Speciální pedagogika 2 Mgr. Dana Brožová Mgr. Dana Brožová katedra SP, Poříčí 9 (1. patro, dveře č.104) konzultační hodiny: úterý 14,30 – 15,30 hodin čtvrtek 8 – 9 hodin (případně dle předchozí domluvy) kontakt: dbrozova@centrum.cz Obsah předmětu Specifické poruchy učení: - definice a projevy, etiologie, - legislativa, možnosti vzdělávání, - osobnost dítěte s SPU, - poradenství, diagnostika, - podrobně reedukace SPU. Literatura BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. Vymezení současné problematiky. BRNO: MU, 2004. ISBN: 80-210-3613. BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II. Reedukace specifických poruch učení. BRNO: MU, 2005C. ISBN: 80-210-3822-5. MATĚJČEK, Z. Dyslexie. Specifické poruchy učení. Jinočany: H&H, 1995. ISBN: 80-85787-27-X. POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha: Portál, 2001. ISBN: 80-7178-570-9. SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN: 80-7169-773-7. ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení: specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Praha: Portál, 2003. ISBN: 80-7178-800-7. Definice „Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha učení může vyskytovat souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emociální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná nebo nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů.“ (Matějček, 1995, s. 24) Základní pojmy Dyslexie → specifická porucha čtení; Dysgrafie → specifická porucha psaní; Dysortografie → specifická porucha pravopisu; Dyskalkulie → specifická porucha počítání; Dyspinxie → specifická porucha kreslení; Dysmúzie → specifická porucha hudebnosti; Dyspraxie → specifická porucha schopnosti vykonávat složité úkony. Historický pohled na SPU (pouze informativně) - počátky vědeckého bádání spojeny s poznatky o komunikaci a řeči v 2. polovině 19. století - (Paul Broca, Carl Wernicke) - termín slovní slepota (Adolf Kussmaul) - objevení SPU v Anglii roku 1896 (Pringle Morgan, James Kerr, James Hinshelwood) - Samuel Torrey Orton - Historický pohled na SPU - 1904 Antonín Heverhoch - Josef Langmeier, Otakar Kučera - Zdeněk Matějček, Zdeněk Žlab, Miloš Sovák - Hana Tymichová, Olga Balšíková, Jiří Dan - Olga Zelinková, Věra Pokorná, Zdena Michalová, Jiřina Bednářová aj. Terminologie d- specifické vývojové poruchy učení, specifické poruchy učení, vývojové poruchy učení d- Legasthenie, Lese-Rechtschreib-Schwierigkeiten, spezielle Lernprobleme, Teilleistungsschwächen d- Learning disabilities, Specific learning difficulties, Specific learning disability Výskyt: přibližně 2 – 4%, u chlapců až třikrát vyšší. 10. Revize Mezinárodní klasifikace nemocí z roku 1992 F80 – F89 Poruchy psychického vývoje Základní diagnózy: F81 Specifické vývojové poruchy školních dovedností F81.0 Specifická porucha čtení F81.1 Specifická porucha psaní F81.2 Specifická porucha počítání F81.3 Smíšená porucha školních dovedností F81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností F81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná F82 Specifická vývojová porucha motorické funkce F83 Smíšené specifické vývojové poruchy Etiologie SPU A. DISPOZIČNÍ PŘÍČINY Genetické vlivy Lehká mozková dysfunkce (LMD) a její vliv na vznik poruch učení Odchylná organizace cerebrálních aktivit Nepříznivá konstelace laterality, netypická dominance hemisfér Schéma rozložení funkcí mozkových hemisfér Etiologie SPU B. NEPŘÍZNIVÝ VLIV PROSTŘEDÍ Podmínky rodinného prostředí Podmínky školního prostředí (Pokorná, 1997) DYSLEXIE Pracovní skupina Mezinárodní dyslektické společnosti, Annals of Dyslexia, 2003: Dyslexie je specifická porucha učení, která je neurobiologického původu. Je charakterizována obtížemi se správným a/nebo plynulým rozpoznáváním slova, špatným hláskováním slov a špatnou schopností dekódovat. Tyto obtíže jsou typickým následkem deficitu ve fonologické složce jazyka, který je často neočekávaný ve vztahu k ostatním poznávacím schopnostem a k podmínkám efektivní výuky ve třídě. Mezi sekundární následky mohou patřit problémy s porozuměním čteného a omezené čtenářské zkušenosti, které brání růstu slovní zásoby a základních znalostí. DYSLEXIE je specifická porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. Postihuje rychlost a správnost čtení, techniku čtení, porozumění čtenému textu. Objevují se následující obtíže: + záměny tvarově podobných písmen (inverze statické a dynamické); + záměny akusticky podobných hlásek, obtíže ve sluchové diferenciaci a diskriminaci hlásek; + neschopnost