Poznání vesmíru • Vesmír – statický * vyvíjející se – konečný * nekonečný – dohledný* nedohledný – viditelný * neviditelný Život ve vesmíru? • Co je to život? • Umíme ho definovat? • Poznáme život postavený na zcela odlišných principech? • Odpovědi na otázku existence života mimo Zemi: – Ano – Ne – Nevíme – Ano,ale daleko Život na Zemi • Ano, na Zemi život existuje. • Kde na Zemi život existuje? • Odkud se vzal? • Kdy se objevil ? • Jak k tomu došlo? Podmínky pro vznik života • Životní podmínky byly vytvořeny a existují • Život se vyvinul pouze „jednou“ • Podmínky nutné • Pravděpodobnost vzniku života - za 3,8 mld. let jedenkrát Podmínky pro vznik života na Zemi • Slunce a jeho energie • Zářivý výkon Slunce * složení atmosféry Země • Voda v tekutém stavu • Měsíc a slapy na Zemi • Jupiter a jeho ochranný štít • a pak ještě něco navíc…. Pár čísel • Staří vesmíru – 13,8 mld. let • Stáří Země - 4,5 mld. let • buňka – 3,8 mld. let • Jednobuněčný život trval cca 3 mld. let • první vícebuněčný organismus - 700 mil. let • Raketový start života • Rostliny – kyslík - – ozon – oživení souše • před 700 mil let – vícebuněčný organismus • před 210 mil. let - veleještěři ( cca 140 mil. let) • před 70 mil. let savci • před 2,5 mil let předchůdci člověka • před 250 tisíci lety Homo sapiens • před 40 tis. Lety Homo sapiens sapiens, Adam a Eva z Afriky ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY Definice životního prostředí podle zákona 114/1992 Sb.: „Životní prostředí tvoří souhrn podmínek umožňující existenci, vývoj a reprodukci živých organismů.“ Životní prostředí jako systém Rozmístění souše a vegetace na polokoulích, vliv na obsah CO2 v atmosféře, půlroční kolísání Důsledky oteplování Změna vlastností jednoho prvku systému – atmosféry ovlivňuje další prvky systému Hydrosféru Pedosféru Biosféru Antroposféru včetně vazeb Vliv na hydrosféru • Led • Oceány • Jezera • řeky Tání ledovců • Alpy, 1949, 2003 Tání ledovců 2 • Alpy, 1910, 2001 Důsledky tání ledu – oteplování vody oceánů Změna rozložení srážek • Výkyvy • Destabilizace obvyklých podmínek Vysychání jezer Ubývání vody v řekách v pouštních oblastech desertifikace Hurikány a povodně Eutrofizace vod, kvetení, řasy Vysychání vodních ploch - antroposféra • Sucho – smrt hladem • Úmrtí při povodních Vliv na pedosféru a litosféru • Půdy • Pouště • Permafrost - dlouhodobě promrzlá půda permafrost Vliv na biotu • Šíření druhů přenášejících infekční nemoci • Šíření škůdci v důsledku mírných zim Šíření nemocí komáři, klíšťata Škůdci v lesích Vliv antroposféry na ostatní prvky systému příklady • Růst počtu obyvatel – tlak na prostor pro bydlení a půdu • Zemědělství – významný přispěvatel k produkci CO2 a k celkovému znečišťování • Spotřeba energie – nutnost spalovat fosilní paliva – CO2 Počet obyvatel Země prudce narůstá Kácení a vypalování deštných lesů, Amazonie 1975, 2001 LESY ODLESŇOVÁNÍ A ZÁKONY Spotřeba energie, satelitní snímek složený ze stovek nočních snímků Svět v noci, energie Příspěvek CO2 států a kontinentů Životní prostředí - systém • Životní prostředí je otevřeným systémem, který se vyvíjí, jeho vývoj je podřízen zákonitostem • Je geosystémem, prostorově vymezeným objektem, který se skládá z dílčích geosystémů nižších řádů Životní prostředí České republiky • Geografické souvislosti • Společenské souvislosti • Ekonomické souvislosti Stav životního prostředí České republiky ovzduší - 80 % - 90 % území ČR nepřekračuje limity koncentrací SO2, NOx, prašných aerosolů - Nejvyšší