Vizuálně motorické systémy Teoretické základy ZJ - manuálně kódované mluvené jazyk neslovní podstaty, vizuálně motorická rovina - samostatný živý jazyk, znaky přirozeného jazyka (plnohodnotný komunikační systém) - nejmenší jednotkou znak – ZJ x ZČ, znaky na jednotlivé komponenty - lingvistický výzkum od 60. let, USA – William Stokoe, 1993 – výzkum u nás – prof. Macurová Zákl. atributy ČZJ: dvojí členění; produktivnost; svébytnost; historický rozměr; znakovost; systémovost Prvky ZJ - manuální nosiče: tvary, pozice a pohyby rukou i prstů; místo artikulace znaku, kontakt s tělem - nemanuální nosiče: mimika, gesta, pohyby a pozice hlavy; způsob ukazování, horní část těla; postoj těla Odlišnost od mluveného jazyka - mluvené jazyky lineární => jedno slovo za druhým - znakové jazyky simultánní => znaky lze provádět současně díky možnosti využití 3 D Foneticko fonologická stavba ZJ - tvar rukou při artikulaci - poloha – kde je znak artikulován - pohyb rukou - orientace dlaně a prstů ve vztahu k tělu - vztah ruky k ruce u znaků artikulovaných oběma rukama Inkorporace - časových údajů, počtu, způsobu, předmětu slovesa, osobních zájmen, záporu, směru Dělení znaků - deiktické – přímo ukazují na objekty v okolí - ikonické – snadno vyčíst původ, komunikace o předmětech a jevech v ne bezprostředním okolí - symbolické – souvislost s označovaným objektem není patrná, vlastnosti, děje Odchylky ve ZJ - regionální - sociální - podle pohlaví - generační - dětský jazyk Možnosti osvojení ZJ - metoda lingvistická (indirektní): na základě znalosti mateřského jazyka osvojování cizího - metoda nativní (mateřská): napodobivé učení, přirozený průběh, reflexologické zákonitosti Znakovaná čeština - uměle vytvořený soubor znaků, není samostatným jazykem; gramatické prostředky ČJ v kombinaci se ZJ; pomoc pro nedoslýchavé, ve škole, dorozumívání mezi slyšícími a SP Gestuno („jeden ze znaků“ – z italštiny) - uměle vytvořený systém pro plánovanou internacionální znakovou řeč - sbírány znaky srozumitelné neslyšícím většiny zemí – publikována kniha s přibližně 1500 znaky - žádná konkrétní gramatická pravidla Mezinárodní znakový systém - z Gestuna; užívaný při mezinárodních setkáních neslyšících, neslyšící různých zemí - užíván při Deaflympiádách, mezinárodních jednáních Tlumočení ZJ = dvojjazyčná zprostředkovaná komunikační činnost = operativní přenos informací mezi partnery komunikace z výchozího jazyka do cílového komunikačního systému - funkčně komunikativní ekvivalence – dodržení výrazů původního i cílového projevu - obsahová adekvátnost – termín/znak stejný obsahově, i když nepřímý překlad Proces tlumočení ZJ komunikativní trojúhelník: vysílatel – (text 1) – tlumočník – (text 2) – příjemce fáze tlumočení: recepce – translace – produkce Součásti procesu tlumočení ZJ - lingvistické faktory - extralingvistické faktory - tlumočnická prognóza – odhad následujícího - text tvořen pojmovým jádrem a emocionálním nábojem Typy tlumočení ZJ - konsekutivní (Recepce – Translace – Produkce; R, T, P; …) - simultánní (stálá souběžnost R, T, P) Podmínky tlumočení ZJ - znalost obou jazyků, odborných termínů, vhodnost metafor, mluvní kultura, dostatečná zásoba znaků, stejný dorozumívací kód, minimalizace „informačního šumu“, technické podmínky Nejčastější chyby při tlumočení - nerespektování specifik obou jazykových kódů, zatajování informací, mluvení o SP ve 3. os., ignorování dotazů klienta, pozdní