Milan Fujda, Ústav religionistiky, FF MU Úvod do religionistiky: Náboženství jako předmět vědeckého bádání? Požadavky k ukončení Esej max. 3 strany A4, Times New Roman 12 pts, řádkování 1,5 ­ Témata: Čím může být religionistika užitečná sociální pedagogice? ­ Poznámky: poznámkový aparát plagiátorství ­ Termín odevzdání? Besnier, J.-M. Histoire de la philosophie moderne. Paris: Grasset, 1993. Nový, L. Masaryk jako ,,filozof krize, kritiky a smyslu". In Václavkova Olomouc 1967. Ostrava: Profil, 1970, s. 26­32. Pavlincová, H. Lístek do kroniky česko-polských filozofických vztahů. SPFFBU, B 48, 2001, s. 135­161. Nová, H. Elektronické informační zdroje v knihovnách České republiky. Informace na dlani 2001 [CD-ROM]. Praha: Albertina Icome Praha, 2001 [cit. 24. října 2001]. Holzbachová, I. Ernst Mach a vědecké poznání [online]. 2001 [cit. 22. září 2003]. Dostupné z: . Četba William E. Paden, Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru interpretací, Brno 2002. David Václavík, Sociologie nových náboženských hnutí, Brno Praha 2007. Co je náboženství? Má nějakou podstatu? ­ Vztah člověka k tomu, co pro něj má roli boha. (Jan Heller) ­ Sjednocený systém věr a praktik vztahujících se k posvátným věcem, tj. Věcem majícím zvláštní postavení, a věcem zakázaným, přičemž tento systém věr a praktik sjednocuje ty, kteří jej dodržují, do jediného společenství. (Émil Durkheim) Co je náboženství? Má nějakou jasnou funkci? ­ systém věr a praktik, pomocí nichž skupina lidí bojuje s [...] konečnými problémy lidské existence. Je výrazem jejich odmítnutí kapitulovat před smrtí, poddat se frustracím, dovolit nepřátelství rozbít jejich lidské společenství. Být religiózní, viděno z hlediska jedince, implikuje dvě věci: za prvé, víru v to, že zlo, bolest, zmatek a nespravedlnost jsou základní fakty existence; a za druhé, soubor praktik a s nimi spojených posvěcených věr, které vyjadřují přesvědčení, že člověk může být těchto skutečností navždy uchráněn. (Milton Yinger) Co je náboženství? Jak utváří lidské jednání, myšlení a komunikaci? ­ 1) Systém symbolů, které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické. (Clifford Geertz) Jak poznat náboženství? Nábožensky vykládané skutečnosti Nábožensky vykládané zkušenosti Nábožensky vykládané normy ­ skutečnost náboženství jako základ pořádku a orientace Náboženství jako systém? Čeho? Nauky? (religio jako doktrína) Rituálu? (religio jako traditio) Symbolů? Sociální organizace a její legitimizace? Posvátné a profánní Mircea Eliade a radikální přelom: ­ posvátné místo x posvátný čas Émil Durkheim a zbožštění společnosti: ­ posvátné jako zakázané Posvátné a problém sociální stratifikace a legitimizace řádu ­ bohové jako další společenské bytosti Náboženství a moderní společnost Zánik? Vznik? Proměna? Věda nebo mnoho věd? Religionistické přístupy k náboženstvím: ­ Dějiny náboženství ­ Komparace náboženství ­ Kontexty náboženství aneb kdo všechno se zabývá náboženstvím Religionistika ­ věda o náboženstvích Jak je to s lidským původem náboženství? Jak je to s náboženstvím jako antropologickou konstantou? Věda jako rádce věřícího a nevěřícího? Věda jako mediátor mezikulturního porozumění? Religionistika jako antropologická a sociální věda Nic víc... ....a nic méně!