Základy speciální pedagogiky Logopedie vymezení oboru, postavení v systému věd, logoped, klinický logoped, logopedický asistent, komunikace, narušená komunikační schopnost – vymezení, etiologie, klasifikace, charakteristika jednotlivých poruch Logopedie nMladý vědní i studijní obor, formoval se v 1. pol. 20.stol., neustále se rozvíjí a mění. nLogos – slovo + paidea – výchova (výchova řeči). n„Vědní obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminování a prevence NKS.“ nPředmětem zájmu: NKS u osob všech věkových kategorií!!! Logopedie – postavení v systému věd nv ČR tradičně součástí SP. ntěsný vztah k obecné pedagogice a ostatním oborům SP. nzabývá se patologickou stránkou komunikačního procesu è to určuje její vztah k ostatním oborům: nobory medicíny, nobory psychologie, njazykovědné obory… Logoped, klinický logoped, logopedický asistent Logoped nAbsolvent akreditovaného magisterského programu SP, SZZ z logopedie a surdopedie. Klinický logoped npůsobí v rezortu zdravotnictví. nAbsolvent akreditovaného magisterského programu SP, SZZ z logopedie a surdopedie Ë absolvování specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie. Logopedický asistent nAbsolvent bakalářského programu SP na PedF se SZZ z logopedie (do roku 1993 absolventi logo.kurzu). npracuje pod vedením logopeda!!! Organizace logopedické intervence v ČR nV kompetenci 3 rezortů: nMinisterstva školství, mládeže a tělovýchovy, nMinisterstva zdravotnictví, nMinisterstva práce a sociálních věcí. nLogopedi působí i v nestátním sektoru è po roce 1989 *soukromé, nadační, charitativní organizace, které se zabývají poskytováním služeb osobám se speciálními potřebami. Rezort MŠMT ČR nBěžná MŠ, ZŠ – integrace !!! (individuální, skupinová). nLogopedické třídy při MŠ. nLogopedické třídy při ZŠ. nSpeciální třídy při ZŠ pro žáky s poruchami učení. nMŠ logopedická. nZŠ logopedická (denní, internátní, hodiny individuální logo.péče). nMŠ, ZŠ pro SP, nMŠ speciální, ZŠ praktická, ZŠ speciální, nMŠ, ZŠ pro TP, nSPC, PPP. Komunikace nlat. Communicatio = sdělování. n„Obecně lidská schopnost užívat výrazové prostředky k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů.“ nCíl komunikativního chování: nvzájemné dorozumívání a sdělování informací, nudržování a pěstování mezilidských vztahů. nŘeč – specificky lidská schopnost. nSlouží ke sdělování pocitů, přání, myšlenek. nNení člověku vrozená, na svět si přinášíme dispozice, které se rozvíjí až při verbálním styku s mluvícím okolím. Komunikace nVerbální komunikace nvšechny komunikační procesy, které se vykonávají za pomoci hlasité či psané řeči. nNonverbální, neverbální komunikace nveškeré dorozumívací prostředky neslovní podstaty. nMůže doprovázet mluvenou řeč, ale také tvořit samostatné jazykové jednotky (např. piktogramy). nŘeč očí, výrazy obličeje, gesta, doteky, pohyby, přiblížení/oddálení, fyzické postoje, úprava zevnějšku a životního prostředí. Narušená komunikační schopnost Lechta (1990, s. 19) říká, že: „Komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, pokud některá z rovin (či několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačnímu záměru.“ Může jít o: nfoneticko-fonologickou, nmorfologicko-syntaktickou, nlexikálně-sémantickou, npragmatickou rovinu. NKS – etiologie nEtiologie (příčiny vzniku) je různá. nZ hlediska časového rozlišujeme příčiny: npre- nperi-, npostanální. nZ hlediska lokalizačního nejčastější příčiny: ngenové mutace, chromozomové aberace, norgánová poškození receptorů, npoškození centrální části, npoškození efektorů, npůsobení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí (např. příčina OVŘ dítěte)… NKS – klasifikace dle symptomů nvývojová nemluvnost nzískaná orgánová nemluvnost nzískaná neurotická nemluvnost nporuchy zvuku řeči nporuchy plynulosti a tempa řeči nporuchy artikulace nporuchy grafické podoby řeči nsymptomatické poruchy řeči nporuchy hlasu nkombinované vady a poruchy řeči 1. vývojová nemluvnost OVŘ n„Nemluví-li dítě ve 3 letech nebo mluví méně než ostatní děti v tomto věku – OVŘ.