Strukturované učení Eva Štenclová Petra Hrdličková Strukturované učení jako nejefektivnější prostředek pomoci dětem s autismem u lidé s autismem mají schopnost předvídat a plánovat události velmi malou nebo téměř žádnou u tento handicap ztěžuje dítěti orientaci v prostoru, čase i událostech u musíme upravit prostředí tak, aby dětem dodávalo jistotu a poskytovalo vysokou míru předvídatelnosti u existují vzdělávací metody a programy založené na strukturovaném učení např. program TEACCH Základní principy strukturovaného vyučování u Individuální přístup u Princip strukturalizace u Princip vizualizace Individuální přístup u všechny děti s autismem se od sebe nějakým způsobem liší (rozdíly v mentální úrovni, ve výskytu autistických symptomů, v percepčních schopnostech, v úrovni a způsobu komunikace,v temperamentu, v odlišné schopnosti koncentrace a paměti) u zjistit úroveň v jednotlivých vývojových oblastech dítěte u zvolit vhodný typ systému komunikace (skrz konkrétní předměty, fotografie či piktogramy až k psané formě)‏ u vytvořit vhodné pracovní místo a strukturovat prostředí u sestavit individuální výchovně vzdělávací plán Strukturalizace u strukturalizace znamená vnesení pevného řádu, přesné posloupnosti činností a jednoznačného uspořádaní prostředí u struktura prostředí pomáhá v prostorové orientaci a dává odpověď na otázku kde (vytváří předvídatelná spojení mezi místy, činnostmi a chováním)‏ u struktura pracovního programu – vytvoření pracovního schématu - napomáhá k uvědomění a zapamatování jednotlivých kroků určité činnosti u rozpracovat úkol/činnost na elementární kroky a vytvořit vizualizaci jednotlivých kroků (například k čistění zubů, uvaření polévky nebo kávy je zapotřebí vizualizovat až deset kroků) u využití krabic s vnitřní strukturou Vizualizace u myšlení lidí s autismem je velmi konkrétní u pokud dostávají informace pouze verbálně mají potíže dekódovat jejich význam u lidé s autismem relativně dobře zpracovávají zrakové podněty u potřebují vizuální podporu, při vizuální schématu se využívají obrázky, fotografie nebo piktogramy (musí se naučit pochopit spojení mezi symbolem a konkrétní činností)‏ u potřebují se "situovat" v čase, „zviditelnit" čas - potřeba struktury času (vytvoření vizualizovaného denního programu - zobrazení jednotlivých po sobě následujících aktivit - jim umožňuje orientovat se v čase a předvídat události, čas se tak stává konkrétní a pomáhá odlišovat jednotlivé aktivity od sebe a vede k větší samostatnosti ) Vizualizovaný denní program u zjistit úroveň schopnosti abstraktního myšlení u stanovit vhodný typ vizuální podpory u typy vizuální podpory (od nejjednodušší k nejsložitější): konkrétní předmět, fotografie, piktogramy, piktogramy s nápisem, nápis, psaný rozvrh, diář. Vizualizace denního režimu Vizualizace denního režimu (detail)‏ K čemu slouží vizualizovaný denní program? u dává odpověď na otázku "kdy " u pomáhá v časové orientaci u pomáhá odlišovat jednotlivé aktivity od sebe u vede k větší samostatnosti Struktura-praktické příklady u Míra předvídatelnosti u Možnost vyjadřovat se u Alternativní komunikace u Zvládnout sebeobslužné činnosti u Být schopen pracovat, hrát si... u Naučit se žít v kolektivu Kde, kdy, jak dlouho? u Kde u snažíme se věci, nábytek, místa tak, aby jejich „význam“ či „účel“ nemusel být vyvozován u Rozdělíme místa jen k práci a místa k trávení „volného času“ u Spojení mezi místy Kde, kdy, jak dlouho? u Kdy u Plán pomocí předmětů, fotografií, obrázků, symbolů, textů u Denní program visí na viditelném místě u Sled událostí ze shora dolů nebo zleva doprava Kde, kdy, jak dlouho? u Jak dlouho u Informace o době trvání u Vytvořit sled úkolů, událostí pomocí skutečných předmětů, fotografií, obrázků... u Sled úkolů na viditelném místě u Jednoduché úkoly končí odměnou, motivace v průběhu Procesuální schéma a vizualizace jídelního stolu Strukturalizovaný systém samostatné práce s žetonovou tabulkou a motivací Plochu úkolu rozdělíme na tři základní části: u První část je určena pro všechny odnímatelné dílky úkolu, se kterými bude dítě pracovat. u V druhé části je vizuální naznačení nebo předloha toho, co po dítěti chceme. u Třetí část je věnována samotnému vypracování. Zde bude dítě umisťovat odnímatelné dílky z první části. Úkoly pro začátky Literatura a jiné zdroje: u SCHOPLER, E. Příběhy dětí s autismem a příbuznými poruchami vývoje. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 176 s. ISBN 80-7178-202-5. u SCHOPLER, Eric; MESIBOV,Gary B. Autistické chování. 1. vyd. Praha: Portál 1997, 304 s. ISBN 80-7178-133-9. u GILLBERG,Christopher;PEETERS,Theo.Autismus-zdravotní a výchovné aspekty. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. 122 s. ISBN 80-7178-201-7. u Strukturované učení, dostupné z WWW: http://www.autismus.cz/strukturovane-uceni/strukturovane-uceni-2.html u Výtah z knihy, dostupné z WWW: http://www.alenka-os.cz/kniha/Vytah_z_knihy.pdf