koncentrace znečištění: Praha, SZ Čechy, Ostravsko - Zdravotní komplikace plicního charakteru, - Kyselé deště způsobily na lesních porostech ČR největší škody v Evropě Silné a slabé stránky ovzduší voda Množství vody Roční srážky – 485 – 880 mm, o/ 700 mm 55 MLD km3 /rok vody, které se odpaří, odteče, vsákne - ČR je chudá na vodní zdroje - Zdroje vody: voda povrchová a podpovrchová – podzemní - Spotřeba povrchové vody: 45 % chlazení v elektrárnách 28 % průmysl 27 % veřejný odběr - Spotřeba podzemní vody: 71 % veřejný odběr 21,5 % průmysl • Města • Průmysl (chemický, papírenský, metalurgie) • Zemědělství – vliv na zdroje podzemních vod, umělé nádrže - klesá spotřeba hnojiv - značná setrvačnost • Sledována cca 300 stanicemi – hlavní toky+ 340 vrtů • - Systém klasifikace kvality vody • I., II., (neznečištěná) • III. znečištěná • IV. vysoce znečištěná • V. extrémně znečištěná • - Typy znečištění :organické, živinami, dusíkem, fosforem. Silné a slabé stránky složky ŽP - voda • Odběr vody a vypouštění odpadní vody jsou stabilní • 90% obyv. zásobováno pitnou vodou • 78% obyv. napojeno na kanalizaci • Všechny obce nad 10 tis. napojeny na čističku • Dlouhodobé zlepšování kvality povrchové vody • ------------------------------------------------------- • 11 % odpadních vod nečištěno • Voda ze studní nesplňuje normy pro pitnou vody ( 90%) • Chybí ČOV v obcích pod 10 tis. obyv. • Kvalita povrch. vody není uspokojující • Vodní nádrže – eutrofizace • Lokální specifické znečištění vody • Kaly z ČOV obsahují rizikové látky půda Silné a slabé stránky složky ŽP - půda • Klesá podíl zem. půdy a roste podíl lesní půdy • Klesá podíl negativních vstupů do půdy ( z atmosféry, hnojiva, pesticidy) • Koncentrace rizikových prvků podlimitní • ------------------------------------- • Vysoké (70%) zornění zem. půdy • Ohrožení erozí • 4% neobdělávané zem. půdy • Degradace lesních půd • DDT v půdě les • 20. století – mírné zalesňování, až k 1/3 rozlohy ČR, a to především jehličnany • (přes polovinu lesních porostů tvoří smrk). • Zvyšuje se podíl listnatých lesů (1/4 lesních porostů.) • - o/ věk stromů ............ 63 let • - obmýtní doba .......... 119 let • - těžba – především jehličnany (1/2 dřevní hmoty jsou kmeny) • Další užitky lesa – vodohospodářský, ekologický, rekreační, sběr plodů Zdravotní stav lesů Zátěže – nevhodná druhová skladba - průmyslové znečištění ovzduší zvýšená citlivost na – extrémy počasí - škůdce (kůrovec) - onemocnění (houby) české lesy – nejpoškozenější v Evropě Silné a slabé stránky složky ŽP - les • Přibývá lesní půdy • Klesá rozloha holin • Nárůst přirozeně se obnovujících lesních porostů • ------------------------------------- • zdrav. stav lesa, druhová a věková skladba není vyhovující • Nahodilá těžba lesa • Přemnožená lesní zvěř negativně ovlivňuje přirozenou obnovu lesa odpady Odpad – movité předměty na zneškodnění • nebezpečný • komunální • jiný Po r. 1998 – povinnost podat zprávu o produkci odpadu - Srovnání objem odpadu v kg/ob za rok ČR 310 (komunální) + 371 (průmyslový) USA 720 neuvádí Rakousko 480 75 Silné a slabé stránky složky ŽP – odpady a obaly • Produkce odpadů klesá • Materiálové využití odpadů vysoké (55%) • Recyklace vysoká ( 50 %) • ------------------------------------------- • 62 % komunálního odpadu je ukládáno na skládky Silné a slabé stránky složky ŽP – hluk • Budování technických protihlukových opatření • --------------------------------- • Vysoký podíl obyvatel je vystaveno nadměrnému hluku