příchody, nepohybování s klientem, porušován Etický kodex Etický kodex ČKTZJ – zákl. povinnosti a práva tlumočníka ZJ, vytvořen za účelem naplnění práva Neslyšících na plnohodnotnou komunikaci; Česká komora tlumočníků ZJ stanovila zákl. principy chování k ochraně tlumočníků ZJ a klientů; z Etického kodexu: informace přísně důvěrné, dodržovat přesný přenos zpráv, nejsrozumitelnější vyjadřování, neposkytovat rady a nepodsouvat klientovi osobní pocity, zachovávat diskrétnost o místě konání a klientovi, požadovat úhradu profesionálním způsobem, vystupovat přiměřeně situaci Tlumočnické služby - v Zákoně o znakové řeči, č. 155/1998 Sb.: neslyšící právo na tlumočení zdarma na 24 h/rok - novela: Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, č. 384/2008 Sb. - dělení: pro jednotlivce při vyřizování osobních záležitostí; při přednáškách a jiných vzdělávacích a kulturních akcích; při řízeních u státních orgánů; asistenční tlumočení - možnosti využití: financovány centrálně dotací ze státního rozpočtu občanským sdružením či organizacím pro SP, kde jsou tlumočníci ZJ v zaměstnaneckém poměru; pečovatelská služba (70Kč/h); organizátor akce – živnostenský list či dohoda o provedení práce; soud, policie, škola; Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící (250Kč/h) Centrum zprostředkovávání tlumočníků ZJ pro neslyšící - při ASNEP - * 2004 v Praze (celorepubliková působnost) - klient žádá o tlumočníka, centrum vyhledá - informace SP tlumočníkovi: typ tlumočení, místo a čas, typ tlumočené situace, téma - po výkonu činnosti zpětná vazba + časový výkaz práce Organizace tlumočníků ZJ - OTZJ – Organizace tlumočníků ZJ - ČSTZJ – Česká společnost tlumočníků ZJ - ČKTZJ – Česká komora tlumočníků ZJ - EFSLI – Evropská organizace tlumočníků ZJ, 1993 přijata za plnohodnotného člena ČKTZJ Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky (ČKTZJ): tlumočník ČZJ; transliterátor ZČ; vizualizátor mluvené češtiny Neslyšící tlumočník - využití, pokud klient: používá nestandardní znaky či gesta, domácí znaky, specifické pro určitý region, profesi, atd.; cizí znakový jazyk; má minimální či omezené komunikační dovednosti; je HS nebo má velmi omezené zrakové vnímání - často v týmu se slyšícím tlumočníkem, zpřístupňování specifik interkulturní komunikace Jiné druhy tlumočení ZJ - komunitní – v každodenních situacích - divadelních představení - hudby – nejen obsah skladby, i rytmus, náladu skladby, náladu a nasazení interpreta Typy tlumočení v divadle - zónové – tlumočníci na jevišti, umístění se mění se změnou scény, vždy v části jeviště, kde soustředěn děj; na vyvýšeném místě; nevýrazné kostýmy; tlumočí minimálně ve dvou - stínové – tlumočníci maximálně zapojeni do představení; spolu s herci, jejich stíny; neslyšící si nemusí vybírat mezi tlumočníkem a hercem - statické – celé představení ze statické pozice někde na kraji jeviště Komunita Neslyšících oNositel zvláštních, odlišných norem, hodnot, vzorců chování, specifického životního stylu oPodílí se na dominantní kultuře a fungování širšího společenství oSpolečenství s charakteristikami typickými pro kulturní menšinu – odlišují se používáním ZJ oMístní, státní, národní a mezinárodní organizace neslyšících oSP pořádají kulturní akce, atletické a jiné soutěže, volba Miss neslyšících apod. oVlastní folklór, historii, písně, poezii, umění.. oPevné hodnotové zakotvení (neúčastní se veřejného života kromě akcí pro SP..) oNeochota integrovat se (uzavírání se ve vlastní skupině) oSňatečnost ve vlastní skupině jako nejmarkantnější rys uzavřenosti - organizace pro SP: oKluby SP a hluchoslepých vznikaly už od 19. st. za účelem hájení zájmů a práv SP oRozšíření kompetencí klubů od 21. 