Aplikovaná ekologie a pěstitelství Přednáška č.1 ŽIVOT A JEHO ZKOUMÁNÍ ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA - SOUSTAVA BIOLOGICKÝCH VĚD - ZÁKLADNÍ POJMY PODMÍNKY A LIMITY ŽIVOTA POZNÁVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ Biomy a biotopy Ing. Helena Jedličková Obsah: • Úvod: „Program biologie pro život a zdraví“ Terénní cvičné středisko „Kejbaly“- Výchova a vzdělávání pro trvale udržitelný život Integrované učení o přírodě v základním vzdělávání cíle, obsah, povinné a volitelné předměty (podmínky studia - cíle,návaznost, literatura) II. Život a jeho zkoumání III. Podmínky a limity života l POZNÁVÁNÍ A TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ Literatura: Klíčová slova / viz. tématické okruhy/lze vyhledat v následujících publikacích: (pozn. doporučený studijní materiál je podtržen, ostatní publikace jsou alternativní) l JEDLIČKOVÁ, Helena.: (2007)Přednášky z pěstitelství a aplikované ekologie.Brno: PdF MU, na e-learning předmětu l JEDLIČKOVÁ, Helena.: (2007)Seznam rostlin, Nebezpečné rostliny.Brno: PdF MU, na e-learning předmětu l JEDLIČKOVÁ, Helena.: (2007) Názvosloví.Brno: PdF MU, na e-learning předmětu l VODÁKOVÁ, Jitka, a kol.:Pěstitelské práce. Praha: SPN, 1990.238 s. ISBN 80-04-23976-5 l JELÍNEK, Jan, ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Olomouc, 1999. 551 s. ISBN 80-7182-070-9. l DOSTÁLEK, Petr, a kol. :Česká biozahrada. Olomouc: Fontána: 2000.185 s.ISBN 80-86179-46-X l DYTRTOVÁ, Radmila, a kol.: Praktické činnosti - pěstitelství.Praha: Fortuna, 1997. 111s. ISBN 80-7168-448-1 l GREINEROVÁ, Karin, a kol.:Zahrada po celý rok. Bratislava: Nezávislosť, 1993.319 s. ISBN 80-8521-734-1 l STOCKLEYOVÁ, Corin, a kol.: Velká ilustrovaná encyklopedie fyzika, chemie,biologie. Český Těšín: Fragment, 3. vydání, 2003. 384 s. ISBN 80-7200-810-2. l Podrobné, složité!!: Rosypal,S. : Přehled biologie, Scientia, Praha 1994 Úvod: „Program biologie pro život a zdraví“ Povinné a volitelné předměty – podmínky studia: Cvičení z volitelných předmětů učení o přírodě : NEŽIVÁ A ŽIVÁ PŘÍRODA – environmentální vzdělávání (1.-10. semestr) mají studentům umožnit 1, - snadnější proniknutí do problematiky, pokud nemají dostatečné středoškolské znalosti z některé části učení o přírodě, požadované v povinných předmětech (znalosti z mineralogie, geologie, fyziologie, genetiky, taxonomie, botaniky, zoologie, ekologie, aplikované biologie..) 2, - alternativní formy a metody vzdělávání o přírodě - zajímavou formou prohlubovat a rozšiřovat znalosti, praktické činnosti a dovednosti, požadované v povinných předmětech 3, - profilaci studentů specializace na environmentální vzdělávání a pěstitelství ( = povinné absolvování předmětů = předepsaných z volitelných - viz. přehledová tabulka k návaznosti předmětů a katalog předmětů v IS MU) - cíle studia: Pochopení základních podmínek a principů existence zdravého života - na planetě Zemi - v České republice - jako součásti EU ( podmínky, projevy a limity života, biologické zákonitosti a vliv