Aplikované metody sociální psychologie Skupinový vliv, skupinové myšlení Opakování Jedna ze základních oblastí výzkumu a teorie sociální psychologie ,,Jedná se o pokus vysvětlit jak je myšlení, prožívání a chování jedince ovlivněno aktuální či představovanou přítomností ostatních" (Allport, 1954) Proces, kterým je jedinec ovlivňen přímo či nepřímo myšlením, prožíváním a chováním druhých. Rozvoj hlavně po druhé světové válce ­ hledání odpovědí na otázky, které vyvolala genocida Úvod (pokračování) Zahrnuje postupy, kterými jedinec ovlivňuje postoje a chování druhých persuaze, kladení požadavků, uplatňování autority Zahrnuje i procesy, kterými jedince ovlivňuje skupina a společnost konformita k normám (skupinovým, společenským) Jedná se vlivy působící v běžném každodenním životě Typy sociálního vlivu konformita - změna, přesvědčení či chování, která má za cíl sjednocení se skupinovým názorem (většinou nepřímý vliv) vstřícnost, ochota vyhovět - udělám, co se mi řekne ;) poslušnost ­ udělám, co mi řekne autorita; často jde proti vnitřnímu přesvědčení (př. změna chování, která není provázena postojovou změnou; přímý vliv) konverze ­ změna, která mění vnitřní přesvědčení vliv minority ­ procesy, kterými malá nebo málo vlivná skupina mění postoje majority Klasické výzkumy Milgram (1963, 1974) Asch (1955) Moscovici Zimbardo Oblíbené, citované, často součástí představy o sociální psychologii jako takové Milgramova studie poslušnosti role ,,učitele"v ,,pedagogickém experimentu" ,,elektrické šoky" za chybnou odpověď, vždy o 15V vyšší (od 15 do 450V - ,,nebezpečně vysoký šok") při každém šoku ,,žák" prostestuje a nokonec odmítá odpovídat ,,experiment vyžaduje, abyste pokračoval" 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 15- 60 75- 120 135- 180 195- 240 255- 300 315- 350 375- 420 435- 450 Level of Shock (Volts) Actual Predicted 65% procent pokračovalo až do konce, když je ,,žák" jen slyšet, 65% odmítlo, když byl i vidět na telefonické naléhání reaguje jen 20,5% když byl přítomen i druhý ,,vyučující", šlo do konce 95%; když jeden odmítl pokračovat, jen 10% pak samo pokračovalo do konce Aschova studie konformity ,,jednoduchý percepční experiment" která čára je nejblíž standardu X spolupracovníci mezi respondenty; 75% odpovídá se skupinou špatně procento roste s velikostí skupiny A B C X 0 20 40 0 2 4 6 8 10 Group Size Conformityresponses% Moscoviciho studie vlivu minority na skupinový názor mírná modifikace Aschova výzkumu; spolupracovníci vystupují jako konzistentní menšina mají vliv protože narušují většinový názor přitahují pozornost na sebe jako objekt přitahují pozornost k alternativnímu řešení vyřešení problému vyžaduje konsenzus nutí respondenty ,,přemýšlet dvakrát" Zimbardův vězeňský experiment skupinová dynamika studenti v rolích ,,dozorci", ,,vězni" dynamika deindividuace eskalace; po týdnu ukončeno http://www.prisonexp.org/ http://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_pris on_experiment viz. např. Zimbardo, P.G. Moc a zlo. Praha, MoraviaPress 2005 Teorie sociálního srovnávání (Festinger, 1950, 1954) testování fyzické reality (př. Jsou muži vyšší než ženy? ­ Změřme výšky). Jedná se o racionální přístup a podle Festingera preferovaný způsob existuje ale řada problémů, které takto ověřovat nejdou. V nich jsme závislí na testování sociální reality (Vypadám v tomto oblečení příšerně? ­ Zeptám se ostatních). Tento postup zahrnuje získávání zpětné vazby od subjektivně významných druhých (referenční skupina) s cílem redukovat nejistotu ve vztahu k podstatě reality Konformita ­ kdy a proč podléháme Informační sociální vliv když je situace nejasná když je situace kritická když jsou druzí ,,odborníci" jak odolat: uvědomit si, že můj názor je stejně legitimní jako názor druhých Vliv minority je-li konzistentní, odolná a reagující na skupinové trendy Normativní sociální vliv člověk jako sociální bytost chce být přijímán skupinou skupinový vliv je výraznější, když přichází od lidí, které máme rádi jak odolat: nebát se, získat spojence; čas od času je skupina tolerantní ke členům jindy konformním Vstřícnost, ochota vyhovět (compliance) nepromyšlená konformita (mindless conformity) nepromyšlené přejímání skupinových a společenských norem; každodenní autopilot vedoucí k ,,správnému chování" Triky, které ji využívají noha mezi dveřmi zabouchnuté dveře ,,low ball" ,,ale to ještě není všechno" Jak odolat Znalosti Promyšlený vztah