5. 1998 (155/1998 Sb. – Zákon o znakové řeči, nyní novela zákona: 384/2008 – Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob) oKaždá organizace má vlastní systémovou hierarchii oKomunikace mezi organizacemi většinou pouze formální, působnost omezena oSnaha nabídnout komplexní služby Sociální pracovník v organizaci oDonedávna nesprávně zařazován (≈ sekretář či administrativní síla – podobně jako tlumočník (≈ sociální poradce → porušování etického kodexu) nzprostředkování komunikace mezi veřejností a světem neslyšících (politika, úřady, veřejný i soukromý sektor..) nkomunikace s obchodním sektorem (sponzorství) nkomunikace v oblasti kultury oSociálně právní poradenství, zprostředkovávání kontaktů oPodporované zaměstnávání, vytipovaní zaměstnavatelé oInformace, motivace, komunikace na pracovišti, vysvětlení situace ostatním oKoordinace práce tlumočníka v terénu a na pracovišti oVytváření projektů, podávání grantů oVedení databáze klientely, pomoc s organizací přednášek, výletů Postavení organizace v životě SP oZásadní vliv pro SP, kontaktní místo, možnost socializace očasto tvoří společenský život SP (místo motivace a seberealizace, pojítko sounáležitosti a příslušnosti k určité skupině lidí/menšině) opravidelné dny setkávání → cesta ze sociální izolace oúřední místo – neformální půda pro komunikaci ve vlastním jazyce Organizace sluchově postižených oASNEP – Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel – www.asnep.cz oFRPSP – Federace rodičů a přátel SP – www.frpsp.cz oČUN – Česká unie neslyšících – www.cun.cz oČMJN – Českomoravská jednota neslyšících – www.cmjn.cz oSNN – Svaz neslyšících a nedoslýchavých – www.snncr.cz oECPN – Evropské centrum pantomimy neslyšících – www.ecpn.cz oLabyrint Brno – www.labyrintbrno.cz oPEVNOST – České centrum znakového jazyka – www.pevnost.com o(viz Adresář služeb SP – www.frpsp.cz) Pracovní uplatnění SP na trhu práce oOmezené možnosti volby povolání v závislosti na jazyce, dosaženém vzdělání, kvalifikaci, slabém přehledu na trhu práce ovětšina zaměstnavatelů a slyšících zaměstnanců malé či žádné povědomí o SP oProblémy se slyšícími zaměstnanci Zákon o sociálních službách o108/2006 Sb., platný od 1. 1. 2007 oReforma poskytování všech služeb ZP spoluobčanům (Brněnské centrum pro ZP) oTlumočnická služba, sociálně právní poradenství, asistence – doprovod klienta oOsobní „budget“ → bodový systém vycházející z míry postižení => částka na úhradu všeho oSpráva osobně nebo zákonným zástupcem či organizací Podporované zaměstnání omin. 6 měsíců, max. 2 roky oČekatel; Vstup do PZ (platba manipulačního poplatku 200,-); Nástup do zaměstnání Slyšící dítě neslyšících rodičů o5 – 10% SP lidí má prelingválně SP děti oIzolace, odlišný komunikační kanál i odlišné kulturní prostředí oPrarodiče a vnuci slyší, rodiče ne → harmonický vývoj dítěte ovlivňují prarodiče skrze své postoje ke svým synům a dcerám Růst dítěte a dospělost oJak komunikovat? oMluvit, znakovat nebo využít obou kanálů? oVliv sourozence (slyšícího) oPostupné uvědomování si odlišnosti vlastních rodičů oHledání životního partnera SP x slyšící Rodič musí vědět: ojak komunikovat ojak