K jazykové kultuře v 1. polovině 20. století jazykový purismus a Naše řeč Jednota Sv. Čecha – 1913 Naše řeč – 1. ročník 1917 lingvistický historismus – Josef Zubatý, Václav Ertl (teorie dobrého autora) purismus – Jiří Haller (30. léta) jazykovědný strukturalismus Pražský lingvistický kroužek – přednášky členů viz: Sborník Jazyková kultura a spisovná čeština, 1932 (Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Miloš Weingart...) tam Jakobson: O dnešním brusičství českém (bezpředmětný x marný) postoj ke kodifikaci: V. Mathesius – „pružná stabilita“ Pravopis, spisovný jazyk a jazyková kultura dnes Diskuse o Pravidlech českého pravopisu z r. 1993 (akademické vyd. Academia, školní vyd. Pansofia): Petr Fidelius: pravidla jsou nedemokratická Zde: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitN/4.1993/50/5.png a další články z Literárních novin na stejné téma, např. (vše v internetovém archivu přes předchozí odkaz): konzervativní pojetí: M. Ajvaz (LtN roč. 1993, č. 41, s. 4[1] a č. 50, s. 4) P. Fidelius (LtN, roč. 1991, č. 4, s. 6-7; roč. 1993, č. 12, s. 3 a č. 13, s.3) progresivní pojetí: A. Stich (LtN roč. 1990: č. 24, s. 7; roč. 1993: č. 1, s. 6) M. Červenka (LtN, roč. 1993, č. 45, s. 7) dále k tématu jazyková kultura v poznámce. [2] Petr Sgall: spisovná čeština má potíže: 1. nepřirozená, knižní, nikdo tak doma nemluví, ani jazykovědci 2. „Černobíle“ se rozlišuje mezi spisovnými a nespisovnými jevy (ty nespravedlivě málo prestižní). 3. moc obtížná, nikdo ji nezvládne Návrhy: - zavést standard = spisovná, hovorová a obecná čeština (neostrost hranic standardních a nestandardních jevů) - pluralitní kodifikace ad Pravidla českého pravopisu, 1993 úpravy v psaní přejatých slov s/z filozofie – ale: theo-sofie, pan-sofie, sofismus, sofistika nebo psát důsledně zofisma, zofistika ?^ - - izmus: optimizmus, humanizmus o a také optimizta, fantazta, humanizta? -univerzita, katarze, penze, konzerva, konzistence –rs, ls, ns = [rz, lz, nz] - kurz, komparz x ale puls, trans – nedůslednost - když zapisovat asimilaci, proč ne také egzém, anegdota? tak x tagže - diskuze, renezance, režizér – chyby velká písmena v názvech okresní úřad v Benešově, nově Okresní úřad v Benešově katedra českého jazyka pedagogické fakulty MU nově: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty MU hospoda U hrušky nebo U Hrušky, U králů nebo U Králů nově jen U Hrušky, U Králů progresivní nebo protivzdělanecká, technokratická, nedemokratická Pravidla? alternativa: konzervativní pojetí funkční, estetická a citová „stránka“ pravopisu v celku Václav Jamek Divili se ptakopisci: Pročpak jste vy ptakopysci takoví nízcí a slizcí? Vaše místo v ptakopise jenom těžko pochopí se. Kdyby ten váš slavný výzkum dal už pokoj ptakopyskum! Co pan Charvát, a pak Chrobák? Těm zas narost křivej zobák – zatímco pitomý ptakopysk alespoň umí svůj ptakopisk! „jazykozpytci“ a „jazykozpitci“ 1. přirozenost rozdílu spisovný x mluvený jazyk (vztah ke komunikační situaci) 2. úloha kodifikace: tříbit (dát možnost zdokonalování) 3. respekt k „laikům“ (možné vzory) 4. demokratické pojetí jazyka pluralita, ne rovnost ________________________________ [1] tamt. k tématu J. Marvan a L. Vaculík, oba konzervativní pozice. [2] Bělič, Jaromír –Havránek, Bohuslav. – Jedlička, Alois: Problematika obecné češtiny a jejího poměru k jazyku spisovnému, Slovo a slovesnost 23, 1962, s. 108-126. Hauser, P. (2004): Spisovný jazyk a nářečí v české škole. In: Spisovnost a nespisovnost. Zdroje, proměny a perspektivy. Brno: Masarykova univerzita, s. 46-49. Jamek, Václav: O patřičnosti v jazyce. Praha, 1998. Oliva, K. (2005): Požadavky na úroveň diskuse o spisovné/ standardní češtině, Slovo a slovesnost, 66, s. 278-290. – tam i další literatura Sgall, P. – Maglione, C. (2005-2006) : Čeština standardní a běžně mluvená, Český jazyk a literatura, 56/ 2005-2006, s. 80-87. Šlosar, D. (2005): Minimalizace škod na spisovné češtině, Host, 07/ 2005, s. 15.