Zásady budování komunikace a jednotlivé fáze rozvoje komunikace Kašníková Pavla Zásady budování komunikace: n Začít co nejdříve (raná péče) – včasná a správná DGNz n Dobrý emocionální vztah k dítěti n Využívat a rozvíjet veškeré zbytky post. smyslů i smysly nepoškozené n Předvádět D. vše pod ruce, přesvědčit jej o nutnosti poznávat okolní svět – D. by mělo vnímat co nejvíce věcí ze svého okolí (multisenzoriální přístup!!!) - snaha dát vše do souvislostí - př. krmení n Dobře strukturovat život dítěte – pravidelný denní program (jistota; porozumění tomu, co a jak se děje, kdy a kde se očekávané dění bude odehrávat) n Využívání řeči těla (prvotní navázání kontaktu a vztahu s dítětem) – doteky, láskyplnost, časté chování, hlazení… - pozorování jeho reakcí, jejich poznání a diferenciace n Doprovodné mluvení - přirozeně, hlasitě, jasně, v krátkých větách - pozorování reakcí (odpovědí) dítěte a pozitivní reakce na ně (pozit. zpětná vazba) - domluva s rodinnými příslušníky a jinými lidmi, kteří dochází do kontaktu s dítětem n Vybrat urč. druh komunikačního módu – co nejdříve n Počítat s dlouhodobou pasivní komunikací D. - trpělivost, trpělivost, trpělivost… - dlouhé období přijímání informací bez jakékoliv odezvy, že nám rozumí (empatie, znalost reakcí D.) - lépe je začínat s menším množstvím pojmů - lze využít video (pozorování změn v chování při komunikaci, reakcí) n Naučit D. vybrat si ze dvou možností, naučit vyjádřit ano / ne - vyjádření ne/porozumění a přání - nutná DŮSLEDNOST!!! (zařadit oblíbené i neoblíbené věci či činnosti, a přestože si uvědomujeme, že si D. vybralo neoblíbenou věc či činnost, je nutno dodržet jeho volbu i přes negativní reakci D.) - počet voleb (zpočátku jen 2) - návaznost na samotné vyjádření přání – D. iniciátorem komunikace (doposud mu byly nabízeny možnosti, pak vyjádřilo přání, potřebu) – naučit jej, že nemusí čekat na nabízené možnosti n Stejný druh komunikace u všech lidí přicházejících do styku s D. - ve škole i doma (stejné zástupné předměty či znaky) n Zapojit do komunikace s D. co nejvíce lidí z blízkého okolí n Dávat D. zpětnou vazbu – reakce na sebemenší snahy D. komunikovat - D. pochopí, že je pro něj komunikace přínosem n Dát D. prostor – možnosti - komunikovat - reakce na jeho snahy - neustále popisovat dění, osoby a věci kolem D. - říct mu, co právě dělá, co ho čeká - každodenní prostor pro shrnutí uplynulého i budoucího dne - vybízení ke komunikaci (pobízet k volbám a sdělením) Doporučuje se vedení deníků – zážitky, konkrétní předměty, zvětš. fotky, hmatové vjemy, odstřižky z týdenních plánů apod. Jednotlivé fáze rozvoje komunikace n Orální řeč je podmíněna znakem a symbolem (tzn. předešlými vývojovými komunikačními etapami) n Chybí obvyklé kompenzační mechanismy (kombin.post.) – vývoj o několik let opožděn PRELINGVÁLNÍ OBDOBÍ = „předkomunikační “ n rozvoj smyslů n manipulační zkušenosti n snaha o navázání kontaktu a vztahu s dítětem – tzv.“rezonančí jev“ (vstoupit do jeho světa, opakování, hledání signálů – reakcí, odezvy jejich opakování, řeč těla…) n koaktivní (společné) pohybování (vedení ruky D. pečovatelem – společné provádění běžných úkonů – postupně odbouráváno!) n napodobování pohybů: souběžné (bezprostřední, souběžné) X pozdržené (postupná časová prodleva – zam.na schopnost D. pozorovat a vstřebat předvedené počínání ; nejvyšší úroveň = D. střídá role při napodobování) n rozvoj strukturace chování (dělat urč.věc na urč.místě) n často sebestimulující, stereotypní, ritualizační chování jako kompenzace chybějící normální smyslové stimulace (snažíme se jej přeměnit v komunikační chov.) ROZVOJ SMYSLŮ n nepřetěžovat!!! n stimulace zbytků