člověka, využívání přírody člověkem a biologické hospodaření) tak, aby absolventi předmětu (budoucí učitelé) nejen chápali obsah, ale byli schopni na příkladech vysvětlit tyto principy žákům ! tématické okruhy – klíčová slova: 1, úvod do předmětu – strategie Udržitelného Života (UŽ) a U Rozvoje společnosti, cíle ve vzdělávání pro 21. stol. v ČR a v EU, RVP ZV: cíle, integrace - souvislosti na 1.st. a 2.st ZŠ zdroj: vlastní poznámky , e-learningu a Internetu 2, ŽIVOT - podmínky a limity života, rozmanitost,ekosystém přirozený a umělý-vliv člověka, potravní. řetězce a biologické hospodaření, zdravá příroda, zdraví člověka a společnosti. Aplikace biologie - užití v praxi: vědní obory-předmět zkoumání a jeho využívání zdroj: vlastní poznámky , e-learningu a Internetu 3, NÁZVOSLOVÍ: Třídění rostlin uživatelské, včetně pěstitelského, botanické a ekologické viz. soubor „Názvosloví“cvičení z e-learninku l poznávání rostlin s ohledem na zdraví člověka: pokojové r., ovoce, zelenina, polní , okrasné a léčivé rostliny-modelové rostliny pro základní vzdělávání zdroj: „Seznam rostlin“ a „Nebezpečné rostliny“ –cvičení z e-learningu 4, ABIOTICKÉ A BIOTICKÉ PODMÍNKY - limity života, vliv člověka -pěstování, chov, šlechtění, genetika zdroj: vlastní poznámky z přednášky , e-learningu a Internetu ŽIVOT A PODMÍNKY ŽIVOTA V přírodě probíhá přírodní děj = ŽIVOT. Každý organismus žije v takovém prostředí, které mu umožňuje jeho základní životní funkce = životní prostředí Prostředí je jednotou abiotických a biotických faktorů, které umožňují organismům život a které přímo či nepřímo na živé soustavy působí. l Každý organismus je na své životní prostředí vázán především nezbytnou podmínkou své existence – metabolismem (přeměnou látek a energií). l Na změněné podmínky života se organismy adaptují. V různorodém prostředí se vyvíjejí různé formy organismů. l PŘÍRODA – BIOSFÉRA je množina všech ekosystémů na Zemi = globální ekosystém Země PODMÍNKY ŽIVOTA – faktory: Neživotné (neživá příroda) = ABIOTICKÉ (světlo , teplo, voda, vzduch, živiny) Životné (živá příroda) = BIOTICKÉ (organismy a vztahy mezi nimi) Společně vytvářejí MAKROKLIMA a MIKROKLIMA (např. mikroklima posluchárny) Soubor podmínek, vytvářejících prostředí, se nazývá BIOTOP = STANOVIŠTĚ Ekosystém = systém organismů na biotopu, kde probíhá život podle zákonitostí přírody Ekosystémy v přírodě dělíme na přirozené a umělé. -Přirozené = přírodní: Př: dubohabrový les, rašeliniště, jezero, pařez stromu…. - fungují i bez zásahu člověka. -Umělé = agrocenózy vytvořené člověkem: Př: pole, ovocný sad, akvárium….. – je nutné je udržovat pomocí dodatkové energie - hnojiva, postřiky….. FAKTORY ABIOTICKÉ: - KLIMATICKÉ - energetické = teplo, světlo, - atmosférické = chemické a fyzikální srážky, vlhkost a proudění = voda, vzduch, živiny klimatologie, meteorologie - TOPOGRAFICKÉ (vegetační zóny-místo k žití ) = geografie - PEDOLOGICKÉ (živiny, místo k žití =půda) = pedologie FAKTORY BIOTICKÉ: organismy a vztahy mezi nimi = systém biologických věd