Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Teorie a didaktika výchovy ke zdraví 2 Projekt Den jódu Monika Janošcová, Hana Tomšíková Učitelství pro 1. st. ZŠ 5. ročník, skupina B2, KS Návrh projektu Název: Den jódu Autoři: Monika Janošcová, Hana Tomšíková Realizace: 3. - 5. ročník Typ projektu: l Podle délky: střednědobý (2 – 3 dny max.) l Podle prostředí: školní l Podle počtu zúčastněných: společný – třídní, školní l Podle organizace: vícepředmětový l Podle navrhovatele: uměle připravený l Podle informačních zdrojů: volný i vázaný – kombinace obou typů l Podle účelu: směřující k výchově ke zdraví Smysl projektu: Seznámení se základními podněty pro ovlivňování zdraví, využívání a aplikování ve svém životě. Aktivní rozvíjení ochrany zdraví a zodpovědnosti. Upevňení hygienických, stravovacích, pracovních, zdravotně preventivních návyků. Výstup: l Prezentace pro ostatní žáky. l Leporelo z fotografií. Předpokládané Kognitivní: aktivní seznámení s vyhledáváním informací na internetu, cíle: aplikace dovedností z oblasti výtvarné, dramatické, pracovní výchovy, seznámení se základními prvky přípravy projektu Afektivní: rozvoj organizačních schopností a týmové spolupráce, podpora samostatnosti a kreativity žáků, vysvětlení spolužákům potřeby jódu pro zdraví, hodnocení snahy, přístupu k práci Psychomotorické: příprava zdravých pokrmů, nástěnky, informací, prezentace Sociální: rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci Předpokládané l Motivace činnosti: l Motivační rozhovor l Záznam informací l Rozdělení činností l Brainstorming l Příprava pokrmů l Vyhledávání informací na internetu l Výtvarné činnosti l Dramatické činnosti Organizace výuky: l Práce ve skupinách l Individuální práce Předpokládané l Metody slovní – rozhovor, diskuze, brainstorming, práce s textem výukové metody: l Metody názorně demonstrační – předvádění činností l Metody praktické – výtvarné činnosti, nácvik pracovních dovedností l Metody řešení problémů l Brainstorming Předpokládané l Papíry, psací potřeby, potraviny, výtvarné pomůcky, knihy, počítače se pomůcky: zavedeným internetem apod. Způsob prezentace Ve vyzdobené jídelně k tématu – prezentace získaných vědomostí, dovedností. projektu: Způsob hodnocení: Učitelé hodnotí ústně průběžně při práci a na závěr zhodnotí výstup a prezentaci dětí. Žáci si sami také zhodnotí výstup a prezentaci pro spolužáky. Možnost realizace projektu 1. Průběh projektu 1. setkání Motivace: u Do třídy bychom přinesly zvětšenou část fotografie těla rozstříhanou jako puzzle a poprosila jsem děti, aby mi ji pomohly poskládat. Motivační rozhovor: u Kdo ví, co je na fotografii? Proč vám fotografii ukazuji? Rozhovor. Diskuze. (O zdraví, navození tématu JÓD.) 2. setkání Záznam informací: u Pojmová mapa: děti zapisují své návrhy pro realizaci projektu. Oválný popisek: Základní informace Kdy? Proč? Vyhledávání informací na Oválný popisek: Potraviny, pití – zdravé internetu. vaření. Možné podané návrhy: 3. setkání Brainstorming: u Děti dávají dohromady své nápady. u Zapisují, co všechno musí zajistit, připravit, co nesmí chybět, jak vše udělají, jak se rozdělí. 4.setkání u Rozdělení činností 3. ročník – příprava jídelny – nástěnka 4. ročník – zdravá svačina 5. ročník – příprava prezentace pro ostatní děti, vyhledávání informací na internetu 5. setkání u Vlastní práce dětí 6. setkání u Hodnocení 2. Texty k projektu Řešení jodového deficitu a jeho následků je jednou z celosvětových aktivit UNICEF v oblasti péče o zdraví, podporovanou v zemích s nedostatkem jódu v přirozené stravě, tedy i v ČR. Spolupracuje při ní zejména se Světovou zdravotnickou organizací (SZO, WHO – World Health Organization) a s Mezinárodní radou pro kontrolu poruch způsobených jodovou nedostatečností (ICCIDD - International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders). Nedostatek jódu v organismu, jemuž je celosvětově vystaveno přibližně 30 % populace (1,6 miliardy lidí), minimálně způsobuje u stovek milionů dětí menší opožďování jejich tělesného a duševního vývoje, desítky milionů dětí jsou odsouzeny k mentální retardaci a každoročně se dosud narodí 100 000 dětí, postižených endemickým kretenismem (z uvedené 1,6 miliardy lidí je 655 milionů postiženo strumou z nedostatku jódu, 26 milionů má již poškozené funkce mozku a 5,6 milionů lidí je postiženo kretenismem). Nejvíce je postiženo obyvatelstvo vnitrozemských a horských oblastí - zejména v Jižní Americe, centrální Africe a Asii. Také Česká