“ nNejčastější příčiny: nprostředí, dědičnost, nadužívání masmédií… Vývojová dysfázie n„NKS, ke kterému dochází poškozením raně se vyvíjející CNS a jež se může projevovat neschopností nebo sníženou schopností verbálně komunikovat, i když jsou podmínky pro vytvoření této schopnosti přiměřené.“ nPostihuje výslovnost, gramatickou strukturu, slovní zásobu, deficity v oblasti JM, Gfm., paměti a pozornosti, porucha kresby, přidružení SPU… 2. získaná orgánová nemluvnost (afázie) nŘeč byla vyvinuta, ale na základě poškození dominantní hemisféry mozku došlo ke ztrátě již nabyté schopnosti komunikovat. nSložitá systémová porucha è narušení nejen komunikačních schopností, ale celé psychické, emocionální, volní sféry postiženého člověka. nPříčiny: nCMP, úrazy a poranění mozku, nádory, encefalitida, degenerativní onemocnění CNS, intoxikace mozku. 3. získaná neurotická nemluvnost (mutismus) n„NKS, kdy dochází ke ztrátě artikulované řeči.“ nNarušení: psychogenně podmíněné, na podkladě silného psychického traumatu. nElektivní mutismus nabsence řeči v konkrétní situaci, prostředí, v kontaktu s určitými osobami. 4. poruchy zvuku řeči (huhňavost, palatolalia) Huhňavost (rinolalie) n„NKS, která postihuje zvuk řeči i artikulaci.“ nhypernazalita – huhňavost otevřená, patologicky zvýšená nosovost, nhyponazalita – huhňavost zavřená, patologicky snížená nosovost (mnň = bdď), nsmíšená forma. Palatolalia nNKS, jejíž příčinou jsou orofaciální rozštěpy.“ nporucha rezonance, artikulace, srozumitelnosti řeči. Orofaciální rozštěpy 5. poruchy plynulosti a tempa řeči (koktavost, breptavost) Koktavost n„Syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným (tonickým, klonickým) přerušováním procesu mluvení.“ ndosud se nepodařilo odhalit příčiny vzniku… Breptavost n„NKS charakteristické tím, že si ho daná osoba neuvědomuje, má malý rozsah pozornosti, narušena je percepce, artikulace a formování výpovědi.“ nDezorganizace myšlení, bezobsažná řeč, rychlé tempo řeči, opakování hlásek, chybná artikulace, nepravidelné tempo řeči, prodlužování hlásek, monotónní řeč. 6. poruchy artikulace (dyslalie, dysartrie) Dyslalie n„Neschopnost používat jednotlivé hlásky anebo skupiny hlásek v komunikačním procesu podle příslušných jazykových norem.“ nDěti s dyslalií tvoří až 2/3 dětí přijatých do logopedické péče. nnejčastěji chybná výslovnost sykavek a hlásky r. Dysartrie n„Porucha motorické realizace řeči na základě organického poškození CNS.“ nvývojová – nejčastěji spojena s DMO. nzískaná – cévní mozkové příhody, úrazy, onkologická onemocnění, roztroušená skleróza. nna 2000 novorozenců 1 DMO. 7. poruchy grafické podoby řeči nDyslexie, dysgrafie, dysortografie… 8. symptomatické poruchy řeči n„NKS provázející jiné, dominantní postižení, nemoc, poruchu.“ nNejčastější symptomatické poruchy řeči: nNKS u dětí s DMO, nNKS u dětí MR, nNKS u dětí se ZP. 9. poruchy hlasu n„Vznikají na základě přechodných nebo trvalých změn a v důsledku patofyziologické činnosti dýchacích, fonačních, rezonančních a artikulačních orgánů.“ nDysfonie = funkční poruchy mluveného hlasu. nDysodie = poruchy zpěvního hlasu. nhlasová hygiena: notužování, upevňování nervového systému, správná životospráva – dostatek spánku, strava, pitný režim, aktivní odpočinek – zdravý celkový způsob života, nhlasová školení a cvičení, nhlasový odpočinek.