k principům Odpor Poslušnost ve vztahu k autoritě role normativního vlivu, informačního vlivu, nedomýšlení důsledků, fenomén ,,noha mezi dveřmi", redukce nesouladu s autoritou Účinné faktory legitimita autority rutina role dobrého vychování blízkost autority odosobnění oběti chybění modelů odporu Jak odolat zvýšit osobní odpovědnost získat ostatní pro odpor zveřejnit utrpení oběti ptát se po motivech autority fyzická vzdálenost od autority blízkost k oběti Skupinové myšlení (groupthink) Skupinové myšlení (groupthink) pojem zavedený Irvingem Janisem (1972) popisuje chybná rozhodnutí sociální skupiny zapříčiněné skupinovými tlaky v rozhodování skupiny vede ke zhoršení efektivity myšlení, odtržení od reality (reality testing) a nedostatečném zvažování etických konsekvencí aktivit skupiny. Skupiny zasažené tímto fenoménem ignorují alternativy a mají tendenci k iracionálním aktivitám dehumanizujícím jiné skupiny. Skupiny jsou náchylnější ke skupinovému myšlení v případě, že: jejich členové mají podobné zázemí a zkušenosti skupina je izolována od názorů ,,zvenku" nejsou úplně jasná pravidla pro rozhodování v rámci skupiny. Symptomy skupinového myšlení Janis uvažuje o osmi symptomech (příznacích) skupinového myšlení: Iluze nezranitelnosti Skupina je uvnitř velice optimistická a tenduje k akceptaci neúnosných rizik. Kolektivní racionalizace Členové skupiny ignorují varovné příznaky a nejsou ochotni zvažovat své výchozí předpoklady. Víra ve vnitřní morálku Členové skupiny věří v oprávněnost svých názorů a proto ignorují širší etické a morální dopady svých rozhodnutí. Stereotypizované pohledy na členy jiných skupin Negativní názory na ,,nepřátele" vedou k přesvědčení o nevyhnutelnosti konfrontace. Přímý tlak na vnitřní oponenty Členové skupiny jsou tlačení k tomu, aby neprezentovali protiargumenty vůči žádnému ze skupinových názorů. Autocenzura Pochyby a odlišné názory od skupinového konsenzu nejsou vyjadřovány. Iluze jednotnosti Většinové názory či rozhodnutí jsou považovány za jednomyslné. Samozvaní ,,strážci myšlení" (inkvizitoři) Členové chránící skupinu a její vedení před informacemi, které jsou problémové, nebo v rozporu se soudržností skupiny, skupinovými názory a/nebo skupinovými rozhodnutími. Dynamika skupinového myšlení Přítomnost výše uvedených symptomů nemusí nutně vést k fenoménu skupinového myšlení Skupinové myšlení je pravděpodobnější v soudržných skupinách a za vnějšího tlaku na kvalitu rozhodnutí. Když je tlak na jednotnost názoru dominující, jsou členové skupiny méně motivováni uvažovat realisticky nad možnými alternativami. V těchto skupinách skupinový tlak vede nezodpovědnosti a iracionálnímu myšlení, protože v takové skupině je důležitější názorová ,,jednotnost" než zvažování alternativ. Rozhodnutí vycházející ze skupinového myšlení jsou reálně méně úspěšná. Příklady skupinového myšlení a jejich dopadů (Janis) Neschopnost předpovědět japonský útok na Pearl Harbour za 2. svět války Eskalace války ve Vietnamu Neúspěšný pokus o záchranu rukojmích v Íránu (...) Příklady (2) Špatný odhad rizik při letu raketoplánu Challenger více mj.: Richard Feynman, R. To nemyslíte vážně, pane Feynmane!, Praha, Aurora 2001. Skupinové myšlení a mediální tlak Prezentací žádoucích faktů leze vyvolat ,,žádoucí" nálady veřejnosti (,,spin doctors"). Typické znaky: nejsou zvažovány opravdu všechny alternativy nejsou zvažovány všechny cíle nejsou opravdu zvažována možná rizika preferované volby neschopnost vracet se k původně zavrhnutým řešením špatná informovanost výběrově působící ,,informační šumy" neschopnost vytvářet plány pro pokračování nízká pravděpodobnost úspěšných výsledků Napadá Vás nějaký příklad? ;) Skupinové myšlení - prevence Vedoucí skupiny může dočasně přidělit roli kritika každému členu skupiny Vedoucí skupiny může na počátku brzdit přijetí jednoznačných preferencí a očekávání Každý z členů skupiny se může běžně vyjadřovat ke skupinovým vymezením problému ze svého pohledu a přínosné nápady jsou skupinou přijímány Můžeme pozvat jednoho nebo více ,,expertů" zvenku a členové skupiny mohou před nimi své nápady obhájit Zkušenému a znalému členu skupiny je přidělena role oficiálního šťourala (tzv. ďáblův advokát) aby zpochybňoval předpoklady a plány Vedoucí se ujistí, zda je dostatek času věnován hledání problémů a varovných signálů, i od konkurenčních skupin a skupina a vedoucí vytváří i alternativní scénáře záměrů konkurujících skupin