republika se z důvodu své geografické polohy vyznačuje nízkým přívodem jódu z přirozené stravy, který v minulosti vedl k velmi těžkým poruchám vývoje (až ke kretenismu). Jodací jedlé soli v padesátých letech 20. století se situace výrazně zlepšila, avšak v průběhu osmdesátých let začala incidence strumy znovu stoupat, a to i u dětí. Řešení bylo třeba hledat v interdisciplinární spolupráci řady resortů: od roku 1995 v České republice působí pod záštitou Státního zdravotního ústavu Meziresortní skupina pro řešení jodového deficitu, která se problematikou nedostatku jódu v potravě soustavně zabývá a jejímiž členy jsou přední odborníci v oblasti endokrinologie, pediatrie, výživy, hygieny, farmacie, veterinárního lékařství, zástupci výrobních, obchodních i dalších společností, firem a organizací, včetně Českého výboru pro UNICEF. Koncem roku 2002 se Česká republika přiřadila k zemím, v nichž byl podle kritérií ICCIDD/WHO problém jodového deficitu eliminován. Mezi nejvýznamnější aktivity, jimiž se Český výbor pro UNICEF od poloviny devadesátých let 20. století podílel na odstraňování jodové nedostatečnosti v ČR, patří: · informování široké odborné i laické veřejnosti o důležitosti a konkrétních formách přívodu jódu do organismu (formou pořádání sympozií a odborných seminářů, vydáváním a distribucí informačních letáků o důležitosti jódu, spoluprací s médii, atd.), · soustavná spolupráce s organizacemi a institucemi, které mohou stav přívodu jódu ovlivnit, · podpora soustavného sledování stavu přívodu jódu do organismu, nebo? vyřešení jodové nedostatečnosti nemusí být v ČR z důvodu geografické polohy stavem trvalým, · Český výbor pro UNICEF stál u zrodu Dne jódu v ČR, když jej v roce 1999 poprvé vyhlásil. Jako Den jódu je v ČR každoročně vyhlašován 6. březen. JÓD – NEPOSTRADATELNÁ SLOŽKA VÝŽIVY (Informační leták pro širokou veřejnost) Jód je stopovým prvkem naprosto nezbytným pro tvorbu hormonů štítné žlázy, a tím i pro normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje plodu a prvního roku života dítěte. Při závažnějším nedostatku jódu u plodu a kojence dochází k poškození vývoje centrální nervové soustavy a k významnému celoživotnímu postižení duševních schopností člověka. Ale i mírnější stupeň jodového nedostatku u lidského plodu může nepříznivě ovlivnit kvalitu duševního a tělesného vývoje člověka. U dospívajících dětí a u dospělých se nedostatek jódu projevuje např. zvětšením štítné žlázy (strumou), zvýšenou únavností, ale i poruchami sexuálního vývoje, poruchou plodnosti a vyšší potratovostí u žen. Nedostatek jódu u žen také může být příčinou vzniku nádorového bujení prsu a štítné žlázy. Rizikovými skupinami populace, které jsou nedostatkem jódu nejvíce ohroženy, jsou těhotné ženy a nenarozené lidské plody, kojící ženy a kojenci do jednoho roku života, dospívající mládež, zejména dívky. Přirozeným zdrojem jódu je potrava. Přirozená strava v našich geografických podmínkách se však vyznačuje nedostatkem jódu. Nejvíce jódu je obsaženo v mořských rybách a jiných produktech moře. Potřebnou dávku jódu pro organismus by měly zajistit dva pokrmy z mořských produktů týdně. Výše uvedené rizikové skupiny populace však potřebují ještě další přísun jódu. Jedním ze způsobů, jak nedostatku jódu v našich geografických podmínkách čelit, je jodidace kuchyňské soli. Mělo by být samozřejmostí používat při přípravě potravy výlučně jodidovanou sůl (každé balení kuchyňské soli by mělo udávat množství jódu 20 – 34 mg v 1 kg ve formě jodidu nebo jodičnanu). Kuchyňská sůl se však dětem do jednoho roku nemá podávat a nadměrné solení se nedoporučuje ani ostatním věkovým kategoriím. Proto těhotným a kojícím ženám a dospívající mládeži můžeme zvýšený přísun jódu zajistit podáváním jodidových tablet. Tablety se podávají denně a jejich užívání a dávkování určí vždy lékař, protože nadměrné množství jódu v organismu také není zdravé. Zvýšenou dodávku jódu můžeme zajistit i obohacenými multivitaminovými přípravky. Jódem jsou dnes již obohaceny ovocné přesnídávky pro děti a některé nápoje, ale také mléčné, moučné a masné výrobky. Shrnutí: Prevence nedostatku jódu v organismu je velice jednoduchá, a proto není v podstatě důvod, aby obyvatelé ČR trpěli poruchami štítné žlázy z důvodu jodové nedostatečnosti. Stačí zařazovat do jídelníčku alespoň 2x týdně mořské ryby a jiné produkty moře a solit jodidovanou solí. © Český výbor pro UNICEF - MUDr. Josef Nováček a kol. 3. Práce dětí, fotografie - ilustrativní