dostudovat , FENOLOGIE VALEOLOGIE Soubor živých soustav v biosféře je označován termínem BIOTA ABIOTICKÉ FAKTORY geografické l Klimatické pásy – zopakovat viz. pracovní list l Vegetační stupně,lesní patra - zopakovat si l Sklon, reliéf aj. l viz. soubor „KLIMATICKÉ PÁSY“ sebereflexní pracovní list – cvičení z e-learningu ABIOTICKÉ FAKTORY PEDOFICKÉ l Půda: definice Povrchová vrstva zemské kůry, která vzniká zvětráváním hornin a nerostů (mateční horniny) a současně tlením organismů (vzniká humus). složení půd: - anorganické látky : písčité, prašné, jílovité částice, voda, vzduch - organické látky: HUMUS, PŮDNÍ EDAFON vlastnosti půd 1, struktura : podle hrudek - půdních agregátů (2-20 mm = norma) -význam pro vzlínání a vsakování vody - kapilaritu a vodostálost půd: půdy - strukturní – hrudkovitá - nestrukturní: hroudovitá, prašná 2. pórovitost-obsahují vzduch nebo vodu pro dýchání a výživu 3,sorbční schopnost (schopnost nasávat a udržet vodu v půdě) 4,vlhkost půd = vsakování+ vzlínání 5,Chemické složení – pH, (4,5 – 7,5), - obsah živin (makro, mikrogenní stopové prvky) 6, zpracovatelnost = (půdy lehké, středně těžké a těžké) 7, úrodnost = (přirozená, umělá) Třídění půd A, podle obsahu a zrnitosti = DRUHY PŮD: písčitá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, hlinitá, jílovitohlinitá, jílovitá, jíl B, dle půdních horizontů - GENETICKÉ PŮDNÍ TYPY: (MATEČNÍ HORNINA, PODORNIČNÍ VRSTVA, ORNICE) - charakteristika, nákres l ČERNOZEM – vznik: nížiny, hluboká ornice, mnoho humusu, úrodná, zelinářská a kukuřičná oblast l HNĚDOZEM - roviny – řepařská výrobní oblast l HNĚDÁ PŮDA – pahorkatiny - bramborářská l PODZOLY - hory-lesy, pastviny l GLEJOVÁ P. - vysoká spodní voda l NIVNÍ - P.podél řek l RENDZINY - VÁPENATKY C, Uživatelské třídění půd - podle zpracovatelnosti : l Lehké, středně těžké, těžké TŘÍDĚNÍ ROSTLIN PODLE NÁROKŮ NA VÝŽIVU využití: Zdravá výživa člověka, OSEVNÍ PLÁNY-“pěstování v tratích“ Rostliny I. tratě = rostliny velice náročné na výživu dokáží veškerá hnojiva přeměnit na metabolity, dusík (N) neukládají do zásoby v podobě dusičnanů (košťáloviny - kromě rané kedlubny, plodová zelenina, cibulová - pór, kořenová - celer) Rostliny II. tratě = rostliny středně náročné na výživu = pěstují se v osevním plánu jako 2. rostlina po vyhnojení, (listová, kořenová - kromě celeru, cibulová - kromě póru, z košťálovin - raná kedlubna) Rostliny III. tratě = rostliny nenáročné na výživu pěstují se v osevním plánu jako 3. rostlina po vyhnojení (lusková zelenina – symbióza, kořeninová zelenina) BIOTICKÉ FAKTORY ŽIVOTA l představují živé organismy a vztahy mezi nimi v přírodě l BIOLOGICKÝ DRUH =soubor organismů podobných vlastností, schopných se navzájem rozmnožovat a mít PLODNÉ potomstvo př.rody KŮŃ x OSEL (mají podobné vlastnost, mohou se pářit, ale potomstvo je neplodné) POPULACE = soubor jedinců TÉHOŽ DRUHU, který žije v určitém prostoru a čase. V rámci populace existují vnitrodruhové vztahy: Konkurence: potravní, teritoriální, hierarchie, sociální(př. vztah