„Umění je to, co jako umění funguje“

   prof. Jiří Kroupa

   Seminář dějin umění FF MU v Brně

   

   Funkce umění:

   1.     Zdobná funkce

   2.     Komunikační funkce

   A.   Citová (estetická) informace

   B.   Věcná informace

   3.     Funkce národního kulturního dědictví

   4.     Umění jak předmět odborného zájmu

   5.     Umění jako předmět uměleckého trhu

   

Světová muzea umění

   Kunsthistorisches Museum Wien

   MOMA – Museum der modernen Kunst Wien

   MAK – Museum für angewandte Kunst Wien

   Albertina Wien

   Alte (neue) Pinakothek München

   Pinakothek der Moderne München

   Dresdener Staatsgalerie

   Metropolitan Museum of Art New York

   Museum of modern Art New York

   Guggenheim Museum New York

   Musée National du Louvre Paris

   Centre G. Pompidou Paris

   National Gallery London

   Tate Gallery London (Tate Modern)

   Museo del Prado Madrid

   Ermitáž Petrohrad

   Gallerie degli Uffizi Firenze

   Museum Ludwig Köln a.R.

   

   

   

   

   

Galerie v Brně

   Moravská galerie v Brně

   (Pražákův palác, Mistodržitelský palác,

   Uměleckoprůmyslové muzeum)

   Muzeum města Brna

   (Špilberk, Měnínská brána)

    Dům umění města Brna

   Galerie mladých

   Galerie ARS

   Galerie Brno

   Galerie Aspekt

   Galerie Art Kontakt

   Galerie Na bidýlku

   Galerie I. Art Consulting

   Galerie Escort

   

   

   

   

   

    Umění bez revolucí?

   Thomas S. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí,

                                  Praha 1997, (originál z r. 1962)

   George Kubler: The Shape of Time (1962)

   Kuhn: „V tomto eseji znamená „normální věda“ výzkum,

   který je založen přísně na jednom či několika výsledcích

   vědy, jež určité vědecké společenství jistým způsobem

   uznává po určitou dobu jako to, co poskytuje základ

   pro její další praxi.“ (s.23)  

   „Paradigma, v ustáleném významu toho slova, je nějaký

   přijatý model nebo schéma.“ (s.35)

   Paradigma – všeobecně přijímaný model současné vědecké

   praxe, který zahrnuje zákony, teorie, aplikace a odpovídající

   přístroje (dále terminologii a metody)… (volně dle s.23)

   „Revoluční věda“ „..za vědecké revoluce pokládáme takové

   nekumulativní události ve vývoji vědy, v nichž je staré

   paradigma zcela nebo zčásti nahrazeno novým, které je

   s paradigmatem starým neslučitelné“ (s.98)

   

   

   

   

   

   

   

George Kubler – The Shape of Time

   1. Koncepot stylu je nedostatečný (svazuje skutečnou

   podobu jevů do klišé, vysvětluje dílu jen synchronně

   2. Metafory z biologie (zrod, rozkvět, zánik) jsou neadekvátní

   3. Metody dějin umění je třeba propojit s exaktními vědami

       (užít nebiologické metodologie – např. matematiku)

   4. Nepsat biografie umělců jen jako chronologie

   5. Neoddělovat formalistickou a ikonologickou metodu

       interpretace (nikoli originalita, ale řešení problému)

   Prvoobjekty – díla s novým řešením určitého problému

   Repliky – řeší proměňující se podobu problému

   (např. Remeš 1220-1250, Raffael – Vatikánské fresky aj.)

   

   

   

    

    

    

    Jan Bialostocki – aplikace teorie různě trvajícího

   historického času dle Fernanda Braudela

   1. La longe durée – dlouhé úseky (s minimální změnou)

   2. La moyen durée – střední čas – slohové kulturní systémy

   3. La curt durée – běžné události v dějinách

Lorenzo Ghiberti – bronzová vrata Baptisteria ve Florencii

                                     (1402 – 1425)

   A.   Z hlediska jiných dveří daného období i dřívějška

   B.   Z hlediska gotického reliéfu

   C.   V rámci vlastní Ghibertiho tvorby

   D.   Z hlediska užití perspektivy v sochařském reliéfu

   E.   Z hlediska vazby k antické tradici