pracovat na školních úlohách se svým slyšícím dítětem ojak se „vypořádat“ s partnerem vlastního dítěte Dítě po návratu ze školy cítí změnu ve: ovnímání, upoutání pozornosti, přivolání okomunikačních prostředcích, pomůckách (světelný zvonek) Dítě = tlumočník oAktivní účastník komunikace i tlumočník ochybí dostatečná psychická i kognitivní a jazyková výbava a dostatečné sociální zralosti, aby dítě mohlo zprostředkovat kulturně podmíněné sdělení jednoho jazyka do sdělení druhého jazyka s adekvátním kulturním dopadem oCODA Children of Deaf Adults – asociace dospělých, CODA tlumočníci neslyšící x Neslyšící oNeslyšící s velkým N – členové kultury – cíl: dosáhnout toho, aby SP byli přijímáni jako rovnocenní v zaměstnání, politické reprezentaci, kontrole institucí, které navštěvují, usiluje se o přijetí a uznání jejich historie a užívání jejich jazyka – ZJ jako prostředku komunikace (→ 384/2008 Sb.) Osobnost SP oMůže se odlišovat v různých aspektech: nve stupni ztráty sluchu nv době, kdy ke ztrátě došlo nv použití komunikačních metod nv postoji vlastnímu postižení nv postoji rodičů a blízkého okolí ke SP Specifické rysy v chování prelingválně sluchově postižených oObtíže v sebeovládání oSklony k impulzivnímu jednání oTendence k rychlé, okamžité a často iracionální reakci při rozhodování oKoncentrace na vlastní aktuální uspokojení potřeb oMenší zábrany oSklon k afektivním výbuchům Osobnostní charakteristika Sociální oblast oPříslušnost k určité skupině oIzolace, plachost, nedostatek iniciativy oSociální nezačleněnost, nezralost oPojetí sebe sama oNeznalost sociálních vztahů oKognitivní oblast oSlabé koncepční myšlení oNaivita, nejistota oNízké sebevědomí oUpřednostňování materiálních hodnot oTvrdohlavost, nedůvěřivost Emocionální oblast oStrach, agresivita oEmocionální nezralost, narušenost, nedostatek empatie oCitová oploštělost oNízká frustrační tolerance, náladovost oNeadekvátní reakce oNeurotické, paranoidní, psychotické reakce oVášnivost, vážnost, necitlivost, impulsivnost Hluchoslepota = souběžné postižení více vadami = duální senzorické postižení oVětšinou částečně zachovány zbytku zraku nebo sluchu Klasifikace hluchoslepoty – kritéria dělení: oObdobí života, ve kterém se postižení projevilo oStupeň poškození obou smyslů - zraku a sluchu oÚroveň činností, intelektuální úroveň Dle období života projevu HS oOsoby s vrozenou hluchoslepotou oOsoby s vrozeným poškozením sluchu a se získaným poškozením zraku oOsoby s vrozeným poškozením zraku a získaným poškozením sluchu oOsoby se získaným poškozením zraku a sluchu Dle stupně poškození smyslů oOsoby s úplnou hluchoslepotou oOsoby s úplnou hluchotou a slabozrakostí oOsoby s nedoslýchavostí a úplnou slepotou oOsoby s nedoslýchavostí a slabozrakostí Dle úrovně činností oOsoby s nízkou úrovní činnosti a nízkou intelektuální úrovní oOsoby s průměrnou nebo vysokou úrovní činnosti a s průměrnou nebo vysokou intelektuální úrovní Etiologie hluchoslepoty ov 60% neznámá, v 5% hluchoslepota vrozená nintoxikace matky během těhotenství nzarděnky, metabolické poruchy ntoxoplasmóza nsyndromy ozískaná ninfekční onemocnění, úrazy nprogrese zrakových a sluchových vad ninfekční meningitida Důsledky hluchoslepoty oOmezení možností poznávání okolí oNarušená komunikace, uzavření do sebe (tzv. „uvězněné duše“) oPasivita, apatie, stereotypní chování oObtížná edukace, socializace oJeště více ztížené při kombinaci s MP, TP nebo