matka-mládě) BIOCENÓZA-SPOLEČENSTVO = soubor populací různých druhů na biotopu. Biotop tvoří NIKY = místa, kde žijí a živí se individua !! Potravní řetězce: (znát pro základní ekosystémy ČR: LES, LOUKA, POLE, VODA-RYBNÍK, ŘEKA, ZAHRADA, SAD,..) - pastevně kořistnický, - detritový, - parazitický BIOTICKÉ FAKTORY ekologické MEZIDRUHOVÉ VZTAHY = INTERAKCE 1,Vztahy neutrální -populace se vzájemně neovlivňují, mají vzájemně rozdílné niky 2,Vztahy pozitivní= prospěšné soužití, které může mít určitou sílu vazby: a, protokooperace = nezávislé sdružování (sojka v lese varuje ostatní) b, komenzialismus = soužití dvou organismů, kdy jeden druh je závislí na druhém, ale nepoškozuje jej c. symbióza-mutualismus=trvalé vzájemné soužití (př. lišejník) 3, vztahy negativní a, konkurence mezidruhová: = kompetence- soupeření o životní potřeby u jedinců se stejnými nikami – vyhrává silnější —selekce = výběr, migrace - stěhování b, predace = potravní závislost mezi dravcem (predátorem) a kořistí adaptace ochranné: mimikry- napodobování – tvar, barva, zvuk aj. ostny, trny, běhavé nohy… vysoká plodnost adaptace na lov: mrštnost(stavba těla) drápy, tvar zobáků, trháky aj. c, parasitismus = vztah mezi hostitelem a parazitem. U složitého vývoje- mezihostitelé Př. člověk-prase-tasemnice, jmelí-strom= poloparazit d, antibioza=1 druh=inhibitor poškozuje svými metabolity jiný druh. Př. Trnovník akát,antibiotika(metabolity plísní proti bakteriím ČLOVĚK – PĚSTITEL, CHOVATEL, ZDRAVÁ PŘÍRODA A ZDRAVÍ ČLOVĚKA n EVOLUCE – mutace, adaptace, přírodní výběr=biodiverzita(rozmanitost) II. Pěstitel-chovatel - šlechtění-umělý výběr=vznik odrůd, plemen, druhů III.Genové inženýrství - přenos genů biologických druhů do jiných druhů - v přírodě dříve poruchy v rozmnožování a přenosu genů - vznik „chymér“ - dnes člověk provádí genové manipulace např.: slinivka – inzulín – bakterie Příklady-význam: (?) l - Genové terapie - léčba vrozených onemocnění l - Rostliny s látkami proti škůdcům l - Organismy přizpůsobené znehodnocenému prostředí(př. zasolené půdy) l - Rostliny produkující plasty l - Užitkové plodiny (pšenice, rajčata, brambory aj.) vážou vzdušný dusík l - Trvanlivost produktů (př. rajčata v supermarketu nejsou měkká) l - Bakterie živící se z ropné skvrny, „bakteriální horníci“ l - Zvířata, produkující v mléce antibiotika, růstové hormony aj. l - Obrovská jateční zvířata-geny pro tvorbu růstového hormonu l = geneticky upravované potraviny !!!???!!! Ano nebo ne???!!!??? IV. Biotechnologie= využití rostlin, živočichů, hub, bakterií, mikroorganismů k výrobě. l - Výroba jogurtů, sýrů, enzymů, alkoholů, metanu, paliva, krmiv TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ: (viz. cvičení - přehled!) l EKOLOGICKÉ – př. producent, konzument, destruent l BIOLOGICKÉ – základní taxonometrická jednotka je biologický druh l UŽIVATELSKÉ - různé, dle podmínek života, užití, specializace (viz. cvičení ) TŘÍDĚNÍ BIOLOGICKÝCH VĚD – zopakovat ze SŠ. KONEC l DĚKUJI ZA POZORNOST, l PŘEJI PŘÍJEMNÝ DEN Helena Jedličková