akustické a optické analýzy a syntézy slov; + obtížné skládání hlásek a písmen do slabik, pomalé slabikování; + přidávání nebo vynechávání písmene/ slabiky/ slova, + přehazování pořadí slabik, slov ve větě; + přetrvávání tzv. dvojího čtení; + domýšlení textu, odhadování slov, odříkávání textu zpaměti; + poruchy čtení s porozuměním – neznalost obsahu textu ani bezprostředně po přečtení, také tzv. mechanické čtení; + pravolevé čtení, vracení se na začátek slova/ řádku; + vynechávání řádků. DYSGRAFIE je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tedy čitelnost a úpravu. Je vázána na estetickou úroveň psaní. Projevuje se v následujících oblastech: + obtíže v zapamatování tvarů písmen, jejich napodobování; + písmo je příliš velké/ malé, často obtížně čitelné; + nestejná velikost grafémů; + opačný sklon písma; + neschopnost udržet písmena na řádku; + neupravený písemný projev – časté škrtání, přepisování písmen; + neúměrně pomalé tempo psaní; + křečovité držení psacího náčiní, neúměrný přítlak; + písařský výkon vyžaduje neúměrně mnoho energie, vytrvalosti a času. DYSORTOGRAFIE je specifická porucha pravopisu, která je velmi úzce a často spojena s dyslexií. Vystupují zde do popředí specifické poruchy řeči a nedostatky ve sluchovém vnímání. 1. Zvýšený počet specifický dysortografických chyb: rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek; rozlišování slabik dy – di, ty – ti, ny – ni; rozlišován sykavek; vynechaná, přidaná, přesmyknutá písmena nebo slabiky; hranice slov v písmu. 2. Obtíže při osvojování gramatického učiva a při aplikaci gramatických jevů. Z čeho mohou pramenit obtíže jedince s dysortografií? TH dysfunkce levé/ řečové hemisféry; TH dysfunkce pravé/ ne-řečové hemisféry; TH poruchy v dynamice duševních procesů; TH hyperaktivita; TH důsledek dysgrafie. DYSKALKULIE je porucha matematických schopností, která postihuje manipulaci s čísly, číselné operace, matematické představy, geometrii. 1. Dyskalkulie praktognostická: porucha manipulace s konkrétními předměty či symboly – číslicemi, operačními znaménky;obtíže ve třídění předmětů podle barvy, velikosti. 2. Dyskalkulie verbální: porucha schopnosti slovně označovat množství a počet předmětů, operačních znaků a matematický úkonů. 3. Dyskalkulie lexická (numerická dyslexie):snížená schopnost číst matematické symboly a matematické příklady. 4. Dyskalkulie grafická (numerická dysgrafie):narušená schopnost psát číslice, operační znaky (diktát, přepis),neschopnost kreslit geometrické tvary. 5. Dyskalkulie operační:narušení schopnost provádět základní mate-matické operace, záměny početních operací. 6. Dyskalkulie ideognostická:porucha chápání matematických pojmů a vztahů mezi nimi (princip číselné řady, zvratnost matematických operací); neschopnost převést slovní úlohy do početních operací. DYSPINXIE je specifická porucha kreslení. Kresebný projev dítěte je nápadně primitivní, charakteristická je neschopnost zpodobnit danou představu nebo tvar způsobem adekvátním k věku dítěte. Projevuje se následujícími obtížemi: + neobratnost v zacházení s tužkou při kreslení jako při psaní; + křečovité, tvrdé tahy kreslícím náčiním – silný přítlak; + roztřesené, nejisté linie; + neproporcionalita jednotlivých nakreslených objektů; + obtíže v napodobení určité sestavy čar nebo ploch; + neefektivní rozložení kresebné plochy; + časté opravy, gumování, problémy s kresebným nářadím. DYSMUZIE je specifická porucha schopnosti vnímání a reprodukce hudby, osvojování hudebních dovedností. Rozlišujeme následující typy: - dysmuzie impresivní (receptivní); - dysmuzie totální (centrální); - dysmuzie expresivní (motorická). Dítě s dysmuzií má potíže také při vnímání a reprodukci rytmu. DYSPRAXIE je specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony. Je nazývána též syndrom nešikovného dítěte. Charakteristická je: + celková neobratnost dítěte; + poruchy koordinace pohybů (hrubá i jemná motorika); + poruchy rovnováhy; + sekundárně se buduje nechuť k motorickým činnostem; + porucha vnímání vlastního tělesného schématu; + neschopnost adekvátně napodobit daný pohyb. Jedinci s dyspraxií bývají okolím hodnoceni jako nešikovní, lajdáci, neposední a neukáznění. Mají problémy v běžném životě. NESPECIFICKÉ PROJEVY SPU Deficity pozornosti. Zvýšená unavitelnost. Deficity paměti. Motorické deficity. Obtíže v časoprostorové orientaci a ve vnímání posloupnosti. Obtíže v pravolevé orientaci. Obtíže v jazyce a řeči. Emoční labilita, psychomotorická instabilita. Poruchy aktivity. Poruchy senzorické integrace.