postižených smyslů a hmatu (dále i chuti, čichu, smyslu pro prostorovou a časovou orientaci) n smysly jsou stimulovány jednotlivě - smysl taktilně kinestetický, hmatový, zrakový, sluchový Stimulace taktilně kinestetického smyslu: n uchopování, upouštění, rozeznávání prstů, rozhýbávání kloubů ruky, používání nástrojů Stimulace hmatu: n rozvoj citlivosti pokožky (hlazení, škrábání, tření, teplo, zima…) n zaměřujeme se zejm. na ruce (pak ramena, nohy) n info o materiálech, tvarech, povrchu, teplotě, formách Stimulace sluchu: n uvědomování si zvuků kolem sebe (vyzývat D. k tomu, aby věnovalo pozornost danému zvuku) - sluch. cvičení se zrak. oporou, pak bez opory n rozlišování zvuku – mezi dvěma a více předměty (se/bez zrak.opory) n poznání zvuku (spojení zvuk + původce zvuku) n pochopení zvuku / pokynu při činnosti mimo pravidelná sluch. cvič. Stimulace zraku: n vzbudit pozornost na světlo (kontrasty, baterka ve tmě) – dokud D. nezačne na něj reagovat n sledování zdroje světla „little room“ n diferenciace světla, barev „LIGHT BOX“ (světelná panel) temná místnost jiné pomůcky Je nutno rozvinout chápání znaků: (budování systému kategorií) POROZUMĚNÍ SIGNÁLU n budování systému asociací – na urč. signál očekávané chování (plavky – plavání, nákupní boty – procházka,…) – vytváření tzv. anticipačních předvídatelných situací (kdy je dítě samo schopno uhodnout, jaký bude následující krok) n nesčetné opakování!!! n pochopení souvislosti mezi předmětem a znakem (a později mezi znakem a slovem) NAPODOBOVÁNÍ signálu PŘIROZENÉ ZNAKY n znaky v konkrétních situacích (zpočátku užívány v úzkém okruhu) = tzv. „přirozené znaky“ - s konkrétními předměty jako pomůckami (tzv. „odkazovače“) – D. odkazuje na urč.činnost, vyjadřuje svá přání (tzv. signální chování) - bez pomůcek – jen pohyb (prováděný námi // prováděný samostatně dítětem) n znaky i v jiných situacích, kontextech (časté opakování!!!) SYMBOLY A HRA n cíl: pochopení symbolu jako zástupného prvku (nahrazení reálného předmětu něčím, co se odlišuje vnější podobou) n hry na „konání jako by“ n Př.: Chování miminka - kojenec – napodobení: panenka - vařečka POROZUMĚNÍ ZNAKŮM n cíl: pochopení, že každou věc lze označit (prstovou ABC, Brailleovým písmem, psanou nebo mluvenou řečí) n spojení s doprovodným mluvením a TADOMA metodou n Příprava - důraz na vnímavost (zrakovou či hmatovou – dle postižení): znak pro určitý pojem (pojem „jíst“ + znak „J“) (u vyspělých dětí můžeme užít „spelování“ celého slova) n Dítě znak napodobuje n Dítě znak samostatně používá n Pozn.: - u nadaných dětí se zbytky zraku – jakmile si osvojí prstovou ABC, mohou si osvojit i písmo a snáze i artikulovanou řeč - u méně nadaných dětí – komunikace formou prstové ABC Výběr a pořadí pojmů zohledňuje objekty, subjekty, činnosti a vlastnosti, které: n vyplývají z konkrétních životních situací dítěte n osobní význam pro dítě n rozvíjí uvědomování si sama sebe n označují časové a prostorové struktury POUŽITÁ LITERATURA: n Vzdělávání hluchoslepých. I [elektronický zdroj] / Libuše Ludíková.. -- [Brno : Masarykova univerzita v Brně. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2003] n Vzdělávání hluchoslepých. III / Libuše Ludíková.. -- 1. vyd.. -- Praha : Scientia, 2001.. -- 78 s. n Vzdělávání hluchoslepých. II / Eva Souralová.. -- 1. vyd.. -- Praha : Scientia, 2000.. -- 78 s. n Hluchoslepota : lidé s ní a kolem ní / Dana Štěrbová a kolektiv. -- 2. vyd.. -- Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. -- 103 s. : il. + 1 DVD n Ujměte se mě : výchova hluchoslepých dětí / Verena Cardinaux, Hubert Cardinaux, Armin Löwe.. -- 1. české vyd.. -- Praha : Scientia, 1999.. -- 119 s. : il.