poruchami příjmu potravy Rehabilitace u osob se získanou HS oZměna způsobu dorozumívání oRozvíjení samostatnosti a nezávislosti ve vykonávání každodenních činností oZískávání a zlepšování samostatného pohybu v prostoru oZnovuzískání smyslu bytí oBoj proti izolaci, socializace Výchovně vzdělávací péče oCíl: max. samostatný jedinec + podmínky zajišťující v co největší možné míře zapojení do společnosti oZřízení speciálních tříd pro HS děti (max. 4 ve třídě, na 1 – 2 děti jeden surdoped či oftalmoped), Zřízení SPC pro HS (depistáž, poradenství..) oAmbulantní pobyty ve speciálních třídách (týdenní pobyty pro matky s dětmi – diagnostika, instruktáž..), ambulantní péče v rodině – návštěvy pracovníků SPC oPo dosažení vyrovnání jednoho z postižení – integrace do třídy pro SP nebo ZP Možnosti vzdělávání oDo r. 1948 žádná péče o HS oPoté péče kojeneckých ústavú a ÚSP (ne však vzdělávání) oPo r. 1989 vliv poznatků ze zahraničí Vzdělávání hluchoslepých oMŠ pro děti s vadami sluchu a zraku v Berouně oTřída pro HS při MŠ a ZŠ pro SP v Olomouci oJednotlivým žákům zpracovávány IVP, tvořeny týmem odborníků + pracovníků kolem HS a rodiči oPraktické školy (2 roky) oSnaha prodloužit dobu školní docházky až do 26 let oDosaženo legislativního definování a ukotvení HS (práva, možnosti..) – 384/2008 Sb. oMožnosti chráněného bydlení – pro zajištění péče, když jí nebudou schopni rodiče Úprava prostředí pro výchovu a vzdělávání oosvětlení (vyšší intenzita, typ zdroje, umístění, směr světla, nasvícení) – u osob se zbytky zraku Organizace pro hluchoslepé oLORM, o. s. (Společnost pro HS – Praha) nod r. 1991 nposkytuje individuální a skupinovou systematickou péči HS lidem, cílem je překonání negativních psychologických a sociálních dopadů hluchoslepoty, které postihují postižené a jejich rodiny, pořádá skupinové rehabilitačně edukační pobyty a kurzy, organizuje klubovou činnost, kulturní aktivity a další regionální akce pro HS a jejich průvodce; www.lorm.cz oZáblesk (Sdružení rodičů a přátel HS dětí – Kopřivnice) ndobrovolná nezisková organizace, založena 2001 ozkvalitňování péče o děti se souběžným postižením zraku a sluchu oprosazování práv a potřeb takto postižených dětí a zabezpečení jejich životních podmínek v dospělém věku oKlub přátel červenobílé hole npéče o dospělé oVIA, o. s. (Sdružení HS – Praha) nsdružení dospělých HS oLUDÍKOVÁ, L. Vzdělávání hluchoslepých I. Praha: Scientia, 2000 oLUDÍKOVÁ, L. Vzdělávání hluchoslepých III. Praha: Scientia, 2001 oLUDÍKOVÁ, L. Edukace hluchoslepého dítěte raného věku. Olomouc:Univerzita Palackého, 2001 oSOURALOVÁ, E. Vzdělávání hluchoslepých II. Praha: Scientia, 2000 Komunikační systémy hluchoslepých oCelosvětový trend – tzv. totální komunikace oVýběr jednotlivých komunikačních systémů individuální Přehled komunikačních forem oZnakový jazyk oDaktylotika oTiskací písmo vpisované do dlaně oLormova abeceda oBraillovo písmo oTaktilní forma znakového jazyka oDaktylografie oMluvená řeč komunikační módy u dítěte s HS ozástupné předměty ofotografie, piktogramy, reliéfní piktogramy oznakování na tělo oznakování ruku v ruce oznakový jazyk oprstová abeceda omluvená řeč vývojové etapy komunikace onesymbolická komunikace oužití reálných objektů oužívání symbolických objektů odvojrozměrná reprezentace objektů ogestikulace oznakový jazyk okomunikační techniky založené na systému mluveného jazyka oorální řeč – předpoklad: zvládnutí všech předchozích