 20ş nebo 45ş jedno oko, kategorie ZP 3

   

   ►praktická nevidomost – 1/60 – světlocit, ZP do 5 ş, kategorie ZP 4

   

   ►úplná nevidomost -  ztráta světlocitu - zachování světlocitu s chybnou světelnou
   projekcí, kategorie zrakového postižení 5

   

   Rozdělení zrakových postižení pro školní účely:

   

   ►Děti slabozraké:

   

   ►Děti se zbytky zraku:

   

   ►Děti prakticky nevidomé:

   

   ►Děti naprosto nevidomé:

   

   

   Zorné pole:

   

   ►Na zevních stranách až 90°

   ►Na straně nosu nahoře a dole jen okolo 60°

   

   Periferní vidění:

   

   ►Vnímání sloužící k prostorové orientaci, adaptaci na snížené osvětlení

   ►Výpadek v zorném poli – skotom

   ►Terč zrakového nervu (tzv. slepá skvrna) – fyziologicky slepé místo

   

   Vyšetření periferního vidění:

   

   ►Manuálně

   ►Perimetr

   Amslerova mřížka

   

   Refrakce oka:

   

   ►= poměr mezi lomivostí optických prostředí a předozadní délkou oka

   ►Emetropické oko x ametropické oko

   ►Refrakční vady:

   §Krátkozrakost (myopie)

   §Dalekozrakost (hypermetropie)

   §Astigmatismus

   

   Zornicový reflex:

   

   ►Schopnost zornice reagovat na různou intenzitu osvětlení

   

   Nitrooční tlak

   ►Nitrooční tekutina

   

   ►Udržuje normální tvar oka

   

   

   Vyšetření barevného vidění:

   

   ►Testovací rozmezí 380-760 nm

   ►Worthova světla

   ►Tabulky – Stilling, Ishihara, etc.

   ►Anomaloskop

   

   

                                        Studijní literatura:

   

   KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ   L.  Oftalmopedie.  Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2

   PEŠATOVÁ, I. Vybrané kapitoly ze speciální pedagogiky se zaměřením na oftalmopedii, Liberec,
   1999

   

   PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky, Brno: Paido, 1998

   

   KEBLOVÁ, A. Zrakově postižené dítě, Praha: Septima, 2001

   

   a další