FORMY PRÁCE S TALENTOVANÝMI ŽÁKY PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. Definice a modely inteligence • W. Stern: • Inteligence je všeobecná schopnost individua vědomě orientovat vlastní myšlení na nové požadavky, je to všeobecná duchovní schopnost přizpůsobit se novým životním úkolům a podmínkám. Definice a modely inteligence • D. Wechsler: • Inteligence je vnitřně členitá a zároveň globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnávat se svým okolím. Definice a modely inteligence • J. P. Guilford: • Inteligence je schopnost zpracovávat informace. Informacemi je třeba chápat všechny dojmy, které člověk vnímá. Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky Model A. J. Tannenbauma (1986) Model Josepha S. Renzulliho - tříkruhová koncepce nadání (1986) Mönksův triadický model (1992) Francoys Gagne - diferencovaný model nadání a talentu (1993) Specifika mimořádně nadaných žáků: • � žák svými znalostmi přesahuje stanovené • požadavky • � problematický přístup k pravidlům školní práce • � tendence k vytváření vlastních pravidel • � sklon k perfekcionismu a s tím související • způsob komunikace s učiteli, který může být • i kontroverzní • � vlastní pracovní tempo • � vytváření vlastních postupů řešení úloh, které • umožňují kreativitu • � malá ochota ke spolupráci v kolektivu Specifika mimořádně nadaných žáků: • � rychlá orientace v učebních postupech • � záliba v řešení problémových úloh zvláště ve • spojitosti s vysokými schopnostmi oboru; • přeceňování svých schopností u žáků • s pohybovým nadáním • � kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a • nacházení kreativních postupů • � vhled do vlastního metaučení • � zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva • do hloubky, především ve vyučovacích • předmětech, které reprezentují nadání dítěte • � potřeba projevení a uplatnění znalostí a • dovedností ve školním prostředí Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků • Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace. • • Příklady pedagogicko-organizačních úprav: • • � individuální vzdělávací plány • � doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu • � zadávání specifických úkolů • � zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a • projektů • � vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech • � účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky • � vytváření speciálních tříd • � vynechání ročníku Existuje souvislost mezi RVP a talentovaným žákem? • Jakým způsobem je zohledněn talentovaný žák? • Chápeme-li nastavení obsahu RVP jako „otevření dveří“ autonomii škol, inovaci vyučovacích metod a forem práce se zaměřením na osobnost žáka, můžeme s nadějí konstatovat, že talentovaní žáci mají možnost úspěšného individuálního rozvoje. Jejich nadšení pro konkrétní obor, jejich invence a tvořivost a jejich intelektuální potenciál mohou být rozvíjeny. Podmínkou je, aby se tito žáci ve školách setkali s informovanými pedagogy, kteří jsou oborovými odborníky a jsou ochotni pracovat nejen s těmito talentovanými žáky, ale také sami na sobě. Děkuji Vám za pozornost