Nejpalčivější problémy ŽP ČR • Překračování limitů troposferického ozonu a uhlovodíků • Vysoké emise okyselujících látek na území • Vysoký počet uzavřených, ale nezabezpečených skládek • Vysoké zornění půdy, ohrožení erozí • Neuspokojivý zdravotní stav lesů • Vysoký počet ohrožených živočišných a rostlinných druhů • Čistota, úpravnost veřejných prostranství • Nepříznivý vývoj poměru zastavěných a přírodních ploch (výstavba na „Zelené louce“, nevyužití vhodných ploch v obcích) • Konzumní způsob života, okouzlení spotřebou, velkoplošná reklama na tento způsob života • Export neobnovitelných surovin • Nežádoucí lobování v oblasti rozhodování o závažných projektech Pozitivní očekávání vývoje ŽP ČR • Celkové snižování imisní zátěže vlivem aktivních opatření i přirozeného vývoje • Zvyšování kvality povrchových a podzemních vod • Pokles atmosférické depozice • Rozvoj odpadového hospodářství Závěr • v letech 1990 1998 - zásadní zlepšení složek ŽP • Dle hodnot standardních indikátorů nyní ŽP ČR v průměru s okolními státy • Pozitivní vliv společenských změn, prosazení moderní legislativy • Dynamika změn 90. let se zpomalila, dnes stabilizace • Současný stav nelze považovat za zcela uspokojivý ( troposf. ozon, arom. uhlovodíky, havárie, půda a eroze,) • růst přepravy – tranzit přes ČR • Snižování imisí, obměna technologií, nové zemědělské metody, odpad. hospodářství • Kvalita ŽP ČR bude ve výhledu do roku 2010 pozvolna růst • Pokles těžby černého uhlí, stabilizace těžby hnědého uhlí • Pokles těžby vysokoprocentních vápenců • Rekultivace ploch poškozených těžbou • Pokles a stabilizace emisí z energetiky • Pokles znečištění vod z průmyslu • Zlepšování struktury vozového parku osobních aut, ale ne dopravních, růst znečištění z dopravy • Pokles negat. vlivu zemědělství, výroby, aplikace hnojiv a pesticidů, rozvoj ekologického zemědělství • Nárůst produkce obalů, • Růst staveb na zelené louce • Vysoká koncentrace návštěvníků v chráněných lokalitách Mezinárodní srovnání Obecná ochrana přírody • Krajina a její ráz • Stav přírody a krajiny a vývojové trendy • Ochrana krajinného rázu • Významné krajinné prvky • Územní systémy ekologické stability • Programy tvorby a ochrany krajiny • Lesy a dřeviny rostoucí mimo les • Půda a její ochrana • Likvidace odpadu • Problémy životního prostředí • Mezinárodní srovnání Krajina • ...krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. (Zákon Č. 114/1992 SB.) • „Krajina představuje souvislé území, vnímané člověkem, jehož vzhled je určován činností a vzájemnou interakcí přírodních a antropogenních činitelů.“ (ÚMLUVA O EVROPSKÉ KRAJINĚ, 2000) Ráz krajiny • „...ráz každé krajiny je dán na jedné straně charakterem přírodního prostředí, tj. především reliéfu, hornin, podnebí a jim odpovídající potenciální vegetace, na druhé straně je dán také tisíciletou činností lidské společnosti...“ (CULEK, 1998), • Krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají. • Krajina je živou soustavou. • Existují různé krajiny, ale že rozdíly mezi nimi spíš cítíme, než abychom je uměli pojmenovat. Hodnoty krajiny (ochrana krajinného rázu – přírodní hodnota – kulturně-historická hodnota – krajinářsko-estetická hodnota • Niva – louka, pole • Lesy – částečně vykáceny • lidská sídla – dominanta krajiny • Krajina – hrad Kost – 500 let součást krajiny • Reliéf – charakteristický prvek, stavební kámen Stav přírody a krajiny a vývojové trendy Ve střední Evropě kulturní krajina dlouhodobě se vyvíjející pod intenzivním tlakem