Seminář z
pedagogické
psychologie
Učení současné teorie
 přehled teorií vyučování
 vývojové aspekty ­ příklad (Piaget)
 dětské představy o světě
 současné teorie ­ příklad (Ausubel)
Opakování z minulého
semináře
Terminologie
 NEPLÉST:
 učení - ve významu učení se; learning
 ,,učení" ­ ve významu vyučování, edukace;
teaching
Přehled současných teorií
učení
Současné teorie učení
(teaching)
 Akademické teorie
 snaha definovat takové charakteristiky obecného vzdělávání, které mají žákovi
umožnit stát se všestranně kultivovaným člověkem... snaha ,,osvítit barbary"
(od 80. let, reakce na masmediální realitu)
 tradicionalistické a generalistické teorie
 Henry, Lévy, Bloom...
 Personalistické a spiritualistické teorie
 seberealizace, naplnění potenciálu jedince
 individualistické, ,,alternativní", ,,dítě je králem"; rozvoj individualismu na
úkor sociálního vědomí (60. a 70. léta)
 C. Rogers
 konkrétní příklad ­ např. škola Summerhill, Anglie
 ,,Je možné zvnějšku někoho učinit svobodným?" (Bertrand)
 Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie
 Soustřeďují se hlavně na vhodné pedagogické strategie
 Snaha řešit konkrétní a reálné problémy učení a vyučování
 Zájem o konkrétní charakteristiky žáka, struktury učení, procesy poznávání,
techniky komunikace, ICT, média a sociální charakteristiky učení
Jak víme to co víme?
Vývojové aspekty učení
 L.S. Vygotskij
 zóna nejbližšího vývoje
 J.Piaget
 asimilace, akomodace
 úroveň myšlení je dána mj. nedostatečná kapacita paměti, nedostatek
odborných poznatků, kontext dětského uvažování
 J.Bruner
 fakty, pojmy (koncepty) a zobecnění (generalizace)
 B.Bloom
 Cíle učení: kognitivní, afektivní, pychomotorické
 http://www.nwlink.com/~Donclark/hrd/bloom.html
 Učení ­ metafora stromu
 D.P.Ausubel
 smysluplné učení
 F.J.Dochy
 dosavadní znalosti (prior knowledge)
 deklarativní znalosti a procedurální znalosti
Když se řekne Piaget...
Piagetova teorie
kognitivního vývoje
 Zájem soustředěn na vztah mezi
poznávajícím jedincem a objektem
poznávání v různých obdobích života
 Každá úroveň poznání je výsledkem
předchozího vývoje; vzniká reorganizací a
transformací úrovně předchozí
 Poznání není vrozenou záležitostí; znalosti
jedinec konstruuje svým jednáním
 Psychologie kognitivního vývoje ­ dítě jako
badatel ověřující teorie (schéma) asimilace;
akomodace
Piagetovy pedagogické
názory
 Vzdělávání se má soustředit spíše na
rozvíjení obecných schémat, než na
rozvoj konkrétních dovedností
 Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na
procesy než na obsahy
 Vyučovací metody musí aktivizovat dítě
 Kurikulum by mělo respektovat kognitivní
vývojová stadia
Jak vlastně tedy děti uvažují
o učivu?
Dětské interpretace světa
- řada označení:
 Naivní teorie dítěte, ale též:
 Implicitní teorie dítěte
 Dětská věda
 Dětské naivní koncepce
 Dětské implicitní koncepce
 Dětské prekoncepce
 Dětské dosavadní koncepce
 Dětské alternativní koncepce
 Dětské mylné koncepce, miskoncepce
Dětské interpretace jevů
 Kognitivní složka
 Afektivní složka
 Složka konativní
(např. Gavora, 1992)
 královský dvůr je takovej ten dvorek na zámku...
 atomy jsou takoví úplně malí trpaslíci...
 (...)
Schéma žákových
dosavadních znalostí
(Dochy, 1996)
Žákovo pojetí učiva
 Žákovo pojetí učiva obecně
 (,,K čemu je to blbý učení?")
 Žákovo pojetí učiva v určité skupině
předmětů
 (,,Nerad cokoli počítám!")
 Žákovo pojetí učiva v určitém předmětu
 (,,Matematika mi nejde.")
 Žákovo pojetí učiva v konkrétním tématu
 (,,K čemu mi jsou rovnice o dvou neznámých?")
 Žákovo pojetí učiva žákovo pojetí pojmu
 (,,Rovnice je když...")
Příklad současné teorie
učení
Smysluplné učení
(meaningful learning)
 učení, které není prostým
memorováním a rozšiřováním sumy
poznatků
 Vlastní termín připisován D.P.Ausubelovi
 Vzniká v reakci na Thorndika a jeho mechanistického
přístupu k učení (behaviorální paradigma)
 Významným zdrojem gestalt-psychologie (viz
předchozí přednáška)
 Kořeny způsobu uvažování shají mj. až k
J.A.Komenskému
Smysluplné učení -
charakteristiky
 Aktivita
 Konstruování
 Kumulace
 Autoregulace
 Zacílenost
 Situovanost
 Individální specifičnost
Smysluplné učení ­ složky
(Shuell, 1992)
Ve vztahu k učení:
 Očekávání (mj. co, k čemu, self-efficacy)
 Motivování (vnější, vnitřní)
 Aktivování dosavadních znalostí
 Pozornost (část vs. celek učiva)
 Překódování (zvláštnosti zapamatování
žáka
i zvláštnosti učiva)
 Srovnávání (staré a nové učivo)
 Generování hypotéz
(...)
Smysluplné učení - průběh
 Opakování
 Zpětná vazba
 Hodnocení (sumativní vs. formativní)
 Monitorování
 Kombinování, integrování, syntéza
Literatura (výběr)
 BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
 GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992
 HEJNÝ, M.; KUŘINA, F. Dítě, škola, matematika.
Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha: Portál, 2001.
 PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: Karolinum, 2000.
 PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině.
Praha: Portál, 1998.
 PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970.
 ŠEBKOVÁ, A., VYSKOČILOVÁ, E. Chápání prostorových vztahů u
dětí mladšího školního věku. Pedagogika, roč.XLVII, 1997, s.
10-17.
 THAGARD, P. Úvod do kognitivní vědy. Mysl a myšlení. Praha:
Portál, 2001.
 VYGOTSKIJ, L. S. Myšlení a řeč. Praha: SPN, 1970.