etap Mluvená řeč oorální řeč HS jedinců otadoma: systematické odhmatávání hlasového projevu mluvčího na rtech, tvářích a krku otactiling: rozšířen spíše mezi SP = vnímání vibrací hlasivek palcem dotýkajícím se krku mluvčího v místě pod dolní čelistí Alternativní a augmentativní komunikace - AAK Využití oV oblasti výchovy a vzdělávání těžce zdravotně postižených oCíl: umožnit těžce postiženým přístup ke vzdělání a jeho zvládnutí oMísto běžně užívaných metod využití netradičních speciálních metod a technik – pro překonávání komunikačních bariér oPro TZP, u nichž je omezena či znemožněna verbální komunikace – AAK oPokouší se – po určitou dobu či trvale – kompenzovat projevy závažných komunikačních poruch (podle Americké asociace pro řeč a sluch, 1989) oUmožňuje těžce postiženým osobám dorozumívat se, komunikovat s okolím, vyjadřovat přání, pocity… Augmentativní kom. systémy oZ lat. augmentare = rozšiřovat, zvětšit, rozhojnit oPodporují již existující komunikační schopnosti a určité existující dovednosti, které jsou pro dorozumívání nedostatečné oUsnadňují porozumění řeči i samotné vlastní vyjadřování Alternativní kom. systémy oUžívají se jako náhrada mluvené řeči oPokud se jedná o SP, jsou to takové systémy, které nahrazují znakovou řeč (Krahulcová-Žatková, 1996) AAK určena pro děti i dospělé: oMP, autisty oPostižené DMO oNeslyšící oSe souběžným postižením více vadami oS poruchou po mozkové příhodě, po úrazu mozku (fr. Kniha a film Skafandr a motýl) oS motorickým post. jiného původu (př. roztroušená skleróza) oS důsledky laryngektomie apod. AAK x systémy AAK oAAK – obecný pojem vyjadřující určitý přístup, který je možno uskutečnit mnoha různými způsoby oSystém AAK – souhrn všech postupů a prostředků, který se užívá pro rozvoj dorozumívání konkrétní osoby Systémy AAK mohou zahrnovat různé komunikační prostředky: oOční kontakt (řeč očí) oMimiku (výrazy obličeje) oGestiku (gesta) oZnakovou řeč oDaktyl (prstovou abecedu) oDorozumívání se pomocí obrázků, předmětů a symbolů, počítačů, pomůcek s hlasovým výstupem… Pro tvorbu konkrétního systému AAK je nutné individuálně posoudit: oSoučasný způsob dorozumívání (zda je přítomna snaha o komunikaci, zda se využívá modulace hlasu, gestika, mimika) oVývoj dorozumívání, stupeň porozumění oKom. potřeby postiženého, pohybové možnosti, úroveň kognitivních schopností oProstředí postiženého, systém AAK je možné zavést jen v případě ochoty spolupráce nejbližšího okolí, rodičů… Výhody AAK oSnížení pasivity postižených oSnížení těžké frustrace z nepochopení oZvýšení zapojení do činnosti oUmožnění samostatného rozhodování oPřispění rozvoji kognitivních jazykových schopností oRozšíření možností aktivní komunikace Nevýhody AAK oMenší společenské uplatnění oVzbuzování veřejné pozornosti oZavedení alternativních systémů může být považováno za důkaz, že jedinec nebude nikdy verbálně komunikovat oProces porozumění předchází vyjadřování – nejdříve je nutné systém si osvojit, pak teprve jej lze používat Komunikační systémy oDynamické: (zahrnující znaky a gesta) nPrstová abeceda nZnaková řeč nJazykový systém Makaton oStatické: nSystém Bliss nPiktogramy Nejznámější systémy AAK oFacilitovaná komunikace Rosemary Crossley oMakaton Margaret Walker oPiktogramy oBliss Charlese Blisse oMetody sociálního čtení oSociální čtení součástí sociálního učení oK získávání poznatků o okolním světě, ihned využití, zkoušení na sobě (zážitek)