zásahů člověka. Vzniklo tak zde několik unikátních krajinných typů - řada jedinečných ekosystémů. Postupná intenzifikace zemědělské a průmyslové výroby významné ohrožení nebo zánik těchto ekosystémů. Krajina v ČR : • snížená retenční schopnost krajiny • snížená biodiverzita zemědělských ekosystémů • nízká biodiverzita monokulturních lesů • staré ekologické zátěže Zemědělská krajina ohrožena • dlouhodobou absencí extenzivních forem hospodaření na loukách a pastvinách • erozí na nevhodně obdělávané orné půdě video • proměna rázu zemědělské krajiny České republiky v minulém století ZDE Ochrana vybraných území v krajině • ochrana prioritní: – velkoplošná zvláště chráněná území a přírodní parky • ochrana vybraných prvků v krajině: – území s dynamicky se měnící tváří krajiny + urbanizovaných prostorech území České republiky • „ÚSES – zelená kostra krajiny“ Územní systémy ekologické stability • (ÚSES) je definován jako : • vzájemně propojený soubor přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu • biocentra, biokoridory. CHÁNĚNÁ ÚZEMÍ vybrané mapové podklady • Velkoplošná zvláště chráněná území • Národní park • Chráněná krajinná oblast • Maloplošná zvláště chráněná území • Národní přírodní rezervace • Přírodní rezervace • Národní přírodní památka • Přírodní památka • Přírodní park • _____________________ • Biosférická rezervace Národní parky v ČR: Krkonošský • Šumava • Podyjí • České Švýcarsko Ochrana složek krajiny • Reliéf • Voda • Půda • Biota – rostliny (lesy, dřeviny rostoucí mimo les dřeviny) – živočichové • Výtvory lidské činnosti dřeviny • Les: • poznamenán monokulturním hospodařením • posunutou druhovou a prostorovou skladbu dřevin • nevyskytují se všechna vývojová stádia lesa ( podmínka bohatosti hmyzích a ptačích druhů) • Významná složka krajiny • dotváří její charakteristický ráz • stromy, keře a dřevité liány, stromořadí, aleje • solitéry, skupiny, zahrady, parky a sady • jsou obecně chráněny č. 114/1992 Sb. • Významné stromy a jejich skupiny je možno registrovat jako významné krajinné prvky • památné stromy Na území ČR žije asi 47 000 druhů rostlin a živočichů 90 druhů savců 220 druhů ptáků 65 druhů ryb Druhová biodiverzita – srovnatelná s okolím - obecně větší než v západní Evropě Pozitivní trendy ukončení některých zemědělských postupů zvýšení počtu motýlů, lučních ptáků, ještěrek Volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny cíl: zastavit zánik a degradaci cenných biotopů pokračující negativní trend: • luční ekosystémy – (nálet dřevin, nevhodný způsob pasení a sečení luk) • obdělávaná zemědělská krajina – koroptev polní . čejka chocholatá • necitlivé úpravy vodních toků – ohrožena celá společenstva vodních organismů • intenzivní chov ryb • ilegální lov Péče o zvláště chráněné druhy • záchranné programy probíhající: • perlorodka říční, tetřev hlušec • rdest dlouholistý, vstavače trojzubého, hořec jarního • záchranné programy připravené • sokol stěhovavý a raroh velký, • rys ostrovid, vlk evropský, medvěd hnědý, sysel obecný • problematické druhy živočichů: • velké šelmy, vydra říční, bobr evropský V ochraně životního prostředí pracují tyto instituce státní správy: • Ministerstvo životního prostředí • Česká inspekce životního prostředí • Státní fond ŽP • Český ekologický ústav • Český ústav ochrany přírody • správy CHKO a NP • a další. Nevládních organizace: • Český svaz ochránců přírody • Hnutí Brontosaurus • Greenpeace • Děti Země • Hnutí Duha • Společnost pro trvale udržitelný život atd.